Vídeňský Schönbrunn: Od krásného pramene k císařskému sídlu

15.09.2016 - Andrea Poláčková

Přes čtrnáct set pokojů a asi dvě stě kuchyní má zámek Schönbrunn, kde v dobách největší slávy sloužilo přes tisíc lidí

Zámek Schönbrunn -<p>Toto velkorysé sídlo mohli od druhé poloviny 18. století rakouští panovníci na léto vyměnit za poněkud neútulný Hofburg</p>
Zámek Schönbrunn -

Toto velkorysé sídlo mohli od druhé poloviny 18. století rakouští panovníci na léto vyměnit za poněkud neútulný Hofburg


Reklama

V Schönbrunnu se psala historie. V Čínském oválném kabinetě pořádala císařovna tajné konference se státním kancléřem Kounicem. V letech 1805 a 1809 ve zdejších komnatách sídlil Napoleon a v roce 1832 tu zemřel jeho syn Orlík. Roku 1815 tady zasedal Vídeňský kongres a v roce 1830 zde přišel na svět a roku 1916 i skonal císař František Josef I. A konečně v Modrém salónu Karel I. roku 1918 podepsal abdikaci a pohřbil Rakousko-Uhersko.

Krásný pramen

Na místě, kde byl zámek vystavěn, stával od začátku 14. století jistý Katterburg či Kattermühle, později přebudovaný na zámeček, který patřil klášteru v Klosterneuburgu. V roce 1569 jej pro lovecké účely koupil Maxmilián II. Místo si prý velmi oblíbil císař Matyáš, který tu podle legendy objevil pramen, u kterého dal vztyčit sochu nymfy a nazval jej Schönner Brunnen – Krásný pramen. Z roku 1642 pak pochází dokument, v němž se celé panství poprvé nazývá Schönbrunn. Když zámeček při obléhání Vídně v roce 1683 zničili Turci, začal císař Leopold I., dědeček Marie Terezie, pomýšlet na prestižní letní palác. Na konci 17. století pro něj J. B. Fischer z Erlachu vypracoval projekt velkolepé barokní stavby, která svou skvostností měla překonat Versailles a reflektovat vzestup habsburského impéria.

První Fischerův návrh, podle nějž měl zámek stát na návrší, kde se dnes nachází Gloriette, ovšem svou grandiózností zaskočil i samotného císaře. Slovutný architekt, který si beztak brousil zuby na pokoření francouzských kolegů, jej tedy musel zredukovat a napodruhé jej umístil na úpatí kopce, blíže řece a městu, respektive tam, kde zůstaly základy loveckého zámku. Zámek i zahrady byly dokončeny asi do roku 1713, Leopold ale z velkého díla mnoho neviděl, zemřel o osm let dříve. Neužil si ho ani jeho syn Josef I., který podlehl náhle v necelých 33 letech neštovicím, a jeho bratra Karla VI. zámek obzvlášť nezajímal. Zato Karlova energická dcera Marie Terezie se pustila do velké přestavby. 

  • Zdroj textu:

    Živá historie 12/2011

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Na konci 19. století překonal během velké ruské chřipky virus přenášený lidmi vzdálenost 202 887 km za pouhých šest dní.

Zajímavosti

Slovenský umělec propojuje ve své tvorbě užitkovost i umění. Díla mladého skláře lze najít po celém světě.

Zajímavosti

Lidové milice pochodují 28. února 1948 přes Karlův most.

Historie

Čisticí prostředky mohou mít i stinnou stránku

Věda

Tvář robota Affetto

Věda

Sonda MMX u svého cíle

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907