Vesmírné EKG: Astronomové změřili „srdeční tep“ černé díře v souhvězdí Orla

08.03.2022 - Stanislav Mihulka

Černé díry jsou schopné odpalovat vysoce soustředěné rádiové výtrysky, které se následně šíří rychlostí blížící se rychlosti světla. Vědci si nyní posvítili na mechanismus vzniku těchto výtrysků...

<p>Černé díře GRS 1915+105 tepe „srdce“ frekvencí jednoho úderu za rok. </p>

Černé díře GRS 1915+105 tepe „srdce“ frekvencí jednoho úderu za rok. 


Reklama

Černé díry jsou podivná vesmírná stvoření a neméně zvláštní je i jejich výzkum. Vědci například nedávno zjistili, že se černá díra svým chováním do jisté míry podobá lidskému srdci. Mariano Méndez z nizozemského Kapteynova astronomického institutu společně s dalšími odborníky „změřili tep“ černé díře GRS 1915+105. Tato černá díra je součástí dvojhvězdy, vzdálené od nás přibližně 36 tisíc světelných let, která se nachází v souhvězdí Orla. Jejím partnerem je obyčejná hvězda, které černá díra, jak už to tak v podobných případech bývá, krade hmotu. Hmotnost černé díry vědci odhadují na 12 Sluncí, což z ní dělá pořádného otesánka a jednu z nejtěžších známých černých děr hvězdné velikosti.

Měření tepu černé díry

Méndezův tým analyzoval data v oblasti rentgenového záření i dalších částí elektromagnetického spektra, která byla shromážděna v průběhu uplynulých 15 let. Mimo jiné použili pozorování amerického vesmírného rentgenového teleskopu Rossi X-ray Timing Explorer (RXTE) a data britské soustavy radioteleskopů Ryle Telescope, která se nachází severně od Londýna. 

Dvě fáze „tepu“ černé díry. Vlevo černou díru obklopuje mohutná žhavá korona, vpravo z oblasti zmenšené a ochlazené korony vyrážejí polární výtrysky (foto: Kapteyn Astronomical Institute, Mariano MéndezCC BY 4.0)

Ukázalo se, že černá díra GRS 1915+105 vždy nejprve nashromáždí nakradenou hmotu a její korona, tedy světelná hranice u horizontu událostí tvořená vysoce nabitými částicemi, se postupně zvětšuje a zahřívá. Pak dojde k odpálení hmoty polárními výtrysky, přičemž se korona zmenší a ochladí. Jeden takový cyklus u černé díry GRS 1915+105 trvá podle vědců něco přes rok. 

TIP: Vědci pozorovali gigantický výtrysk hmoty kvasaru, široký jako celá galaxie

Výzkum přinesl i řadu nových otázek – rentgenové záření z korony například obsahuje výrazně více energie než lze vysvětlit samotnou teplotou korony. Vědci se domnívají, že tato extra porce energie by mohla pocházet z magnetického pole černé díry. To by zároveň mohlo vysvětlovat, jak výtrysky unikají. Při neuspořádaném magnetickém poli podle nich dochází k zahřívání korony a odebráním části energie se magnetické pole oslabí natolik, že umožní výtryskům uniknout. Vědci jsou přesvědčeni, že popsaný princip může stejně fungovat i u těžších černých děr, včetně například supermasivní černé díry v srdci naší Galaxie.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Dospělá samice skákavky pruhované (Salticus scenicus) z čeledi skákavkovití (Salticidae). (foto: Wikimedia Commons, Kaldari, CC0 1.0)

Věda

Kanadští kulometčíci během bitvy u Vimy, někteří důstojníci je trestali například jen za bláto na kalhotách. (foto: Wikimedia Commons, Library and Archives Canada, CC0)

Válka

Půlmetrový meteorit CNEOS 2014-01-08 je podle vědců nejstarším známým mezihvězdným návštěvníkem. V roce 2017 astronomové zaznamenali průlet objektu 'Oumuamua a o dva roky později průlet mezihvězdné komety 2I/Borisov

Vesmír

Charles Ponzi (1882–1949) ve dvacátých letech 20. století. (foto: Wikimedia Commons, Mgreason, CC0)

Historie

Šamana si veřejnost bude moci společně s originály venuší nalezených na území Moravy (i té nejslavnější Věstonické) na vlastní oči prohlédnout na výstavě Nejstarší šperky a ozdoby těla v Pavilonu Anthropos od 19. srpna 2022. (foto: Moravské zemské muzeum, Jan Cága, CC BY 4.0)

Zajímavosti

Samečci australských delfínů Sousa sahulensis nabízejí samičkám dar, který nelze prakticky využít, ale slouží jako důkaz síly a zdatnosti. (foto: Shutterstock)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907