Vědci objevili v peruánské poušti fosilii možná nejtěžšího obratlovce všech dob

Až doposud byl za nejtěžšího obratlovce známé historie považován plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus). Průměrná hmotnost dospělých plejtváků se pohybuje kolem 100 až 130 tun, podle místa výskytu a pohlaví. Nejtěžší známý jedinec vážil 173 tun, odborníci ale odhadují, že by mohli existovat ještě o něco těžší plejtváci.

Před 13 lety ale byly v suché krajině v oblasti Ica na jihozápadě Peru, která představuje okraj slavné pouště Atacama, objeveny fosilní pozůstatky dávného třetihorního kytovce, který by podle některých odhadů mohl být ještě těžší než plejtvák obrovský. Vzhledem k velikosti nalezených pozůstatků a komplikovaným podmínkám v místě nálezu trvalo vědcům téměř tři roky, než 13 obratlů, čtyři žebra a část kyčelní kosti přepravili do Limy, kde je od té doby studují. 

Obrovský kytovec z eocénu

Italský paleontolog Giovanni Bianucci z Univerzity v Pise a jeho početný tým kytovce příhodně pojmenovali Perucetus colossus, což lze volně přeložit jako „obrovský kytovec z Peru“. Jde o zástupce skupiny basilosaurů. Tato obří velryba se směšně malými zadními nožkami žila podle vědců asi před 39 miliony let, v období eocénu. Výsledky pozoruhodného výzkumu nedávno zveřejnil prestižní časopis Nature.

Přestože vědci měli možnost zkoumat jen několik částí kostry, podařilo se jim rekonstruovat přibližnou podobu a velikost dávného tvora. Bianucci s kolegy odhadují, že hmotnost dospělého peruceta se mohla pohybovat mezi 85 a 340 tunami a na délku mohl měřit 17-20 metrů. To je méně než kolik měří plejtvák obrovský, který v dospělosti dorůstá délky okolo 30 metrů. Třetihorní perucetus byl ale zřejmě těžší než dnešní plejtváci – jen jeho kostra podle vědců vážila 5,3 až 7,6 tun. Hmotnost kostry badatelé odvozují z hmotnosti nalezených kostí – každý z jeho obratlů totiž váží okolo 100 kilogramů! Hmotnost dospělého perucetuse tak mohla dosahovat téměř dvojnásobku dnešních plejtváků. Bianucci ale upozorňuje, že jde jen o kvalifikovaný odhad, vycházející z nalezených částí kostry. 

TIP: Dávný předek dnešních keporkaků a plejtváků byl velkým a zuřivým predátorem

Fosilii peruceta schází mimo jiné i lebka, takže není úplně jednoduché určit jak žil a čím se živil. Badatelé se nicméně domnívají, že vzhledem ke stavbě kostí se perucetus pohyboval poblíž dna v mělkých pobřežních vodách, podobně jako například dnešní kaputňáci nebo mořské krávy z čeledi dugongovitých. Změny prostředí na konci eocénu pak mohly tyto masivní kytovce, specializované na pobřežní vody, odsoudit k vymření, zatímco jejich příbuzní vyrazili dál od pobřeží, kde se z nich staly dnešní velryby.