Výjimečnost dálkových migrací: Jak se rostliny a zvířata plavily za lepšími zítřky

24.10.2020 - Jaroslav Petr

Před týdnem jsme psali o mimořádném případu migrace stromů mezi Havají a Réunionem. V poslední letech ovšem vědci narazili na několik dalších příkladů transoceánské migrace zvířat nebo rostlin na velké vzdálenosti

<h3>„Plavit se“ umí i gekoni</h3><p>Indický oceán z Madagaskaru na Andamanské ostrovy přepluli před 6 miliony předci gekonů <strong>felsuma andamanská</strong> <em>(Phelsuma andamanense)</em>. Na přírodním voru se plavili více než 5 000 kilometrů. Dnes jsou v Bengálském zálivu jedinými zástupci <em>felsum</em>. Jejich nejbližší příbuzní žijí stále v „domovině předků“ na jihozápadě Indického oceánu. </p>

„Plavit se“ umí i gekoni

Indický oceán z Madagaskaru na Andamanské ostrovy přepluli před 6 miliony předci gekonů felsuma andamanská (Phelsuma andamanense). Na přírodním voru se plavili více než 5 000 kilometrů. Dnes jsou v Bengálském zálivu jedinými zástupci felsum. Jejich nejbližší příbuzní žijí stále v „domovině předků“ na jihozápadě Indického oceánu. 

<h3>Žáby na přírodních vorech</h3><p>Jiné daleké migrace podnikly rostliny nebo živočichové po mořské hladině na přírodních „vorech“. Relativně krátkou plavbu museli absolvovat předci žab <em>Ptychadena newtoni</em> žijících na ostrovech Sao Tomé a Principe v Guinejském zálivu. <strong>Žáby se dostaly na ostrovy před pěti miliony roků. V té době ani nikdy potom nespojovala ostrovy s africkou pevninou suchá zem, po které by mohly žáby přejít.</strong> Nejbližší pevninou je pobřeží Gabunu vzdálené 225 kilometrů. </p>

Žáby na přírodních vorech

Jiné daleké migrace podnikly rostliny nebo živočichové po mořské hladině na přírodních „vorech“. Relativně krátkou plavbu museli absolvovat předci žab Ptychadena newtoni žijících na ostrovech Sao Tomé a Principe v Guinejském zálivu. Žáby se dostaly na ostrovy před pěti miliony roků. V té době ani nikdy potom nespojovala ostrovy s africkou pevninou suchá zem, po které by mohly žáby přejít. Nejbližší pevninou je pobřeží Gabunu vzdálené 225 kilometrů. 

<h3>Rosnatky putují pravěkem</h3><p>Dálkovou migraci někdy zprostředkovali ptáci podobně jako v případě přenosu semen akácie koa z Havaje na Réunion. <strong>Podobně zřejmě putovala před 13 miliony roků australská masožravá rostlina rosnatka </strong><em>(Drosera)</em> <strong>do Jižní Ameriky</strong>. Opět to odhalily genetické analýzy. Jihoamerická rosnatka <em>Drosera meristocaulis</em> rostoucí v severní Amazonii v „mlžném pohoří“ Cerro de la Neblina se odlišuje od amerických příbuzných a naopak sdílí řadu jedinečných znaků dědičné informace s australskými a novozélandskými rosnatkami. </p>

Rosnatky putují pravěkem

Dálkovou migraci někdy zprostředkovali ptáci podobně jako v případě přenosu semen akácie koa z Havaje na Réunion. Podobně zřejmě putovala před 13 miliony roků australská masožravá rostlina rosnatka (Drosera) do Jižní Ameriky. Opět to odhalily genetické analýzy. Jihoamerická rosnatka Drosera meristocaulis rostoucí v severní Amazonii v „mlžném pohoří“ Cerro de la Neblina se odlišuje od amerických příbuzných a naopak sdílí řadu jedinečných znaků dědičné informace s australskými a novozélandskými rosnatkami. 

<h3>Osídlení po světové potopě</h3><p>Několikanásobně větší vzdálenost zdolala novozélandská fauna a flóra při kolonizaci <strong>Chathamových ostrovů</strong>. Ty měly svou původní zvířenu a květenu, která na nich přežívala od rozpadu pravěké pevniny <strong>Gondwany</strong>. Před 14 miliony roků ale vrcholilo globální oteplení a mořská hladina vystoupila tak vysoko, že ostrovy zmizely pod vodou. <strong>Tamější „potopu světa“ nic nepřežilo. Když s nástupem ledových dob mořská hladina opět klesla, vynořily se ostrovy z vod a postupně je osídlily rostliny a živočichové z ostrovů Nového Zélandu. Musely přitom překonat 800 kilometrů moře. </strong></p>

Osídlení po světové potopě

Několikanásobně větší vzdálenost zdolala novozélandská fauna a flóra při kolonizaci Chathamových ostrovů. Ty měly svou původní zvířenu a květenu, která na nich přežívala od rozpadu pravěké pevniny Gondwany. Před 14 miliony roků ale vrcholilo globální oteplení a mořská hladina vystoupila tak vysoko, že ostrovy zmizely pod vodou. Tamější „potopu světa“ nic nepřežilo. Když s nástupem ledových dob mořská hladina opět klesla, vynořily se ostrovy z vod a postupně je osídlily rostliny a živočichové z ostrovů Nového Zélandu. Musely přitom překonat 800 kilometrů moře. 

<h3>Opičí mořeplavci </h3><p>Ještě mnohem dále to měli do nové domoviny předci ploskonosých opic Nového světa, když se před 26 až 50 miliony lety přesunuly z Afriky do Ameriky. V té době už byly oba kontinenty oddělené a opice musely absolvovat v korunách vyvrácených stromů poměrně dlouhou plavbu. <strong>Dnešní jihoamerické malpy, vřešťani a další druhy opic Nového světa se tedy vyvinuli z potomků pravěkých nedobrovolných opičích mořeplavců. </strong></p>

Opičí mořeplavci 

Ještě mnohem dále to měli do nové domoviny předci ploskonosých opic Nového světa, když se před 26 až 50 miliony lety přesunuly z Afriky do Ameriky. V té době už byly oba kontinenty oddělené a opice musely absolvovat v korunách vyvrácených stromů poměrně dlouhou plavbu. Dnešní jihoamerické malpy, vřešťani a další druhy opic Nového světa se tedy vyvinuli z potomků pravěkých nedobrovolných opičích mořeplavců. 

Reklama







Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ariane 5 vynášející Vesmírný teleskop Jamese Webba, prosinec 2021. (foto: ESA/CNES/Arianespace, CC BY 4.0)

Vesmír

V zombie nikoho nezmění, ale je nebezpečná. USA se šíří houba odolná lékům. (foto: Profimedia/ČTK (Nicolas Armer)

Věda

Obklopena rybami  

autor: Khaichuin Sim | finalista kategorie: Dobrodružství

Snem Khaichuina Sima bylo zachytit splynutí člověka a života pod hladinou. Požádal proto svou ženu, zda by se nepřiblížila k hejnu kranasů modroploutvých – a pak už jen stačilo počkat na dokonalou chvíli. 

Zajímavosti
Historie

Socha admirála Nimitze na Havaji, kde během války působil. (foto: Shutterstock)

Válka
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907