Úřady státu Georgie žádají veřejnost o pomoc s velkými invazními ještěry

18.05.2020 - Stanislav Mihulka

Americké úřady varují - invazní ještěři pronikající z Floridy mohou představovat ohrožení pro místní přírodu

<p>Dospělí jedinci teju pruhovaného dosahují délky přes metr a váží čtyři až pět kilogramů.</p>

Dospělí jedinci teju pruhovaného dosahují délky přes metr a váží čtyři až pět kilogramů.


Reklama

Teju pruhovaný (Salvator merianae) je ve volné přírodě rozšířen v Argentině, Brazílii, Uruguayi a Paraguayi. Dospělí jedinci dosahují délky těla od 1,2 až do 1,5 metru. Jsou nenároční, odolní a zároveň překvapivě inteligentní, takže se z nich stali oblíbení domácí mazlíčci. A to přináší problémy.

Na několika místech na jižní Floridě již došlo k tomu, že tejuové buď uprchli z chovu anebo byli záměrně vypuštěni, a teď se tam úspěšně šíří jako invazní druh. Mají přitom neblahý vliv na místní přírodu, protože nadšeně sežerou cokoliv, co najdou. Rostliny, plody, vajíčka i malá zvířata. Jejich oblíbeným jídlem jsou přitom vajíčka místních ohrožených živočichů, jako jsou želvy nebo ptáci.

TIP: Lstiví hadi: Invazní bojgy hnědé létají po světě letadly

V americké Georgii si všimli, že se invazní ještěři pronikají přes jižní hranici a šíří se z Floridy. Proto úředníci a ochránci přírody žádají veřejnost, aby jim pomohla čelit tomuto exotickému riziku pro místní přírodu. Zároveň ovšem varují, že tejuové sice nejsou vůči lidem agresivní, ale jsou to velcí a až pět kilogramů vážící ještěři s mohutnými ocasem, drápy a ostrými zuby. V případě ohrožení se dovedou účinně bránit. Lidé by měli především hlásit úřadům, když se s nimi setkají, aby je pak mohli odchytit profesionálové. 

  • Zdroj textu:

    IFL Science

  • Zdroj fotografií: Donar Reiskoffer / Wikimedia Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907