Vědci potvrzují: Náš mozek si během spánku přehrává čerstvé vzpomínky

07.05.2020 - Stanislav Mihulka

K čemu vlastně slouží sny? Podle vědců pomáhají lidskému mozku třídit a ukládat nové vzpomínky do paměti


Reklama

Jednou z velkých záhad pro dnešní vědu stále zůstává náš vlastní mozek. Na celou řadu otázek stále neznáme odpovědi. Jak mozek vlastně funguje? Co se v něm děje během spánku? A k čemu nám jsou sny? Tým neurovědců nedávno spojil síly s experty na počítačové technologie, a společně se rozhodli analyzovat, co se děje v mozku, když člověk spí.

Co se děje ve spánku

Badatelé při tomto výzkumu využili mikroelektrody, které slouží jako rozhraní mezi mozkem a počítačem, například při dekódování mozkových signálů u lidí, kteří jsou paralyzovaní kvůli závažnému poškození nervové soustavy. Studie se zúčastnili dva dobrovolníci, kteří již měli v hlavě implantované mikroelektrody z jiného důvodu.

Tito dobrovolníci měli za úkol hrát počítačovou hru, podobnou legendární elektronické hře „Simon“ z osmdesátých let. Nehráli ji ale rukama, nýbrž pomocí mysli. Před hraním této hry i po jejím hraní si dobrovolníci zdřímli. Vědci přitom během experimentu v jejich mozcích, díky implantovaným elektrodám, detailně sledovali aktivitu vybraných neuronů mozkové kůry.

TIP: Chcete si pamatovat své sny i po probuzení? Vědci radí, jak na to!

Výsledky výzkumu byly jednoznačné. Badatelé v mozku dobrovolníků pozorovali stejné chování neuronů při hraní počítačové hry, a pak během následujícího spánku. Vše nasvědčuje tomu, že tito lidé během spánku „hráli“ stejnou hru, jako předtím hráli v bdělém stavu. Jde o první přímý důkaz toho, že si lidé během spánku „přehrávají“ vzpomínky na to, co těsně předtím zažili. Již dlouho víme, že podobný proces funguje u zvířat, u lidí ale takový důkaz zatím scházel.

  • Zdroj textu:

    IFL Science

  • Zdroj fotografií: CC0 Creative Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907