V Arktidě dramaticky mizí mořský led, ale velryby jsou z toho u vytržení

14.09.2016 - Stanislav Mihulka

Keporkaci, plejtváci a také velryby grónské vítají úbytek arktického ledu. Mají díky tomu mnohem více potravy

Velryba grónská -<p>Velryby grónské uvítaly úbytek ledu v Arktidě jako svoji životní příležitost</p>
Velryba grónská -

Velryby grónské uvítaly úbytek ledu v Arktidě jako svoji životní příležitost


Reklama

Za posledních 30 let se dramaticky zmenšila rozloha arktického mořského ledu. Zmizely ho miliony čtverečních kilometrů. Pro někoho je to jistě velká ztráta. Ale jak se říká, všechno zlé je pro něco dobré.

Například, ústup zalednění přinesl překvapivé zvýšení počtu hned několika druhů kytovců. V Arktidě jsou teď hojnější keporkaci, plejtváci myšoci, plejtváci malí, a jak ukazuje nový výzkum, také velryby grónské.

Proč mají kytovci takový prospěch z úbytku arktického ledu? Odlednění vytváří naprosto fantastické podmínky pro mořský zooplankton – drobné živočichy a další organismy, které se vznášejí ve vodě.

TIP: Pověsti nelhaly: Vorvani skutečně mohli potápět velrybářské lodě

Když zmizí ledový příkrov, tak do moře projde mnohem více slunečního záření. V důsledku toho se namnoží fytoplankton, tedy fotosyntetické řasy, které pak spásá zooplankton. A pro zmíněné kytovce, včetně velryb grónských, je právě zooplankton zcela zásadní potravou.

Reklama

  • Zdroj textu:

    New Scientist, Biology Letters

  • Zdroj fotografií: Olga Shpak / Wikimedia Commons

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V křesťanské společnosti se konzumace masa rozšířila ve 4. století. Značná část raných křesťanů pravděpodobně byla vegetariány.

Zajímavosti

Trénink s hologramem

Věda

Milovníci rozpálených skal

Kozorožec núbijský (Capra nubiana) je jediným druhem kozorožce, jenž je adaptován pro život v horkých a suchých oblastech. Žije v horských regionech severovýchodní Afriky a na Středním východě v nadmořských výškách do 3 000 metrů, kde si vybírá ty nejodlehlejší, nejvyšší a nejstrmější skalní stěny. V rámci tohoto druhu je velmi výrazný pohlavní dimorfismus – samci váží kolem 60 kilogramů a dorůstají délky kolem 125 cm, zatímco samice jsou maximálně kolem 30 kg těžké a ne delší než 105 cm. Vroubené rohy samců mohou být až 120 cm dlouhé a docházejí uplatnění při bojích o dominanci. Jejich srážky ale jen zřídka končí zraněním. (foto: Shutterstock)

Příroda

Slunce pohledem americké obervatoře Solar Dynamics Observatory z února 2015. (foto: NASA/SDO, CC0)

Vesmír

Představa létající lodě Sky Cruise (foto: Profimedia, Hashem Al-Ghaili)

Revue

Replika stroje Fokker Eindecker, kterého se dohodoví piloti až do jara 1916 velmi obávali. (foto: Shutterstock)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907