Do roku 2030 budeme mít k dispozici materiál, ze kterého bude možné vyrobit lano pro geostacionární výtah
Pokud dnes chceme dopravit satelit nebo jiné zařízení do vesmíru, potřebujeme k tomu složité nosné zařízení – nejlépe raketu, raketoplán nebo podobný stroj. Doprava jednoho kilogramu užitečné váhy na geostacionární oběžnou dráhu (GEO) je ale velmi drahá - okolo 22 tisíc dolarů. Alternativní způsob dopravy by se tak nepochybně hodil.
Jaké možnosti se ale vlastně nabízejí? Na matičce Zemi se pro dopravu do výšek skvěle osvědčil výtah. Proč to tedy nevyzkoušet ve větším měřítku? Jedním z (mnoha) problémů je nosné lano, respektive materiál k jeho výrobě.
Lano, které by bylo možné použít pro geostacionární výtah by totiž muselo měřit okolo 100 tisíc kilometrů a kromě sebe sama by muselo být schopné unést i potřebné užitečné zatížení. Takový materiál dnes sice neexistuje, ale podle nedávno zveřejněné studie inženýrů z International Space Elevator Consortium bude takový materiál k dispozici nejpozději do roku 2030. ISEC přitom sdružuje uznávané kapacity, na vývoji nového materiálu se podílí například David Raitt, který dříve pracoval pro Evropskou vesmírnou agenturu.
TIP: Kosmický výtah: Příští stanice geostacionární dráha Země
Pokud se vám zdá koncept vesmírného výtahu nesmyslný, pak vězte, že NASA jej na úplně lehkou váhu nebere. Již v roce 2003 si nechala zpracovat studii proveditelnosti, což dokládá, že jej alespoň v teoretické rovině nepokládá za pouhé snílkovství autorů sci-fi. Jistě, cesta k vesmírnému výtahu může být ještě velmi dlouhá, ale stejně nevěřícně by na současné technologie pohlíželi lidé před sto lety.
New Space, Futurism
VědaDospělá samice skákavky pruhované (Salticus scenicus) z čeledi skákavkovití (Salticidae). (foto: Wikimedia Commons, Kaldari, CC0 1.0)
VálkaKanadští kulometčíci během bitvy u Vimy, někteří důstojníci je trestali například jen za bláto na kalhotách. (foto: Wikimedia Commons, Library and Archives Canada, CC0)
HistorieLýdský král Kroisos ukazuje své pohádkové bohatství, autor Gaspar van den Hoecke (kolem 1630) (ilustrace: Wikimedia Commons, Národní muzeum ve Varšavě, CC0)