Vinice a na Marsu? Podle gruzínských vinařů to je skvělý nápad

17.01.2019 - Stanislav Mihulka

Gruzínci pěstují víno už 8 tisíc let. V tomto století by to chtěli zkusit i na Marsu

<p>Gruzínští vinaři se chystají vytipovat vhodné odrůdy vína, které se nejlépe vypořádají s drsnými podmínkami na povrchu Marsu.</p>

Gruzínští vinaři se chystají vytipovat vhodné odrůdy vína, které se nejlépe vypořádají s drsnými podmínkami na povrchu Marsu.


Reklama

První kolonisté rudé planety budou muset zapomenout na řadu vymožeností, ne které jsou zvyklí ze Země - počínaje planetárním magnetickým štítem, ozonovou vrstvou nebo pohodlně tlustou atmosférou. Nejméně s jedním pozemským požitkem se ale kolonisté zřejmě loučit nebudou – s vínem.

Vzala si to na starost země, která má podle archeologů nejdelší tradici vinařství na světě. Touto zemí je Gruzie, kde se lidé věnují pěstování a popíjení vína už 8 tisíc let. Špičkoví gruzínští kosmičtí inženýři a odborníci na pěstování vína teď pracují na vývoji technologií, které by umožnily pěstování révy na Marsu.

Projekt IX Millennium

Pozoruhodný gruzínský projekt nese jméno IX Millennium. Jeho cílem je vybudovat na Marsu zemědělskou infrastrukturu, která zajistí víno pro kolonisty. Zahrnuje několik fází. Hned první z nich je velmi významná a spočívá ve vytipování vhodných odrůd vína, které se nejlépe vypořádají s drsnými podmínkami na povrchu rudé planety, včetně nepříjemně tvrdého kosmického záření. Už teď je prý jasné, že mnohem lépe nepříznivé podmínky zvládají odrůdy bílého vína.

TIP: Slibné výsledky: Žížaly se mohou množit v simulované půdě Marsu

Vybrané odrůdy vína plánují gruzínští vědci během příštích pár let pěstovat v simulovaném prostředí Marsu, které vytvoří v laboratoři. Víno pro Mars bude muset vydržet občasný mráz, vysoký obsah oxidu uhličitého ve vzduchu, a také nízký tlak vzduchu, který na Zemi odpovídá nadmořské výšce 6 tisíc metrů.

Největší naděje vkládají gruzínští odborníci do černomořské odrůdy Rkatsiteli, která vyniká vysokou kyselostí a je známá svou značnou přizpůsobivostí, odolností mrazu a vysokými výnosy.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Spisovatel pečlivě budoval svou image dobrodruha. Vpravo Karel May (1842–1912) jako Old Shatterhand, vlevo na snímku z roku 1905.

Zajímavosti

Červené světlo pomáhá stárnoucím očím

Věda

Ledoví obři Uran a Neptun

Vesmír

Na sklonku života pobýval Václav Eusebius v Roudnici nad Labem.

Historie

Původně Messerschmitt Bf 109, později Avia S-199, která se v roce 1948 dostala do Izraele a bojovala v izraelsko-arabských válkách

Válka

Horal každým coulem

Symbolem horolezectví a života ve vyšších nadmořských výškách by mohl být jak divoký (Bos mutus) a jeho domestikovaná forma jak domácí (Bos grunniens)Tento mohutný sudokopytník s dlouhou srstí obývá oblasti střední Asie a žije v nadmořských výškách až kolem 5 500 metrů nad mořem (nepotvrzené údaje uvádí i 6 100 m n. m.). Díky velmi dobře tepelně izolující srsti a mnoha dalším adaptacím pro život na vysokohorských loukách a náhorních plošinách byl tento druh skotu ceněn již ve starověku. Dodnes je domestikovaná forma jaka využívána šerpy k vynášení zavazadel horolezcům v Himálaji. Jak přitom není žádný střízlík – velcí samci přesahují hmotnost jedné tuny a v plecích mohou dosáhnout výšky 2,2 metru. Samice jsou v porovnání se samci asi o třetinu menší. Také domestikovaní jaci zdaleka nedosahují velikosti svých divokých předků, samci váží maximálně 580 kilogramů.

„Nízkohorská“ nemoc

Mezi adaptace, které jakům umožňují obývat nehostinné prostředí vysokých horstev, patří celkově větší plíce a srdce, než jaké má skot žijící v nížinách. Tito kopytníci mají také lepší schopnost přenosu kyslíku v krvi díky fetálnímu hemoglobinu, který u nich zůstává aktivní po celý život. Jaci jsou tak dobře přizpůsobeni svému prostředí, že v nížinách poměrně rychle hynou! Ohrožují je zde běžné nemoci a teploty nad 15 °C.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907