Vylepšené hedvábí: Geneticky upravení bourci vyrábějí nová vlákna

02.04.2018 - Stanislav Mihulka

Hedvábí s novou aminokyselinou poslouží bioinženýrům pro výrobu implantátů

<p>Housenky bource morušového produkují vylepšené hedvábí.</p>

Housenky bource morušového produkují vylepšené hedvábí.


Reklama

Genetici si vzali do parády bource morušového. Pozměnili jeho DNA a zařídili, že bourci teď produkují hedvábí, které v přírodě doposud neexistovalo. Obsahuje totiž speciální umělou aminokyselinu AzPhe. Stačilo přitom jen přidat bourcům tuto aminokyselinu do stravy a oni ji pak zabudovali do hedvábných vláken.

TIP: Jak na léčbu ran? Pavoučím hedvábím s antibiotiky

Hedvábí je dnes velmi oblíbené například v medicíně, protože jde o kvalitní přírodní materiál, který nevyvolává imunitní reakci v těle. Je tím pádem vhodné pro výrobu různých implantátů. V některých ohledech ale není úplně ideální. Například se k němu obtížně přichycují buňky.

Hedvábí geneticky upravených bourců s umělou aminokyselinou AzPhe poskytuje buňkám lepší podklad pro uchycení. Bioinženýři ho tak využijí při výrobě konstrukcí pro implantáty a umělé orgány. Další velkou výhodou je, že se nové hedvábí snadněji barví.

  • Zdroj textu:

    New Scientist

  • Zdroj fotografií: CC0 Creative Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907