Větší, než se čekalo: Sonda InSight změřila velikost jádra Marsu

24.03.2021 - Stanislav Mihulka

Marsotřesení detekovaná sondou InSight umožnila odhadnout, jak velké jádro má Mars


Reklama

Na podzim 2018 přistála na Marsu americká sonda InSight. Od té doby provádí průzkum, který je zaměřený zejména na geologii rudé planety. Sonda mimo jiné detekovala více než 500 marsotřesení. Většina z nich sice byla jen velmi slabých, 50 otřesů ale bylo dostatečně velkých na to, že je vědci mohli použít k výzkumu vnitřních částí planety.

Díky analýze seismických vln, zachycených sondou InSight, jsme získali informace o jádru planety. Mars se tak stal třetím tělesem Sluneční soustavy, po Zemi a Měsíci, u něhož alespoň z části známe jeho vnitřní strukturu. Výsledky analýz ukazují, že planeta Mars má jádro o poloměru 1 810 až 1 860 kilometrů.

Překvapení uvnitř Marsu

To je poměrně překvapivé. Taková velikost odpovídá asi polovině jádra Země. Vědci se přitom doposud domnívali, že je jádro rudé planety menší. Zdá se, že jádro Marsu je tím pádem také méně husté, než jsme si mysleli. Většina jádra Marsu je tvořená železem a sírou a zřejmě obsahuje větší množství lehčích chemických prvků, jako je například kyslík. 

TIP: Data sondy MAVEN naznačují, že atmosféru Marsu ukradlo Slunce

Jádro rudé planety nás velmi zajímá. Mars podle všeho kdysi měl silné magnetické pole, podobné tomu, jaké má dodnes Země. Magnetická pole přitom generují procesy, které úzce souvisejí s jádrem dotyčné planety. Mars o své magnetické pole v minulosti z velké části přišel a v důsledku toho se stal nehostinnou pustinouPříčiny ztráty magnetického pole rudé planety jsou tak jednou z velkých hádanek, na kterou vědci doufají, že najdou odpověď.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda

Knihovna v egyptské Alexandrii hořela hned několikrát.

Historie

Koláž zachycuje průběh úplného zatmění Slunce (zleva doprava). Uprostřed je patrná i tvář Měsíce, díky jevu nazývanému „popelavý svit“, zatímco zakrytý disk hvězdy obklopuje paprskovitá koróna. Na začátku a na konci úkazu jsou vidět oslnivé kapičky slunečního světla a také narůžovělá obálka stálice, tzv. chromosféra.

Vesmír
Zajímavosti

K většině katapultáží dochází nízko u země, nebo přímo po nechtěném kontaktu s ní (nehoda  britského harrieru v Afghánistánu, 2009).

Válka

Zničení slovanské svatyně na Rujáně roku 1168 na plátně Lauritse Tuxena z druhé poloviny 19. století. Povalení Svantovítovy sochy přihlíží dánský král Valdemar a roskildský biskup Absalon.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907