Vesmírný čas tiká rychleji: Nové výpočty přepisují scénář konce vesmíru
Nový výzkum nizozemských astrofyziků ukazuje, že konec vesmíru může nastat nesrovnatelně dříve, než jsme si dosud mysleli – a to kvůli nečekanému chování bílých trpaslíků a neutronových hvězd.
V současnosti převládá mezi vědci názor, že se vesmír bude rozpínat dál a dál, po nesmírně dlouhou dobu. Pokud jsou jejich představy správné, vesmír ve velice vzdálené budoucnosti prodělá tepelnou smrt – hvězdy vyhoří, černé díry se vypaří a veškerá dostupná energie se v té době promění na odpadní teplo. Otázkou je, za jak dlouho k tomu dojde.
Tým nizozemské Radboudovy univerzity, který vedl teoretický astrofyzik Heino Falcke, přepočítal odhad doby, kdy by mělo dojít k tepelné smrti vesmíru. Výpočty Falckeho týmu ukazují, že by konec vesmíru mohl nastat mnohem dříve, než si vědci mysleli. Není samozřejmě žádný důvod k panice – mělo by k tomu dojít zhruba za 10⁷⁸ let, což je číslo, které by vyjádřila jednička se 78 nulami.
I tato jen stěží představitelná doba je ale opravdu mnohonásobně kratší než předešlý údaj. Odborníci počítali s tím, že vesmír „zahyne“ tepelnou smrtí za 1¹¹⁰⁰ let, což odpovídá jedničce s 1 100 nulami. Falcke a jeho spolupracovníci tento ohromující časový údaj snížili především s ohledem na nový pohled na osudy bílých trpaslíků ve vesmíru.
Hawkingovo záření v novém světle
Slavný fyzik Stephen Hawking v 70. letech navrhoval, že se černé díry ve vesmíru v souvislosti s kvantovými fluktuacemi virtuálních částic v průběhu času vypařují tepelným zářením, které dnes nese Hawkingovo jméno. Falcke a spol. tento mechanismus rozšířili i na bílé trpaslíky a neutronové hvězdy. Pokud mají pravdu, a i tyto objekty se vypařují Hawkingovým zářením, zmizí z vesmíru mnohem dřív, než se původně zdálo. Výsledky zkoumání osudu vesmíru uveřejnil odborný časopis Journal of Cosmology and Astroparticle Physics.
Vědci zjistili, že doba, za jakou se objekty, jako jsou bílí trpaslíci nebo neutronové hvězdy, vypaří v důsledku Hawkingova záření, odpovídá jejich hustotě. Falcke s kolegy z toho odvozují, že na rozdíl od dřívějšího pohledu, podle něhož vypařování černých děr Hawkingovým zářením souviselo s přítomností horizontu událostí černých děr, u bílých trpaslíků a neutronových hvězd toto vypařování probíhá v souvislosti se zakřivením samotného časoprostoru.