V Česku i v celé středověké Evropě pohřeb ještě neznamenal klid pro mrtvé
V době po pádu římské říše lidé v Evropě v řadě případů opětovně otevírali hroby. Motivace pro znovuotevření hrobů je sice nejasná, podle badatelů ale mohlo jít o morbidní rituály
V raně středověké Evropě nemusela smrt a pohřeb znamenat konec lidského příběhu. Archeologické výzkumy ukazují, že překvapivě velký počet hrobů byl v období od 5. do 8. století krátce po pohřbu znovuotevřen. Dříve si badatelé mysleli, že důvodem bylo řádění vykradačů hrobů, podle nové hypotézy by ale mohlo jít o doklady morbidních rituálů.
Rituály s blízkými mrtvými
Znovuotevřené hroby se nalézají od Anglie až po Rumunsko, území dnešního Česka nevyjímaje. Konkrétní praktiky se mohly kraj od kraje lišit, podle místních tradic. Badatelé se domnívají, že obvykle šlo o vyzvednutí různých částí těl mrtvých, například lebky, předtím, než se tělo zcela rozloží anebo o různé manipulace s tělem. V jednom případě v Bavorsku byla do hrobu přidána mrtvola psa.
TIP: Záhada římských hrobů: Proč v Británii pohřbívali nebožtíky s useknutou hlavou?
Motivace těchto praktik, které nám v 21. století připadají velmi zvláštní, zůstávají nejasné. Vědci se přesto domnívají, že to obvykle byly sociálně „pozitivní“ rituály, které pomáhaly pozůstalým vyrovnat se s úmrtím členů rodiny, přátel, nebo třeba významných členů místní komunity.
Mapa raně středověkých pohřebišť, na kterých bylo zaznamenáno znovuotevření hrobů.
