Ve věku 84 let zemřel Valerij Bykovskij, jeden z prvních sovětských kosmonautů

29.03.2019 - Martin Reichman

Jeden z prvních sovětských kosmonautů Valerij Bykovskij zemřel ve středu ve věku 84 let. Do vesmíru vydal třikrát a celkem na oběžné dráze strávil téměř 21 dní.


Reklama

Kariéra Valerije Fjodoroviče Bykovského byla velmi přímočará – k letectvu zamířil rovnou po základní škole a záhy přešel k oddílu kosmonautů. Byl považovaný za neukázněného, ale schopného a obratného letce.

Nejprve se v šedesátých letech dostal do prvního dvacetičlenného oddílu sovětských kosmonautů. První misi podnikl v červnu 1963 na palubě kosmické lodi Vostok 5. Dva dny po jeho startu se do vesmíru vydala v kosmické lodi Vostok 6 i první žena, jeho krajanka Valentina Těreškovová.

Kolem Země pak spolu kroužili téměř tři dny, během letu spolu byli v rádiovém spojení a nejmenší vzdálenost, na kterou se k sobě přiblížili, byla pět kilometrů. Bykovskij se tehdy hlásil se jako jestřáb, Těreškovová jako čajka. Šlo o poslední let lodi Vostok. V rámci této mise si Bykovskij připsal i jeden doposud nepřekonaný primát – jeho 4 dny a 23 hodin strávené na palubě Vostoku 5 jsou nejdelším osamoceným pobytem ve vesmíru.

TIP: 10 kosmonautů, kteří změnili dějiny

Bykovskij pak v letech 1965 až 1969 podstoupil výcvik k letu na Měsíc. Když se ale jako prvním podařilo přistát na Měsíci Američanům, Sovětský svaz plány na měsíční výpravu zrušil. Druhý a třetí let do kosmu absolvoval v letech 1976 (Sojuz 22) a 1978 (Sojuz 31). Valerij Bykovskyj byl služebně nejstarším žijícím kosmonautem. Po jeho smrti pomyslný titul doyena světové kosmonautiky převzala právě Ruska Těreškovová, které je 82 let.

  • Zdroj textu:

    Wikipedie, Roskosmos, ČTK

  • Zdroj fotografií: Wikimedia Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Tučňák císařský (535 m)

Zástupce ptačí říše si obvykle s ponorem do velkých hloubek nespojujeme, přesto i mezi nimi najdeme skutečného mistra. Je jím tučňák císařský (Aptenodytes forsteri), obyvatel ledové Antarktidy a největší ze všech současných tučňáků. Kromě skvělého přizpůsobení mrazu disponuje také hydrodynamickým tvarem těla a předními končetinami přeměněnými na účinná pádla, která z něj činí skvělého plavce i potápěče. Tučňáci se při lovu potravy v podobě ryb, korýšů a hlavonožců často potápí do více než stometrové hloubky. V některých případech pak provádí ponor až ke dnu mělčích moří a dostávají se tak do hloubek několika set metrů. Absolutním zaznamenaným rekordem je zatím 535 metrů, kterého dosáhla mladá samička v oblasti zvané McMurdo Sound.

S překvapivým zjištěním o nevšedních potápěčských dovednostech tučňáků přišel roku 1971 americký fyziolog Gerry Kooyman. Ten připevnil tučňákům na tělo malé zařízení, registrující hloubku ponoru. Výsledkem bylo zjištění, že tučňákům nečiní problém ponořit se do hloubek kolem 265 metrů na dobu až 18 minut.

Příroda

Zámek Valtice

Historie

Stalin si dobře zapamatoval slabost carské policie, která lidi „jen“ posílala do exilu. Své protivníky pak rovnou střílel.

Zajímavosti
Vesmír

Hexakoptéra Acecore Noa s „filmařskou“ výbavou

Věda

Loď Crew Dragon vynesla do kosmu raketa Falcon 9.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907