Vědci konečně získali důkaz existence záhadných imunitních buněk u lidí

17.05.2022 - Stanislav Mihulka

Během komplexního mapování buněk v lidském těle vědci odhalili doposud nepolapitelný typ imunitní buňky. Doposud jsme je znali jen u myší.


Reklama

V osmdesátých letech byly u myší nalezeny poněkud tajemné imunitní buňky, které dostaly označení B-1. Objevují se v rané fázi embryonálního vývoje myši a jsou-li aktivovány, vytvářejí různé protilátky. Některé z těchto protilátek se váží k vlastním buňkám myši a pomáhají odstraňovat z těla odumírající a mrtvé buňky. Aktivované buňky B-1 také vytvářejí protilátky, které fungují jako první obranná linie proti patogenům, například virům a bakteriím. 

Po objevení buněk B-1 u myší vědci pochopitelně pátrali po jejich lidské verzi. To se ale ukázalo jako velmi obtížné. Poprvé jejich nalezení ohlásil jeden výzkumný tým v roce 2011, jejich výsledky ale nebyly uznány jako přesvědčivý důkaz. Odborníci se nevzdali a dál tyto tajemné imunitní buňky hledali. 

Lidské buňky B-1

Nakonec to trvalo déle než deset let. Sarah Teichmann z britského Institutu Wellcome Sanger s početným týmem spolupracovníků v rámci nového výzkumu přinesla první silně podpořený doklad existence buněk B-1. Stejně jako u myší se objevují během raného embryonálního vývoje, konkrétně v prvním a druhém trimestru.

TIP: Mimořádný úspěch: Geneticky upravené T-lymfocyty porazily leukémii

Zmíněný výzkum byl součástí projektu mezinárodního výzkumného konsorcia „Human Cell Atlas“, jehož cílem je studovat pozice, funkce a charakteristiky každého typu buněk v lidském těle. Zároveň s potvrzením existence B-1 buněk členové této výzkumné skupiny publikovali výsledky analýz více než milionu lidských buněk, které reprezentovaly více než 500 různých typů buněk v lidském těle a byly získány z více než 30 různých lidských tkání.

 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Bakchův chrám patří mezi nejzachovalejší starořímské stavby v Baalbeku i na celém světě. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti
Věda

Samohybná houfnice Wespe zničená v Normandii. Armáda ji nakonec upřednostnila před Geschützwagenem Ivb für 10,5-cm leFH 18/1. (foto: Wikimedia Commons, W.wolnyCC0)

Válka

Na každou nově přivezenou várku odpadu se okamžitě vrhají sběrači, kteří doufají, že budou mít ten den štěstí a najdou něco zajímavého. (foto: David Těšínský ©)

Zajímavosti
Historie

Eskortní torpédoborec USS Samuel B. Roberts (DE-413). (foto: Wikimedia Commons, U.S. NavyCC0)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907