Valentina Těreškovová: Do vesmíru míří první žena

16 . 6 . 1963

Reklama

16. června 1963 odstartovala z kazachstánského kosmodromu Bajkonur kosmická loď Vostok 6. Na její palubě se do vesmíru podívala první žena – sovětská kosmonautka Valentina Těreškovová. Během letu obletěla Valentina 48krát naši planetu.

Krátce po úspěchu Jurije Gagarina se sovětské politické vedení shodlo, že z hlediska světové propagandy by bylo zajímavé mít ve vesmíru i představitelku něžného pohlaví. Šéfkonstruktér Sergej Koroljov, hlava tehdejšího kosmického programu v SSSR, se zpočátku této myšlence bránil: Upozorňoval na náročnost úpravy výcvikového programu i na prakticky nulový přínos takové mise z technického a vědeckého hlediska. Příkazy z Kremlu však zněly jasně.

TIP: 10 kosmonautů, kteří změnili dějiny

Sověti začali svou kosmonautku hledat mezi amatérskými parašutistkami, částečně kvůli záměru představit ve vesmíru ženu z lidu. V březnu 1962 nakonec zahájila výcvik pětice adeptek – Irina Solovjevová, Valentina Ponomarjovová, Taťána Kuzněcovová, Žanna Jorkinová a „výherkyně loterie“ Valentina Těreškovová. Průprava k letu byla náročná a ženy neměly následujícího půl roku téměř ani den volna: Ráno zasedly do lavic k teoretické výuce o kosmonautice, odpoledne se přesunuly k centrifugám, letounům či trenažérům lodi Vostok.

Prvenství plné strachu

Sovětské vedení nakonec pro misi vybralo Solovjevovou. Nedlouho před startem ji však z dodnes ne přesně známých příčin vystřídala Těreškovová, původem dělnice z textilní továrny. První žena pak do vesmíru zamířila 16. června 1963 v lodi Vostok 6 z kazachstánského kosmodromu Bajkonur. Odstartovala asi 24 hodin po Vostoku 5 s Valerijem Bykovským, s nímž pak uskutečnila souběžný kosmický let, i když v různých lodích na různých bodech zemské orbity.

Pracovní výkony první kosmonautky během mise zůstávají dodnes zdrojem kontroverzí. Efektivita provádění stanovených úkolů dosahovala u Těreškovové asi jen 15 % letového plánu a nepodařilo se splnit hlavní cíl – odzkoušet manuální manévrovací systém lodi Vostok.

Valentina údajně trpěla nevolnostmi, do éteru plakala a také prospala víc času, než se předpokládalo. Oproti tomu ovšem stojí zpráva, že let měl být údajně prodloužen z jednoho dne na tři na přání samotné kosmonautky. Kromě televizních přenosů se Těreškovová věnovala například navigačním testům s využitím sledování polohy Měsíce a hvězd.

Na Zemi se vrátila ve stejný den jako Bykovskij, 19. června 1963, a z přistávací oblasti ji ihned letecky přepravili do Moskvy na Mezinárodní kongres žen – jako další důkaz vítězství Sovětského svazu ve vesmíru.

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Reprofoto

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jenom přístav nestačí

Severní Amerika
kdy: 1803
cena: 5,95 miliardy korun

Obrovské území o rozloze 2 140 000 km², jemuž se v 18. století říkalo Louisiana, představovalo od kolonizace Severní Ameriky žhavou oblast evropské politiky a nadvládu nad ním si postupně předávala Francie se Španělskem. V roce 1800 jej sice získal zpět pod kontrolu Francouzů Napoleon Bonaparte, nicméně jeho zemí zmítaly nepokoje a válka s Brity, což vojevůdce přivedlo na myšlenku prodat Louisianu Američanům. Svým rozhodnutím nahrál do karet tehdejšímu prezidentovi Thomasi Jeffersonovi, který o koupi území již dlouho usiloval – jeho součást totiž tvořila strategicky významná řeka Mississippi a také přístav v New Orleans: Podle původního plánu měly Spojené státy koupit pouze zmíněné město, ale po poradě s delegáty Jamesem Monroem a Robertem Livingstonem se jejich zájem rozšířil na celou Louisianu

V roce 1803 skutečně došlo k prodeji v přepočtu za 5,95 miliardy korun a navrch USA odpustily Francii dluh ve výši 1,9 miliardy korun. Díky tomuto obchodu se přitom rozrostly takřka dvojnásobně: Na novém území vznikly státy Louisiana, Arkansas, Missouri, Iowa, Oklahoma, Kansas či Nebraska, ale zahrnuje rovněž části Severní i Jižní Dakoty, Montany, Wyomingu, Colorada, Minnesoty či Texasu. 

Zajímavosti
Věda

Arthur Schopenhauer (1788–1860 byl německý filosof 19. století. Byl hlasatelem pesimistické filosofie. Výrazně ovlivnil mnoho pozdějších myslitelů, mimo jiné například Friedricha Nietzscheho.

Historie

Srdcem vesnice se stala vždy masivní mešita, postavená spíš jako kasárna – včetně zbrojnice a zásob obilí.

Cestování

Vojáci trávili v zákopech dlouhé dny a nejvíce je deptaly nekonečné hodiny nudy.

Válka

Aguas Zarcas, páchnoucí kosmická hrouda hlíny.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907