V pustině Grónska se podařilo objevit stopy po pradávné srážce Země s Theiou

16.03.2021 - Stanislav Mihulka

<p><strong>Nález neobvyklých izotopů představuje pozůstatek magmatu, který zalil celou Zemi po obrovské srážce, při které vznikl Měsíc.</strong> <em>(zdroj: Southwest Research Institute, Robin Canup)</em></p>

Nález neobvyklých izotopů představuje pozůstatek magmatu, který zalil celou Zemi po obrovské srážce, při které vznikl Měsíc. (zdroj: Southwest Research Institute, Robin Canup)


Reklama

Asi před 4,5 miliardami let se proto-Země srazila s menší protoplanetou zhruba velikosti Marsu, které se říká Theia. Byla to ultimátní srážka, z jejíž trosek se zrodil náš Měsíc. Země se v té době na nějaký čas změnila na pekelný svět, pokrytý oceánem žhnoucího magmatu.

Přestože to tehdy musela být opravdu dramatická celoplanetární katastrofa, dnes jen velmi těžko hledáme doklady tehdejších událostí. Stalo se to velmi dávno. Země je geologicky aktivní planeta a tak staré události jsou v naprosté většině už úplně překryté novějšími procesy. Jak ale ukazuje nedávný objev v Grónsku, najdou se i výjimky.

Pradávné izotopy z Grónska

Helen Williams z britské University of Cambridge společně s dalšími odborníky zkoumala horniny takzvaného zelenokamového pásu Issua (anglicky Isua Greenstone Belt), které se nacházejí v provincii Nuuk na západním pobřeží Grónska. Jde o světoznámou lokalitu s jedněmi z nejstarších známých hornin na Zemi. Věk těch nejstarších vědci odhadují na 3,8 až 3,7 miliardy let.

TIP: Měsíc možná vznikl z pozemského magmatu, který vyšplouchl do vesmíru

Badatelé v horninách objevili neobvyklé izotopy hafnia a neodymu, které vznikají za extrémně vysokých tlaků, jako například ve spodním plášti Země. Společně s nimi narazili i na neobvyklý izotop wolframu, který vznikl z jiného izotopu, existujícího na Zemi jen prvních 45 milionů let po vzniku planety. Williamsová a spol. jsou přesvědčeni, že tyto izotopy jsou stopami planetárního oceánu magmatu, který zalil Zemi po srážce s Theiou.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Live Science

  • Zdroj fotografií:

    Southwest Research Institute, Robin Canup, Wikimedia Commons (mapa) CC BY-SA 4.0




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Není jisté, kolik vojáků sloužilo na hranici Římské říše, historici jejich počet odhadují na osm až devět tisíc. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti
Věda

Zvědavé chobotnice

V současnosti je známo asi 300 druhů chobotnic. Jejich evoluční počátky sahají minimálně do období prvohorního karbonu, tedy do doby asi před 300 miliony let. Téměř všechny druhy jsou masožravé a v poměru k ostatním bezobratlým tvorům obvykle vysoce inteligentní.

U těchto nápadných hlavonožců se dříve žádná velká chytrost nepředpokládala, ale detailnější pozorování nebo i chov v uměle vytvořeném prostředí postupně ukázaly, že některé druhy chobotnic (řád Octopoda) vykazují na poměry bezobratlých živočichů až neuvěřitelně vysokou míru inteligence. Chobotnice například využívají svoji schopnost měnit barvu a texturu povrchu těla, aby ukázaly své emoční rozpoložení. Potápěči dále tvrdí, že chobotnice často koukají člověku zpříma do očí a když nemají strach, natáhnou chapadlo a dotknou se například lidské ruky nebo si dokonce se zájmem prohlížejí a chapadly zkoumají předměty, které jim jsou potápěčem nabízeny. Ačkoliv je těžké hodnotu inteligence u těchto měkkýšů jakkoliv měřit, její projevy jsou nepopiratelné. (foto: Shutterstock)

Příroda

Vojenský tábor Milovice v roce 1910. (foto: Wikimedia Commons, Brück & Sohn Kunstverlag MeißenCC0 1.0)

Historie

Některé hvězdy ve vesmíru nesvítí stále stejně jasně. (ilustrace: University of SydneyCC0)

Vesmír

Vstupem USA do války přibyly na západní frontu statisíce vojáků, s jejichž pomocí se konečně podařilo zvrátit poměr sil a zajistit vítězství nad centrálními mocnostmi. (foto: Alamy)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907