Vědci použili mixér, aby zjistili, z čeho jsou vlastně vyrobené chytré telefony

17.03.2019 - Stanislav Mihulka

Jak zjistit, z čeho přesně jsou vyrobené dnešní mobilní telefony? Rozmixujte je v mixéru, při 500 °C je smíchejte s peroxidem sodným a výsledný roztok analyzujte...


Reklama

Každý rokem se na Zemi vyrobí asi 1,4 miliardy mobilních telefonů. Z čeho vlastně jsou? Kde se vzaly suroviny pro jejich výrobu? A co udělat s telefonem, který už dosloužil? Na tyhle otázky hledá odpověď pozoruhodný výzkum britských specialistů. Na počátku výzkumu přitom byla hrubá síla...

Badatelé prostě vzali chytrý telefon, strčili ho do mixéru a rozmixovali jej na prach. Rozmělněný materiál poté za teploty téměř 500 °C smíchali s účinným okysličovadlem peroxidem sodným. Výsledkem jejich úsilí byl roztok chemických látek a prvků, které byly obsaženy v původním mobilním telefonu. Tento roztok vědci podrobili chemickým analýzám, s jejichž pomocí zjišťovali, jaké je vlastně reálné chemické složení běžné elektroniky. Mezi jiným je zajímalo, kolik je v takovém telefonu problematických vzácných chemických prvků, kvůli nimž dochází ve světě ke konfliktům, i k devastování životního prostředí.

TIP: Zlato proti přírodě: Dolování zlata likviduje pralesy v Peru

Ukázalo se, že běžný chytrý telefon obsahuje cca 33 gramů železa, 13 g křemíku nebo 7 g chromu. Pokud jde o prvky ve stopovém množství, tak vědci v mobilu našli 900 miligramů wolframu, 70 mg kobaltu a také molybdenu, pak i 160 mg neodymu a 30 mg praseodymu, jakož i 90 miligramů stříbra a 36 mg zlata. Z čísel vyplývá, že mobilní telefon obsahuje mnohem větší množství drahých kovů, například zlata (až 100× více) nebo wolframu (až 10× více), než minerály, které geologové považují za „vysoce kvalitní“ zdroj takového prvku.

Ukázalo se také, že k výrobě jediného telefonu je zapotřebí 7 kilogramů vysoce kvalitní zlaté rudy, kilogram měděné rudy, 750 gramů wolframové rudy a 200 gramů niklové rudy.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Revue

Ani se spaním se to nemá přehánět

Věda

František Josef I. žil déle než 86 let, z toho 68 let panoval a řídil osudy jedné z největších a nejmocnějších říší světa. Stal se symbolem jistoty a trvalosti, ale i nehybnosti. 

Zajímavosti

Jižní pól Jupiteru na snímku sondy Juno. Pro srovnání siluety USA a Texasu

Vesmír

Tre Cime di Lavaredo

1. MÍSTO KATEGORIE KRAJINY ZA NAŠIMI HRANICEMI
1. MÍSTO ABSOLUTNÍHO POŘADÍ

Autor: Jiří Soukup
Použitá technika: Nikon D750 a objektivem Irix 15 F2,4; horizontální panorama složené z osmi snímků focených na výšku

Snímek byl pořízen v Dolomitech u známého skalního útvaru Tre Cime di Lavaredo. Vypravil jsem se do této oblasti spolu s přáteli na večerní focení, ale zastihla nás bouřka před níž jsme se museli schovat do takové menší jeskyně, kterou jsme náhodou objevili. Když zbývalo asi 15 minut do západu slunce a když už přestávalo pršet, tak jsme se rozhodli pro cestu zpět – smíření s tím, že asi žádný snímek nepořídíme. Jenže po asi 10 minutách co jsme byli na zpáteční cestě, se obloha začala protrhávat a příroda nám vykouzlila nádherné podmínky o kterých fotograf může jenom snít!

Příroda

Terén Antarktidy na mapě projektu BedMachine

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907