Vesmírná Sahara: Na povrchu Pluta jsou duny z metanového ledu

06.06.2018 - Stanislav Mihulka

I slabý vánek postačuje v nepatrné atmosféře Pluta k tomu, aby vytvaroval duny

<p>Detailní snímek povrchu Pluta se zřetelnými dunami ve spodní části obrázku.</p>

Detailní snímek povrchu Pluta se zřetelnými dunami ve spodní části obrázku.


Reklama

Je to zhruba tři roky, co meziplanetární sonda New Horizons prolétla kolem trpasličí planety Pluto. Zjistila toho tolik, že stále jenom začínáme zjišťovat, co tam sonda vlastně viděla. Teď se vědci dobrali k vysvětlení, co asi tvoří duny na povrchu Pluta, které důvěrně připomínají duny na Sahaře.

Na pláni Sputnik, která se rozprostírá na povrchu Pluta, se nachází světle zbarvená oblast o velikosti asi 75 kilometrů. Tuto oblast pokrývají stovky útvarů, které velmi připomínají písečné duny tvarované větrem, jak je známe ze Země. Potíž je v tom, že na Plutu je atmosférický tlak asi stotisíckrát nižší než na Zemi, takže vítr tam bude asi jen velice slaboučký.

Duny z metanových zrn

Eric Parteli z Univerzity v Kolíně nad Rýnem a jeho tým ale tvrdí, že i výjimečně slabé vánky atmosféry Pluta mohou vytvarovat duny z drobných zrnek metanového ledu. Na Plutu je sice nejběžnější led z dusíku, ten je ale zřejmě příliš měkký na to, aby mohl vytvořit duny, které pozorovala sonda New Horizons.

TIP: Hádanka vyřešena? Proč jsou na Plutu kusy ledu velké jako mrakodrapy

Duny jsou ve Sluneční soustavě docela běžné. Zatím jsme je pozorovali na Zemi, Venuši, Marsu nebo na Titanu. Všechna tato tělesa ale mají atmosféru, která je mnohokrát hustší, než nepatrná atmosféra Pluta. Teď se zdá, že ke vzniku dun postačuje mnohem menší síla větru, než jsme si mysleli.

  • Zdroj textu:

    University of Cologne, Science

  • Zdroj fotografií: NASA / John Hopkins University

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ještě v červenci 1942 bylo naživu 80 % budoucích obětí holocaustu. O 11 měsíců později však byl tento poměr přesně opačný. Čím méně se Němcům dařilo na východní frontě, tím více zvyšovali své úsilí ve věci tzv. konečného řešení židovské otázky.

Zajímavosti

Čtyři a půl metru dlouhá ankylorhiza s tlamou plnou zubů děsila vše živé v oceánu období oligocénu.

Věda

Extrémně velký

Název: Extrémně velký dalekohled (Extremely Large Telescope, ELT)
Průměr: 39,3 m
V provozu od roku: 2025

Čím je průměr objektivu větší, tím víc světla může teleskop soustředit a tím víc podrobnějších informací získat… Evropští astronomové se rozhodli postavit dalekohled, který hned tak něco nepřekoná. Původní představy dokonce počítaly s průměrem 100 m, což se však ukázalo být nad současné technické i finanční možnosti. Vedení Evropské jižní observatoře (ESO) dalo zelenou konstrukci menšího, ale přesto mimořádně velkého dalekohledu ELT – Extremely Large Telescope.

Projekt počítá s přístrojem o průměru 39,3 m. Primární zrcadlo se bude skládat ze 798 šestiúhelníkových segmentů o průměru 1,4 m a tloušťce pouhých 50 mm. Do optické soustavy se začlení zrcadla systému adaptivní optiky, kvůli kompenzaci neostrosti snímků způsobené neklidem atmosféry. Jedno z nich bude podepřeno soustavou šesti tisíc aktivních členů, tzv. aktuátorů, s úkolem „zakřivovat“ zrcadlo v závislosti na stavu ovzduší 1 000krát za sekundu, čímž se dosáhne mimořádně kvalitního obrazu.

V roce 2010 vybrala ESO pro budoucí umístění observatoře horu Cerro Armazones v chilské oblasti Antofagasta, v nadmořské výšce přes 3 000 m. Teleskop má chránit otáčivá kopule o průměru 86 m. Stavební úpravy terénu započaly v červnu 2014 a o tři roky později, 29. května 2017, byl slavnostně položen základní kámen obřího teleskopu.

Německá firma SCHOTT ve své továrně v Mainzu loni v lednu úspěšně odlila prvních šest segmentů primárního zrcadla, které po procesu pomalého chladnutí čeká ještě řada tepelných úprav. Následně budou vybroušena do správného tvaru a pokovena s přesností 15 nm na celé optické ploše. Obojí zajistí francouzská společnost Safran Reosc, jež se ujme rovněž testování zrcadel.

ELT se stane největším okem lidstva, jaké kdy vzhlíželo k obloze, a může revolučně změnit naše vnímání vesmíru. Jeho úkolem bude řešit celou řadu vědeckých záhad, jež mohou pomoct osvětlit naše vlastní kořeny, včetně pátrání po známkách života na planetách podobných Zemi, studia povahy temné energie a temné hmoty nebo sledování raných stadií vývoje vesmíru. Zároveň zcela jistě přinese řadu nových otázek, které dnes nedokážeme ani odhadnout. První pozorování by se mělo uskutečnit v roce 2025.

Vesmír

Klášter s dvojím prvenstvím

Břevnovský klášter

Nejen mečem a bojem živ je Přemyslovec. Čeští panovníci a později i mocní šlechtici rádi trávili čas budováním četných klášterů. Ostatně očekávali, že si tím zajistí spásu nejen pro sebe, ale i pro své rodiny. Nejstarší mužský klášter v Českých zemích je ten na pražském Břevnově. Založit jej nechal v roce 993 kníže Boleslav II. A jaké druhé prvenství klášter má? Nejdelší tradici vaření piva v celé republice! 

Historie

Přestože se ofenziva nevyvíjela podle plánu, von Hindenburg s Ludendorffem obdrželi vysoká vyznamenání.

Válka
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907