Vetřelec v mravenčím hnízdě: Nesnadné soužití mravenců s cvrčíky

01.07.2017 - Pavel Krásenský

Cvrčík mravenčí má pozoruhodný způsob života. Nejlépe je mu v mravenčím hnízdě, mimo něj brzy hyne. Prosadit se v lese mravenčích kusadel chce ale velkou trpělivost

Rozhovor -<p>Cvrčík při „komunikaci“ s jedním z mravenčích hostitelů. Na tomto snímku jsou dobře patrné štěty na cvrčkově zadečku</p>
Rozhovor -

Cvrčík při „komunikaci“ s jedním z mravenčích hostitelů. Na tomto snímku jsou dobře patrné štěty na cvrčkově zadečku


Reklama

Myrmekofilové, jak se hmyzu žijícímu uvnitř, nebo v bezprostřední blízkosti mravenišť říká, přebývají v temnotě mravenčího hnízda a využívají výhod tohoto neobvyklého bydliště. Na oplátku poskytuje mravencům řada z nich sladké výměšky, tzv. medovici, která je tímto společenským hmyzem velmi vyhledávána. Vztahy mezi mravenci a jinými druhy hmyzu jsou složité a věda nám přináší stále nové a nové poznatky. O cvrčíkovi mravenčím (Myrmecophila acervorum) a jeho životě v mraveništi toho ovšem zatím víme jen velmi málo.

Klidná koexistence

Vždy mne velice zajímal hmyz, který žije v hnízdech nejrůznějších druhů mravenců společně se svými „hostiteli“. V zimních měsících jsem prohledával kupy lesních mravenců rodu Formica, na jaře jsem jezdil na jižní Moravu do okolí Pouzdřan, kde je pro milovníky myrmekofilních brouků učiněný ráj. Někdy jsem také prohledával hnízda velkých mravenců druhu Formica sanguinea a snažil jsem se v nich objevit velké drabčíky Lomechusoides strumosus.

Při své první letošní návštěvě pískovny u obce Nučničky jsem objevil ve starém borovém kmeni hnízdo mravenců Formica fusca. K mému nadšení jsem mezi nimi brzy spatřil pobíhat několik malých myrmekofilních cvrčků. Hbitě se míhali mezi mravenci a snažili se ukrýt hlouběji v kmeni. Pánové hnízda o ně nejevili přílišný zájem a malí vetřelci tak v klidu pobíhali sem a tam.

Těžký start vetřelce

Cvrčík mravenčí patří mezi rovnokřídlý hmyz, tedy do stejné skupiny jako kobylky, sarančata, škvoři nebo švábi. Je to bezkřídlý hmyz, jehož životním prostorem jsou právě hnízda nejrůznějších druhů mravenců. Já osobně jsem je pozoroval v hnízdech mravenců Formica fusca, Lasius brunneus, Lasius niger a u mravenců rodu Myrmica.

Cvrčík žije v mraveništi jako parazit, který se živí „lízáním“ povrchu mravenčích vajíček a kutikuly živých i mrtvých mravenců a také přijímáním tekutin z úst mravenců a pravděpodobně i jejich larev (trophallaxis). Zejména počátek tohoto způsobu života ale zřejmě vůbec není jednoduchý. Cvrčíci jsou mravenci zpočátku napadáni a brání se útěkem nebo i překvapivě dlouhým skokem (u severoamerického cvrčíka M. manni byl pozorován až 40 cm dlouhý skok). Přes jeho opatrnost a agilnost výjimečně dochází i k zabití vetřelce.

„Partneři“ daleko za humny

Přes riskantnost celého podniku se cvrčíci stále snaží k mravencům přibližovat a kontaktem s nimi získat chemickou kamufláž. Během týdne se jim většinou daří získat od mravenců jejich „pach“ (kutikulární uhlovodíky) a dokážou tak napodobit rozpoznávací signály mravenců, kteří je zřejmě nadále vnímají velmi podobně jako své druhové „kolegy“. Na nová místa se šíří po mravenčích cestách a jejich cesty do nových mravenčích hnízd probíhají pravděpodobně zejména v noci.

Ačkoli podrobnosti z života tohoto pozoruhodného druhu nejsou příliš známy, hovoří se o tom, že v hnízdě plní úlohu jakéhosi čističe, který má s mravenci spíše přátelský vztah. Někteří vědci se domnívají, že tito drobní cvrčkové čistí mravencům nohy od nečistot, podobně jako severoamerický druh Myrmecophila nebrascensis. Koneckonců je čištění velmi důležitou součástí života samotných cvrčíků. Neustálá očista se týká zejména tykadel a štětů na zadečku. Na těchto místech mají totiž senzory používané při vnitro- i mezidruhové komunikaci.

TIP: Příživníci mezi mravenci: Hmyzí podvodníci pachových značek

Je zajímavé, že mimo mraveniště vydrží cvrčkové jen velmi krátkou dobu a rychle hynou. Další zajímavostí je, že na našem území se tento cvrček rozmnožuje partenogeneticky. To znamená, že v Česku jsou doposud známé pouze samičky a samci zatím byli nejblíže nalezeni v Německu. V jižních částech areálu jsou ovšem samci početní a druh se rozmnožuje normálně bisexuálně.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pekelná studna – návštěva tohoto mýty opředeného místa musela být pro jeskyňáře dechberoucím a do jisté míry i mysteriózním zážitkem. 

Věda

Navrátilci končili v karanténě, kde jim zabavili věci a agenti StB je tlačili ke spolupráci.

Historie

Střelnice, či holubník?

The Wonderful Barn
kde: Irsko | kdy: 1743

„Nádherná stodola“ stojí v irském Leixlipu od roku 1743: Projekt financovala Katherine Conollyová a jde o jeden z následků velkého hladomoru, který zemi sužoval v letech 1740–1741. Filantropka chtěla zaměstnat dělníky v nouzi, a tak je najala na vybudování prapodivné stavby ve tvaru vývrtky. Dodnes není zcela zřejmé, zda měla stodola také nějaké praktické využití. Podle některých teorií její špička sloužila jako holubník, jiné zas hovoří o ideálním prostoru pro sportovní střelbu. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Kolo od vozu tvoří součást skupiny galaxií vzdálené asi 400 milionů světelných let. Obvod Kola představuje ohromná prstencovitá struktura o průměru 100 tisíc světelných roků, složená z hvězdotvorných oblastí plných extrémně jasných a hmotných stálic.

Vesmír

Nelze pochybovat o tom, že lesů závratně rychle ubývá. Takto vypadá odlesňování v Brazílii - dobytek se pase na místě, kde ještě nedávno byl prales.

Příroda

<p>V Buddhově rodišti - chrám zasvěcený královně Máje ukrývá i kámen označující přesné místo Buddhova narození.</p>

Cestování

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907