Usmýkaná filozofka: Proč se Hypatia stala trnem v oku alexandrijskému biskupovi?

03.08.2022 - Lenka Vaňková

Filozofka Hypatia ovládla kulturní život Alexandrie během posledních dekád 4. a počátkem 5. století. Je ironií osudu, že v dějinách za svůj věhlas vděčí spíše násilné smrti, než svému dílu a úspěchům

<p>Veškeré prameny se shodují v tom, že Hypatia byla vzorem mravní odvahy, počestnosti a občanské angažovanosti. Za její smrt nebyl nikdo potrestán. <em>(foto: Wikimedia Commons, CC0)</em></p>

Veškeré prameny se shodují v tom, že Hypatia byla vzorem mravní odvahy, počestnosti a občanské angažovanosti. Za její smrt nebyl nikdo potrestán. (foto: Wikimedia Commons, CC0)


Reklama

Rozvážným nebojácným hlasem, jímž byla pověstná, uzavřela Hypatia svou přednášku pro dav okouzlených žáků slovy: „Zachovejte si právo myslet, protože myslet, byť chybně, je lepší než nemyslet vůbec.“ Potom si přehodila přes ramena mužský plášť a sestoupila ze schodů alexandrijského Museionu. Nastoupila do svého vozu a chopila se opratí. 

Ještě než stačila odjet, pobouření zbožní občané obklopili její kočár a vyvlekli ji ven. Strhali z ní oděv, nahou ji dovlekli do blízkého kostela a chrámovou lodí dostrkali ke stupňům oltáře. Hypatia se vytrhla svým trýznitelům a otevřela ústa, aby ještě promluvila, ale v šoku nedokázala vydat jediné slovo. V tom okamžiku ji vůdce zfanatizovaných křesťanů srazil k zemi a dav se sesypal na její obnažené tělo. V záchvatu zuřivosti jí útočníci drásali záda ostrými střepy střešních tašek a keramiky. Poté doslova roztrhali její tělo na kusy a ostatky naházeli do ohně. Tak skončila Hypatia, filozofka novoplatonské školy, učitelka, první známá matematička a jedna z nejgeniálnějších myslitelek své doby.

Dokonalá žena

Hypatia vyrůstala v atmosféře, v níž se cenilo vzdělání a bádání. Narodila se kolem roku 370 v Alexandrii, v jednom z kulturních a intelektuálních center tehdy známého světa. Byla privilegovaným dítětem, jediným hýčkaným potomkem Theona Alexandrijského, matematika, jenž se proslavil svými komentáři k dílu Ptolemaia a Euklida

V době, kdy chodili do školy nebo do práce pouze muži, byla Hypatia vychována neobvyklým způsobem. Její otec se postaral, aby se vzdělávala nejen v matematice a fyzice, astronomii a astrologii, literatuře a logice, ale zařídil pro ni i plavání, jízdu na koni a horolezectví. Theon se zaměřil také na společenské dovednosti své dcery. Studovala jazyky, argumentaci, diskuzi, herectví i rétoriku. Dostatečně ji poučil i o všech náboženstvích, aby ji od mnoha z nich odvrátil. 

Hypatia pracovala jako knihovnice v nejslavnější knihovně starověku, v Museionu. Tady se také zúčastňovala diskuzí s tehdejšími předními intelektuály. Soudí se, že již v devatenácti letech pomáhala svému otci při psaní komentáře k Ptolemaiovu Almagestu a spolu s ním zpracovala novou verzi Euklidových Elementů.

Nežila ale jen ve stínu svého otce. Její přínos matematice a vědě nešlo zpochybnit. Údajně zahrnoval i zmapování Slunce, hvězd a planet deskovým astrolábem, přístrojem k zaměřování polohy nebeských těles. Ten zdokonalila tak, aby mohl přesně řešit problémy sférické astronomie. Tvrdí se také, že vynalezla hustoměr určený ke stanovení relativní hustoty a hmotnosti kapalin a přístroj k pozorování předmětů pod mořskou hladinou.

Již jako dospívající dívka udělala Hypatia v té době něco nepředstavitelného: odjela z Alexandrie, cestovala po starověkém světě a vylodila se v Aténách, aby tam studovala na Plutarchově škole matematiky. Pověst o této nadané mladé ženě se rychle rozšířila a v době, kdy se Hypatia vrátila domů jako celebrita „s mozkem Platona a tělem Afrodity“, ji čekalo místo učitelky v Museoinu. 

Učitelka a žáci

Hypatia byla pozoruhodná nejen jako učitelka, ale i jako badatelka, vynálezkyně a spisovatelka. Navíc byla také velmi krásná. To vše dohromady jí zajistilo davy studentů a obdivovatelů, kteří se za ní vydávali až ze Sýrie, Cyrene či Konstantinopole. Hypatiini studenti vytvořili kolem své učitelky společenství založené na platonském principu myšlení. Hypatia mluvila o spásné síle rozumu, ale také o hledání „božského“ prostřednictvím náboženského zjevení. Vědomosti, které jim jejich uctívaná učitelka předávala, nazývali „tajemstvími“ a udržovali je v tajnosti před příslušníky nižších společenských tříd. Považovali je totiž za neschopné porozumět božským a kosmickým záležitostem. 

Hypatia byla tak přitažlivá, že se jeden ze studentů neubránil a otevřeně jí vyznal lásku. Hypatia ho údajně z jeho trápení vyléčila tím, že posbírala své menstruační hadříky potřísněné krví a ukázala mu je se slovy: „Mladý muži, jen pohleď, do čeho ses zamiloval, není to vůbec nic hezkého!“ Na studenta ta podívaná natolik zapůsobila, a tak ho ohromila, že se zastyděl a přestal s nadbíháním.

Hypatia byla pověstná svou cudností a počestností stejně jako inteligencí. Důsledně dbala na to, aby se vůči svým studentům i mocným mužům chovala vždy důstojně. Církevní historici Nicephorus a Philostorrgius ji navzdory názorovým sporům vždy chválili pro bezúhonný charakter a učenost. Veškeré prameny se shodují v tom, že Hypatia byla vzorem mravní odvahy, počestnosti a občanské angažovanosti. Podílela se na aktivitách města a jako vážená poradkyně v běžných záležitostech sloužila nejen městským, ale i hostujícím císařským úředníkům. Bezpochyby patřila mezi vážené alexandrijské osobnosti, stejně jako občanský prefekt Orestus a její nepřítel číslo jedna: biskup Cyril Alexandrijský.

Zdiskreditovat!

Většina obyvatel Alexandrie se v Hypatiině době neměla chuť smířit s nadvládou křesťanů. Rozhořčení vzbuzovali zejména u prefekta Oresta. Tvrdošíjně bojoval proti zásahům biskupa Cyrila do suverenity občanské vlády. A přestože se Cyril pokoušel dosáhnout smíru, Orestes zůstával nekompromisní.

Nebylo tajemstvím, že Hypatia byla Orestovou přítelkyní. Církevní autority si uvědomovaly, že v Hypatii čelí osobnosti s významnou mravní autoritou, rozhodnutou bránit své přesvědčení a uplatnit svůj nemalý vliv. Obávaly se, že by mohla prostřednictvím svých vlivných studentů získat pro Oresta pomoc lidí blízkých císaři. Cyril, který se cítil ohrožen, usoudil, že mu nezbývá nic jiného než zahájit proti ní kampaň. 

Nejprve se snažil zdiskreditovat Hypatii tím, že ji nazval pohankou. O tom se však dalo pochybovat. Bylo příliš zřejmé, že ačkoli nebyla ortodoxní stoupenkyní církve, s křesťanstvím silně sympatizovala. Ve svých přednáškách často prohlašovala, že „Kristova osobnost“ je pro ni svatá, nicméně však cítí spřízněnost i s „bohy v hávu věčné látky kosmu“. Podle Hypatie se božstva projevovala v kráse přírody, inteligenci nebeských těles a zázracích umění. Uchváceni jejím vášnivým vysvětlováním se na její přednášky hrnuli jak pohanští, tak křesťanští studenti. 

Krutá smrt

Cyril usoudil, že musí použít jinou taktiku. Rozhodl se zdiskreditovat Hypatii jako čarodějnici, která pomocí ďábelských lstí očarovala nejen prefekta Oresta, ale i „boží lid“ a celé město. Zdálo se, že toto obvinění našlo ohlas přinejmenším u fanatické sekty křesťanů z Nitrie, kteří podporovali patriarchu. Jednou zvečera roku 415 asi 500 horlivých nitrianských mnichů vtrhlo do Alexandrie, aby Cyrila podpořili. Napadli Oresta, téměř jej ukamenovali k smrti a obvinili ho z pohanství a uctívání idolů, navzdory prefektovým hlasitým protestům, že je pokřtěný a věří v Krista.

Smrt Hypatie na rytině z poloviny 19. století (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Když skoncovali s Orestem, vrhli se na Hypatii. Vytáhli ji z jejího vozu, odvlekli do chrámu zvaného Caesareum, kde z ní zcela strhali oděv a zavraždili ji. Když roztrhali její tělo na kusy, chopili se jejích rozsápaných údů a odnesli je na náměstí Cinaron, kde je spálili. Za smrt nejvzdělanější a nejvlivnější alexandrijské ženy nebyl nikdo potrestán.

TIP: První fyzička světa: Laura Bassi pronikla mezi vědeckou elitu už v 18. století!

Vražda Hypatie byla přesně tím, co Cyril potřeboval, aby si upevnil postavení. Jakmile byla Orestova mocná zastánkyně zlikvidována, prefekt zanechal boje proti patriarchovi a Alexandrii navždy opustil. Zanedlouho se sbalil i houf učenců a následoval ho. Církevní autority se vrhly na město a paralyzovaly prefektovy přívržence hrozbami a zastrašováním. Několik městských radních se pokusilo intervenovat u císaře, avšak jejich úsilí bylo marné. Cyrilovi stoupenci obklopili patriarchu a podle jeho největšího obdivovatele, koptského biskupa z Nikiu, ho jmenovali „novým Theofilem“, protože ve městě zničil poslední pozůstatky idolatrie, tedy uctívání idolů. Alexandrii od té doby ovládla křesťanská církev. A Hypatia jako symbol „idolatrie“ – ve skutečnosti velký vzor učenosti, moudrosti, krásy a víry – zůstala jen vzpomínkou

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Samička morčáka velkého (Mergus merganser) s mládětem. (foto: Shutterstock)

Příroda

Jedním z nejmarkantnějších rozdílů mezi životem na vsi a ve městě je množství zeleně. Asi málokoho překvapí, že čím větší plocha vegetace člověk obklopuje, tím zdravější je jeho organismus, a to po stránce fyzické i psychické. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Vizualizace mladé exoplanety HD 114082 B, obíhající svou mateřskou hvězdu jednou za 110 dnů. (ilustrace: NASA/JPL-Caltech, CC0)

Vesmír

Pruský král Fridrich II. byl největším protivníkem Marie Terezie po celou dobu její vlády. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Červená auta se podle britské studie společnosti Halfords stávají nejčastějším terčem útoků ptáků. (foto: Shutterstock)

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907