Úspěch mise Čandrájan-3: Indie je čtvrtou zemí, která dokázala přistát na Měsíci

Přistávací modul indické sondy Čandrájan-3 včera úspěšně dosedl na povrch Měsíce poblíž jeho jižního pólu. Indie se tak stala teprve čtvrtou zemí světa, která úspěšně dopravila své zařízení na Měsíc a první, které se podařilo přistát u jeho jižního pólu.

24.08.2023 - Martin Reichman



Sondu Čandrájan-3 (Měsíční loď 3) vynesla do vesmíru 14. července raketa Launch Vehicle Mark-3 (LVM3). Sonda pak více než týden obíhala kolem Země, než nastoupila kurz k našemu souputníkovi. Na měsíční orbitu sonda vstoupila 5. srpna, kde sérií manévrů postupně upravovala svou trajektorii.

K samotnému sestupu modulu Vikrám (Chrabrost) došlo ve středu 23. srpna krátce po 14. hodině našeho času, kdy modul zahájil zhruba 15 minut trvající přistávací manévr. Těsně nad povrchem modul zkontroloval místo přistání a provedl drobnou finální korekci cílového místa. O několik sekund později lander Vikrám úspěšně dosedl na povrch Měsíce, zhruba 600 kilometrů od jeho jižního pólu.

Lander Vikrám nese ve svých útrobách šestikolový rover Pragján (Moudrost). Ten má během dvoutýdenní mise shromažďovat data a fotografie a odesílat je k analýze zpátky na Zemi. K tomu mu poslouží jak sonda Čandraján-3, tak i její předchůdkyně Čandraján-2, která stále operuje na orbitě Měsíce. Rover je vybavený pěticí přístrojů, které by se měly zaměřit na fyzikální vlastnosti povrchu Měsíce, atmosféru blízkou povrchu a tektonickou činnost s cílem zjistit, co se děje pod povrchem našeho souputníka.

Tmavé krátery v oblasti jižního pólu by podle vědců mohly skrývat zásoby vodního ledu, klíčové suroviny pro eventuální budoucí osídlení Měsíce. Led by v budoucnu mohl astronautům poskytnout vodu, kyslík, nebo energii.

Indický úspěch je úspěchem celé Země

Úspěch indické mise Čandraján-3 je mimořádný nejen vzhledem k místu přistání, které je v oblasti pólů složitější než v okolí rovníku, kam směřovaly dosavadní úspěšné projekty. Většina přístrojového vybavení sondy, landeru i roveru totiž pochází z domácích zdrojů. Indický kosmický průmysl tak vytváří hi-tech logistický řetězec, který produkuje profese s vysokou přidanou hodnotou.

Na rozdíl od dříve úspěšného Ruska navíc nejde o přísně státní projekty. Mladá generace indických inženýrů hledá inspiraci u společností, jakou je například SpaceX a pracují na vlastních vesmírných a hi-tech projektech. Indická administrativa navíc tyto snahy podporuje ve snaze maximálního zapojení soukromého sektoru. Zatímco rozpočet Indické vesmírné agentury (ISRO) činil v minulém fiskálním roce méně než 1,5 miliardy dolarů, indická soukromá vesmírná ekonomika již nyní generuje okolo 6 miliard dolarů a očekává se její ztrojnásobení v roce 2025.

TIP: Příprava na premiéru: Indie se chystá na svou první pilotovanou misi

Indický vesmírný program je navíc partnerem další velké vize – návratu lidí na Měsíc. Na něm spolu s Evropskou vesmírnou agenturou spolupracuje i s americkou NASA. Ta se plánuje s pilotovanou posádkou vrátit na povrch Měsíce už do dvou let.


Další články v sekci