Vykradači hrobů po sobě zanechali vlčí lebku: Zřejmě kvůli ochraně před pomstou duchů
Starověcí vykradači hrobů se prostřednictvím vlčí lebky snažili ochránit před duchy ze znesvěcené mohly v dnešním jihovýchodním Rumunsku
Vykrádání hrobů bylo ve starověku nepochybně lukrativním, ale také velmi nebezpečným povoláním. Kromě drsné odplaty ze strany vládců daného území se vykradači obávali i nadpřirozené pomsty, ať už od magických sil chránících hroby, nebo přímo od duchů mrtvých, kteří v nich byli pohřbeni.
Potvrzuje to i nedávný pozoruhodný nález v mohyle, která se nachází ve vesnici Cheia v jihovýchodním Rumunsku. V roce 2022 tam byly pomocí geofyzikálních metod objeveny dva hroby ze začátku našeho letopočtu, které byly ještě ve starověku vyloupeny. Archeologové narazili na výkop dávných vykradačů a přímo v jeho ústí objevili vlčí lebku na hromadě kamenů.
Ochrana před pomstychtivými duchy
Vedoucí výzkumu Bartłomiej Szymon Szmoniewski z Institutu archeologie a etnologie Polské akademie věd je přesvědčen, že šlo o rituál, který měl uzavřít vykradený prostor mohyly a zabránit úniku a následné pomstě duchů pohřbených z této mohyly.
„Neobvyklý nález vlčí lebky ve výkopu vykradačů hrobů naznačuje, že ho mohli provést Getové, lidé ze skupiny thráckých kmenů,“ spekuluje Szmoniewski. „Getové v této oblasti žili před příchodem římských kolonistů.“ Další možností je, že se to tehdy na Gety někdo snažil „hodit“.
TIP: Zvláštní nález: Na pohřebišti v Británii objevili ostatky dvakrát zabitého válečníka
Podle dalších nálezů, mezi nimiž je i bronzová římská mince vyražená za vlády císaře Hadriana v letech 125 až 127 našeho letopočtu, kterou měl podle všeho jeden z pohřbených v ústech. Jde tak zřejmě o Římany, kteří zde byli pohřbeni na počátku římské kolonizace.
