Vesmírná loď Starliner vyrazila k premiérovému letu s posádkou

Vesmírná loď Starliner společnosti Boeing odstartovala k dlouho odkládanému prvnímu testovacímu letu s posádkou. Během dneška má dorazit k Mezinárodní vesmírné stanici.




Raketa Atlas V N22 s kosmickou lodí CST-100 Starliner odstartovala k misi Boe-CFT z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě přesně podle plánu v 16:52 SELČ. Šlo o vůbec první let s posádkou – Starliner až doposud absolvoval jen dva nepilotované testovací lety.

Premiérovou posádku tvoří Barry Wilmore a Sunita Williamsová. Ani jeden z nich přitom původně letět neměl – 61letý Wilmore byl členem záložní posádky a členem testovací mise se stal po odstoupení Chrise Fergusona. 58letá Williamsová zase měla podle původních plánů letět až s první operační misí a v Boe-CFT je náhradnicí za Nicole Mannovou. Oba jsou nicméně zkušenými astronauty, bývalý pilot námořnictva Wilmore strávil ve vesmíru 178 dnů a původně vojenská pilotka Williamsová dokonce téměř 322 dny.

Barry Wilmore a Sunita Williamsová. (foto: Flickr, NASA, Robert Markowitz, CC BY-NC-ND 2.0)

Změny ve složení posádky každopádně dokonale ilustrují potíže a průtahy, které premiérový pilotovaný let Starlineru provázely. Bez posádky měla loď letět už v roce 2016, první pilotovanou testovací misi k ISS absolvovat v polovině roku 2017 a na jeho konci zahájit pravidelný provoz. Premiéra, během které mělo mimo jiné dojít k připojení a odpojení od Mezinárodní kosmické stanice, se přitom uskutečnila až v prosinci 2019. Problémy s palubním počítačem ale nedovolily provést všechny naplánované úkoly a mise Boe-OFT musela být předčasně ukončena po dvou dnech. Opakovaný testovací let OFT-2 se následně uskutečnil v květnu 2022.

Pozdě, ale přece

Starliner představuje zčásti opakovaně použitelnou loď: Zatímco kuželovitá kabina pro posádku CM alias Command Module se může na oběžnou dráhu vydat až desetkrát, válcovitý SM neboli Service Module se musí pro každou misi vyrobit znovu.

Boeing postavil tři kabiny Starliner s výrobními označeními S1, S2 a S3. První z nich posloužila v listopadu 2019 ke zkoušce záchranného systému PAT alias Pad Abort Test. Zároveň se pro ni jednalo o derniéru, protože představovala pouze prototyp, nikoliv exemplář určený k letům na oběžnou dráhu. Kabiny S3 a S2 pak uskutečnily bezpilotní let OFT a OFT-2. První zmíněná byla po přistání pokřtěna jako Calypso, a právě ta nyní zamířila k ISS. U budoucích operačních misí se počítá s jedním startem ročně a střídat se mají kabiny S2 a S3.

Celá loď má maximální průměr 4,56 metru, výšku 5,03 metru a startovní hmotnost (dle požadavků mise) až 13 tun. Kabina o objemu 11 m³ pojme sedm astronautů, reálně se však počítá s lety čtyřčlenných posádek. Starliner může létat zcela autonomně, Williamsová a Wilmore jej ale budou v různých momentech pilotovat sami, aby prověřili manévrovací schopnosti plavidla. Testovat budou také vybavení včetně sedadel a obleků, zatímco týmy na Zemi budou monitorovat komunikaci a systémy na podporu života

Přílet a připojení k Mezinárodní kosmické stanici je naplánován na dnešních 18:16 SELČ. Wilmore a Williamsová se připojí k posádce Expedice 71 složené z astronautů NASA Michaela Barratta, Matta Dominicka, Tracy C. Dysonové a Jeanette Eppsové a kosmonautů Roskosmosu Nikolaje Čuba, Alexandra Grebjonkina a Olega Kononěnka.

Testy budou pokračovat i během pobytu dvojčlenné posádky na ISS. Po konci testovací mise chce vesmírná agentura dokončit schvalovací proces pro Starliner tak, aby v něm mohli příští rok poprvé odstartovat astronauti ke klasické několikaměsíční misi na ISS.


Další články v sekci