Velmi užiteční parazité: Zabijáci zemědělských škůdců

23.07.2021 - Zuzana Teličková

Drobněnky rodu Trichogramma z řádu blanokřídlých se řadí mezi nejmenší hmyz na světě. Přesto jsou velkými pomocníky proti nejrůznějším škůdcům, například proti obaleči jablečnému

<p>Drobněnka zachycená elektronovým mikroskopem při kladení na vajíčko můry z rodu <strong>černopásek</strong> <em>(Heliothis)</em>. Na snímku jsou dobře patrná drobná křídla pokrytá chloupky. Velmi výrazné jsou oči, které tvoří nejširší část těla drobněnek.</p>

Drobněnka zachycená elektronovým mikroskopem při kladení na vajíčko můry z rodu černopásek (Heliothis). Na snímku jsou dobře patrná drobná křídla pokrytá chloupky. Velmi výrazné jsou oči, které tvoří nejširší část těla drobněnek.


Reklama

Dospělí jedinci drobněnek mají tělo dlouhé asi půl milimetru a rozpětí jejich křídel dosahuje jednoho milimetru. Rod Trichogramma je nejpočetnějším z asi 80 rodů, které patří do čeledi drobněnkovitých (Trichogrammatidae), jenž celosvětově čítá více než 200 druhů. V Evropě do rodu Trichogramma řadíme přibližně 50 druhů.

Přes svoji nepatrnost mohou mít drobněnky velký vliv na vývoj populací mnohem větších druhů hmyzu a tím pádem i na populace hostitelských rostlin těchto druhů. Drobněnky totiž parazitují na vajíčkách celé řady škůdců z řádu motýlů (Lepidoptera) – například zavíječe kukuřičného (Ostrinia nubilalis), obaleče jablečného (Cydia pomonella), černopásky bavlníkové (Heliothis armigera), můry zelné (Mamestra brassicae) nebo můry kapustové (Lacanobia oleracea). Bývají proto používány jako takzvaný bioagens, tedy ochranný přípravek na bázi živých organismů. 

Samička drobněnky čichem vyhledá vajíčka motýlů a vybere si ty mladší, která dokáže rozlišit od starších. Podle toho, jak je vajíčko hostitele velké, do něj pak naklade 1–30 vajíček, jež označí pachovou stopou, aby do nich už ona sama nebo jiná drobněnka další vajíčka nepřidávala. Vyvíjející se larvy drobněnky se živí zárodkem housenky, který během svého vývoje zahubí.

TIP: Vzkvétající zahrady termitů: Jak vypadá život uvnitř termitiště?

Když už dospělý hmyz opouští hostitelské vajíčko, je ihned schopný se pářit a za pár hodin po vylíhnutí už mohou samičky klást vlastní vajíčka. Celý vývoj od nakladení vajíčka po vylíhnutí dospělce může za příznivých podmínek trvat i pouhý týden (ale také až tři) a jedna samice dokáže v ideálním případě naklást za necelé dva týdny asi více než padesát vajíček. Poprvé byly drobněnky použity už před 90 lety, když jihokalifornští pěstitelé vypustili 200 000 jedinců proti obaleči jablečnému, který likvidoval úrodu vlašských ořechů.

Reklama

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií:

    Shutterstock

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ve výřezu zubní protéza George Washingtona – není divu, že s tímto monstrem v ústech nerad mluvil na veřejnosti.

Historie
Zajímavosti

Bez vody ani ránu

Kapybary (Hydrochoerus hydrochaeris) patří mezi savce žijící (podobně jako například hroši) částečně vodním životem. Proto je můžete vidět především v regionech, kde je snadný přístup k vodě: jejich oblíbeným místem jsou zatopené lučiny, okraje močálů a nížinné lesy, kde je dobrá pastva a po celý rok dostatek vláhy. Daří se jim u vodních nádrží a v okolí řek.

Vyskytují se ovšem i v suchých lesích, křovinatých podrostech a na loukách. Jsou pěstovány na farmách nejen ve své domovině a uprchlíci z těchto chovů se zabydlují v oblastech bohatých na vodu po celém světě. Například na Floridě jsou volně se pohybující kapybary běžně vídány a roku 2011 byla kapybara viděna v Kalifornii.

Často zůstávají skryty ve vodě, přičemž nad hladinu jim čouhají jen nozdry a oči. Pod vodu se dokážou ponořit i úplně a vydrží bez nadechnutí až pět minut. Přední nohy kapybar jsou o něco kratší než zadní a mezi prsty mají tato zvířata menší plovací blánu. Tato danost společně s umístěním očí, nozder a uší ve vrchní části hlavy je předurčuje k bezproblémovému přebývání ve vodě.

Příroda

Příčina vzniku obřích Fermiho bublin zatím zůstává nejasná.

Vesmír

Samantha Wrightová se svou dcerou Sofií a aplikací CamAPS FX, která monitoruje její cukrovku.

Věda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907