V pustině Grónska se podařilo objevit stopy po pradávné srážce Země s Theiou

16.03.2021 - Stanislav Mihulka

<p><strong>Nález neobvyklých izotopů představuje pozůstatek magmatu, který zalil celou Zemi po obrovské srážce, při které vznikl Měsíc.</strong> <em>(zdroj: Southwest Research Institute, Robin Canup)</em></p>

Nález neobvyklých izotopů představuje pozůstatek magmatu, který zalil celou Zemi po obrovské srážce, při které vznikl Měsíc. (zdroj: Southwest Research Institute, Robin Canup)


Reklama

Asi před 4,5 miliardami let se proto-Země srazila s menší protoplanetou zhruba velikosti Marsu, které se říká Theia. Byla to ultimátní srážka, z jejíž trosek se zrodil náš Měsíc. Země se v té době na nějaký čas změnila na pekelný svět, pokrytý oceánem žhnoucího magmatu.

Přestože to tehdy musela být opravdu dramatická celoplanetární katastrofa, dnes jen velmi těžko hledáme doklady tehdejších událostí. Stalo se to velmi dávno. Země je geologicky aktivní planeta a tak staré události jsou v naprosté většině už úplně překryté novějšími procesy. Jak ale ukazuje nedávný objev v Grónsku, najdou se i výjimky.

Pradávné izotopy z Grónska

Helen Williams z britské University of Cambridge společně s dalšími odborníky zkoumala horniny takzvaného zelenokamového pásu Issua (anglicky Isua Greenstone Belt), které se nacházejí v provincii Nuuk na západním pobřeží Grónska. Jde o světoznámou lokalitu s jedněmi z nejstarších známých hornin na Zemi. Věk těch nejstarších vědci odhadují na 3,8 až 3,7 miliardy let.

TIP: Měsíc možná vznikl z pozemského magmatu, který vyšplouchl do vesmíru

Badatelé v horninách objevili neobvyklé izotopy hafnia a neodymu, které vznikají za extrémně vysokých tlaků, jako například ve spodním plášti Země. Společně s nimi narazili i na neobvyklý izotop wolframu, který vznikl z jiného izotopu, existujícího na Zemi jen prvních 45 milionů let po vzniku planety. Williamsová a spol. jsou přesvědčeni, že tyto izotopy jsou stopami planetárního oceánu magmatu, který zalil Zemi po srážce s Theiou.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Live Science

  • Zdroj fotografií: Southwest Research Institute, Robin Canup, Wikimedia Commons (mapa) CC BY-SA 4.0

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Obsahy izotopů stroncia a kyslíku v pozůstatcích padlých v bitvě u Himéry prozrazují, že většinou nešlo o sicilské bojovníky, ale žoldáky ze vzdálených míst.

Věda
Vesmír

Z rybníka na talíř

skokan zelený | výskyt: Evropa

Tento hybrid skokana skřehotavého a krátkonohého dorůstá 5–11 cm a jeho obvykle hnědé oči mění v době páření barvu: U samců přecházejí do zelenožluté, zatímco samicím žloutnou nebo získávají žlutohnědý odstín. Díky svému jasně zelenému zbarvení skokani na svou hmyzí oběť rádi číhají například v záplavě lístků okřehku menšího, lidově zvaného žabinec. K jejich nejurputnějším predátorům přitom patří člověk – zmíněný žabí druh se totiž považuje za delikatesu. (foto: Profimedia)

Zajímavosti

Na malou plachetnici Sundowner se nacpalo na 130 vojáků. Za jejím kormidlem stál Charles Lightoller, někdejší druhý důstojník Titanicu.

Válka
Revue

V napjaté atmosféře na počátku 17. století se rozbuškou k rozpoutání násilí mezi katolíky a nekatolíky mohla stát i zdánlivá drobnost. 

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907