Valentina Těreškovová: Do vesmíru míří první žena

- Redakce Tajemství vesmíru

16 . 6 . 1963

Reklama

16. června 1963 odstartovala z kazachstánského kosmodromu Bajkonur kosmická loď Vostok 6. Na její palubě se do vesmíru podívala první žena – sovětská kosmonautka Valentina Těreškovová. Během letu obletěla Valentina 48krát naši planetu.

Krátce po úspěchu Jurije Gagarina se sovětské politické vedení shodlo, že z hlediska světové propagandy by bylo zajímavé mít ve vesmíru i představitelku něžného pohlaví. Šéfkonstruktér Sergej Koroljov, hlava tehdejšího kosmického programu v SSSR, se zpočátku této myšlence bránil: Upozorňoval na náročnost úpravy výcvikového programu i na prakticky nulový přínos takové mise z technického a vědeckého hlediska. Příkazy z Kremlu však zněly jasně.

Sověti začali svou kosmonautku hledat mezi amatérskými parašutistkami, částečně kvůli záměru představit ve vesmíru ženu z lidu. V březnu 1962 nakonec zahájila výcvik pětice adeptek – Irina Solovjevová, Valentina Ponomarjovová, Taťána Kuzněcovová, Žanna Jorkinová a „výherkyně loterie“ Valentina Těreškovová. Průprava k letu byla náročná a ženy neměly následujícího půl roku téměř ani den volna: Ráno zasedly do lavic k teoretické výuce o kosmonautice, odpoledne se přesunuly k centrifugám, letounům či trenažérům lodi Vostok.

Prvenství plné strachu

Sovětské vedení nakonec pro misi vybralo Solovjevovou. Nedlouho před startem ji však z dodnes ne přesně známých příčin vystřídala Těreškovová, původem dělnice z textilní továrny. První žena pak do vesmíru zamířila 16. června 1963 v lodi Vostok 6 z kazachstánského kosmodromu Bajkonur. Odstartovala asi 24 hodin po Vostoku 5 s Valerijem Bykovským, s nímž pak uskutečnila souběžný kosmický let, i když v různých lodích na různých bodech zemské orbity.

Pracovní výkony první kosmonautky během mise zůstávají dodnes zdrojem kontroverzí. Efektivita provádění stanovených úkolů dosahovala u Těreškovové asi jen 15 % letového plánu a nepodařilo se splnit hlavní cíl – odzkoušet manuální manévrovací systém lodi Vostok.

Valentina údajně trpěla nevolnostmi, do éteru plakala a také prospala víc času, než se předpokládalo. Oproti tomu ovšem stojí zpráva, že let měl být údajně prodloužen z jednoho dne na tři na přání samotné kosmonautky. Kromě televizních přenosů se Těreškovová věnovala například navigačním testům s využitím sledování polohy Měsíce a hvězd.

TIP: Deset kosmonautů, kteří změnili dějiny

Na Zemi se vrátila ve stejný den jako Bykovskij, 19. června 1963, a z přistávací oblasti ji ihned letecky přepravili do Moskvy na Mezinárodní kongres žen – jako další důkaz vítězství Sovětského svazu ve vesmíru.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jak by asi Charlie Chaplin reagoval na snahu studia, aby jeho postava tuláka propagovala jistou značně přeslazenou limonádu? 

Zajímavosti

Létající mikročip má velikost asi jako zrnko písku.

Věda

Královna Barbora Celjská (vpravo) s dcerou Alžbětou Lucemburskou na cestě do Münsteru.

Historie

Velmi mladý tapír indický, u nějž už pomalu začíná blednout „sedlová“ část, která později bude zcela bílá.

Příroda

Po cestě do Budapešti bývalého císaře na většině míst lidé vítali a vojáci mu přísahali věrnost.

Válka

Zvětšený pohled na vesmírnou dutinu ukazuje molekulární mračna Persea a Býka (modrá a červená) na jejím „povrchu“.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907