Reklama


Vesmírná Sahara: Na povrchu Pluta jsou duny z metanového ledu

06.06.2018 - Stanislav Mihulka

I slabý vánek postačuje v nepatrné atmosféře Pluta k tomu, aby vytvaroval duny

<p>Detailní snímek povrchu Pluta se zřetelnými dunami ve spodní části obrázku.</p>

Detailní snímek povrchu Pluta se zřetelnými dunami ve spodní části obrázku.


Reklama

Je to zhruba tři roky, co meziplanetární sonda New Horizons prolétla kolem trpasličí planety Pluto. Zjistila toho tolik, že stále jenom začínáme zjišťovat, co tam sonda vlastně viděla. Teď se vědci dobrali k vysvětlení, co asi tvoří duny na povrchu Pluta, které důvěrně připomínají duny na Sahaře.

Na pláni Sputnik, která se rozprostírá na povrchu Pluta, se nachází světle zbarvená oblast o velikosti asi 75 kilometrů. Tuto oblast pokrývají stovky útvarů, které velmi připomínají písečné duny tvarované větrem, jak je známe ze Země. Potíž je v tom, že na Plutu je atmosférický tlak asi stotisíckrát nižší než na Zemi, takže vítr tam bude asi jen velice slaboučký.

Duny z metanových zrn

Eric Parteli z Univerzity v Kolíně nad Rýnem a jeho tým ale tvrdí, že i výjimečně slabé vánky atmosféry Pluta mohou vytvarovat duny z drobných zrnek metanového ledu. Na Plutu je sice nejběžnější led z dusíku, ten je ale zřejmě příliš měkký na to, aby mohl vytvořit duny, které pozorovala sonda New Horizons.

TIP: Hádanka vyřešena? Proč jsou na Plutu kusy ledu velké jako mrakodrapy

Duny jsou ve Sluneční soustavě docela běžné. Zatím jsme je pozorovali na Zemi, Venuši, Marsu nebo na Titanu. Všechna tato tělesa ale mají atmosféru, která je mnohokrát hustší, než nepatrná atmosféra Pluta. Teď se zdá, že ke vzniku dun postačuje mnohem menší síla větru, než jsme si mysleli.

  • Zdroj textu:

    University of Cologne, Science

  • Zdroj fotografií: NASA / John Hopkins University

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda

Na Anežčinu prosbu přetvořil papež Řehoř IX. původní špitální bratrstvo na samostatný řád.

Historie

Jednáte pomalu!

freska Ježíše
kde: Španělsko | kdy: 2012

Freska Ecce homo, kterou v kostelíku nedaleko španělské Zaragozy před více než sto lety vytvořil Elías García Martínez, postupně „opadávala“ vinou vlhkosti. Ministerstvo kultury ji sice hodlalo nechat zrestaurovat, ale v porovnání s tamní důchodkyní Cecilií Giménezovou jednalo příliš pomalu: Vitální osmdesátnice vzala dílo do vlastních rukou a pohřbila historickou malbu pod nánosy nové barvy. Výsledek jejího snažení připomíná mazanici malého dítěte, které si hraje s pastelkami. Památku sice původně čekala oprava, ale z poničeného Ježíše se stala internetová senzace a do města kvůli němu proudí davy turistů – takže zatím zůstává ve zbídačeném stavu.

Revue

Nová čínská těžká nosná raketa na Zhuhai Airshow 2018

Vesmír

V teplejších zimách má policie více práce

Věda

F-89 Scorpion nenesl příliš velké zásoby paliva, takže byl v praxi použitelný jen obtížně

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907