Příživníci mezi mravenci: Hmyzí podvodníci pachových značek

06.04.2020 - Jaroslav Petr

Zdánlivě dokonalá organizace mravenčí kolonie má své slabiny, které otevírají cestu pro zneužití cizím živočišným druhům.

<p>Některé druhy modrásků by měly bez péče mravenců jen mizivou šanci na dokončení vývoje. Například z housenek <strong>modráska <em>Glaucopsyche lygdamus</em></strong> (ve výřezu) dokončí bez přispění mravenců vývoj jen desetina ve srovnání s housenkami, o které mravenci pečují.</p>

Některé druhy modrásků by měly bez péče mravenců jen mizivou šanci na dokončení vývoje. Například z housenek modráska Glaucopsyche lygdamus (ve výřezu) dokončí bez přispění mravenců vývoj jen desetina ve srovnání s housenkami, o které mravenci pečují.


Reklama

Mravenci mají celkem jednoduchý systém pachových značek, s jehož pomocí rozeznávají příslušníky svého druhu a členy vlastní kolonie. Cizáky, kteří by se chtěli vetřít do mraveniště, poznají a obvykle s nimi velmi rychle skoncují. Někteří živočichové označovaní jako myrmekofilové ovšem tenhle „poznávací kód“ rozlouskli. Vylučují „poznávací pach“ a mohou se beztrestně vydávat za mravence, i když tak vůbec nevypadají a nemají s tímto hmyzem pranic společného. Přesto je mravenci přijmou za své a obětavě se o ně starají.

V manipulaci mravenčí kolonií vynikají housenky některých modrásků (Lycaenidae), které tráví na hostitelské rostlině jen počáteční fáze vývoje. Ze speciálních žláz vylučují sekret, kterým se pachově maskují za mravenčí larvu. Mravenci si je proto odnesou do mraveniště a tam jim nosí potravu. Housenky některých modrásků jsou masožravé a živí se mravenčími larvami.

Housenka modráska dokončí v mraveništi vývoj, zakuklí se a v bezpečí přečká až do chvíle, kdy se promění v dospělého motýla. Pak urychleně opustí stísněné prostory mraveniště, protože teprve venku má dost místa na plné rozvinutí křídel. Samičky těchto modrásků kladou vajíčka přednostně na rostliny navštěvované mravenci, protože tak zajistí housenkám potřebnou mravenčí péči.

TIP: Mšice jako užitkový hmyz: Dojné krávy mravenců

Podobný životní styl jako housenky modrásků má i brouk drabčík mravenčí (Lomechusa pubicollis), který dokonce během roku mění hostitele. V létě žije v kolonii mravenců množivých (Formica polyctena). Ti ale přes zimu nepečují o své larvy a drabčík by tak byl odstaven od přísunu potravy. Proto se brouk stěhuje do kolonií mravenců z rodu Myrmica, kteří v zimě péči o larvy nepřerušují. Pro tento „přestup“ je drabčík vybaven speciální tzv. adopční žlázou, která mravence zklidňuje a zajistí vetřelci přežití v novém bydlišti. Brouk postupně nachytá z okolí pach hostitelské kolonie a tím je jeho pachové maskování dokončeno.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vesmír

Norimaki Synthesizer ve variantě pro digitální ochutnávání suši

Věda
Revue

Elisabeth na autoportrétu

Historie
Vesmír
Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907