Výživa lovců i nápoj mystiků: Kavárnám se v Evropě dařilo už v 17. století

13.04.2021 - Michal Wanner

Nejstarší věrohodné doklady pití kávy pocházejí ze súfijských komunit v Jemenu a vztahují se k polovině 15. století. Kdy se ale dostala káva do Evropy a od kdy si tento lahodný exotický mok vychutnáváme u nás v Česku?


Reklama

Prvním evropským cestovatelem, který popsal zvyk pití kávy v arabském světě, byl v roce 1573 německý botanik a lékař Leonhard Rauwolf. Nicméně do Evropy káva pronikla už dříve, v roce 1565 je doloženo její požívání na Maltě, kam je přinesli turečtí zajatci Řádu sv. Jana Jeruzalémského.

Pro další šíření kávy na našem kontinentu bylo zásadní přijetí nápoje v Benátkách. Koncem 16. století kávovník arabský popsal tamní botanik a lékař Prospero Alpini a v roce 1645 vznikla v Benátkách první kavárna v Evropě. Benátčané rozšířili pití kávy do střední Evropy. Druhý významný proud přinesl kávu do Evropy po moři prostřednictvím Nizozemska a Anglie. 

Nový zvyk se šíří

Anglie se s kávou seznámila údajně v osmdesátých letech 16. století, kdy ji dovážela Levantská společnost. První londýnskou kavárnu otevřel v St. Michael's Alley v Cornhillu Pasqua Rosée, zaměstnanec Daniela Edwardse, podílníka anglické a nizozemské Východoindické společnosti. Avšak nejstarší doposud fungující kavárnou na světě je oxfordský Queen´s Lane Coffee House, založený roku 1654. V sedmdesátých letech již v Anglii fungovalo přes 3 000 kaváren.

Ženám byl často vstup odepřen, ale zákaz nebyl všeobecně platný. Na druhé straně mnohé kavárny fungovaly jako krytí pro veřejné domy. Snad i proto vznikla v roce 1674 anonymní Ženská petice proti kávě, která prohlašovala: „Rozšířené užívání módního, odporného, pohanského likéru zvaného káva dělá eunuchy z našich manželů a mrzačí naše kavalíry, takže se stávají impotentními jako starci.“

TIP: Anglická kavárna v 17. století provokovala pivovarníky i mocné

O společenských a zdravotních účincích kávy se však mocně diskutovalo, a to nejen v Anglii. Jako nebezpečná místa vášnivých politických a náboženských debat se kavárny pokusil zakázat v roce 1675 Karel II., ale toto opatření nebylo příliš respektováno. Spíše přililo oleje do ohně, a kavárny se staly ještě větším centrem politických diskusí, o čemž svědčí vznik termínu coffee-haus politician.

„Kávová kantáta“

V roce 1683 vznikla první kavárna ve Vídni. Není bez zajímavosti, že první dny se tu podával nápoj ze zrn ukořistěných poražené turecké armádě u Vídně. Podnik založil Jerzy Franciszek Kulczycki, polský důstojník ukrajinského původu, který zpopularizoval pití kávy s cukrem a mlékem. Zvyk se dále šířil povodím Dunaje až k Norimberku, kam kávu dodávali benátští kupci. 

Do severního Německa pronikla káva z Anglie a nepřekvapí proto, že první kavárny vznikly v přístavních městech Brémy (1673) a Hamburk (1677). Na dvoře Fridricha Viléma, velkého kurfiřta braniborského v Berlíně, kávu popíjeli již v roce 1665.

V 18. století začal být nápoj v Německu velmi populární. Nic to nedokládá lépe než Kávová kantáta Johanna Sebastiana Bacha, kterou zkomponoval ve třicátých letech na způsob komické opery. Jako libreto použil satirický text Über den Caffe (O kávě), který zhudebnili nejméně další tři skladatelé. V Lipsku tehdy vedle salonů, kde se káva podávala, existovala desítka veřejných kaváren a v té nejslavnější, Café Zimmermann, v letech 1723–1750 Bach pravidelně dirigoval své Collegium Musicum

Ve Francii šíření kávy iniciovala návštěva tureckého vyslance Sülejmana Agy na dvoře Ludvíka XIV. v roce 1669. Během audience králi věnoval mimo jiné i kávová zrna. V Paříži mu byl přidělen krásný dům, kde lokajové v tureckých oděvech podávali kávu četným hostům z řad pařížské smetánky. S kávou tak do Paříže přišla nejen móda tureckých zvyků, ale i oděvů. První pařížská kavárna Café Procope byla však otevřena až v roce 1686.

Evropané nakupovali kávu až do šedesátých let 17. století v Levantě, pak se situace změnila. Obchodu s kávou se ujaly evropské východoindické společnosti, které pořizovaly kávu v Mokce v Jemenu a dovážely ji do Evropy cestou kolem mysu Dobré naděje. Levantský obchod přesto nikdy zcela neztratil svůj význam. Proto káva nikdy nenabyla ve východoindickém obchodu tak významného postavení jako čaj. 

Damašan v Praze

První pražská kavárna vznikla před domem, který se dnes jmenuje U zlatého hada, na rohu Liliové a Karlovy ulice na Starém Městě. Založil ji arménský kavárník a spisovatel Georgius Deodatus Damascenus, známý též jako Jiří Deodat, Jiří Bohdan Damašský či Gorgos Hatalah il Demški. Pocházel z arménské křesťanské rodiny z Damašku. Jeho otec, bohatý obchodník, roku 1690 syna vyslal za obchodem do severní Afriky. Deodat několik let pobýval v Káhiře a v Tripolisu, ale posléze se vrátil do Sýrie. Ovládl mimo jiné italštinu a roku 1699 se vypravil do Říma. Zde se učil latinsky a po čase přestoupil na katolickou víru. Po pěti letech se odhodlal k cestě do Vídně, kde se neúspěšně pokoušel o podnikání. 

Odtud se vydal do Prahy, kde se káva dosud prodávala pouze jako povzbuzující prostředek v lékárnách. Deodatus zde začal nabízet kávu jako nápoj. Nosil údajně orientální oděv, na hlavě měl tác s řeřavým uhlím a konvici, v ruce držel šálky a cukr a takto prodával kávu lidem přímo na ulici.

TIP: Černý zázrak: Kde se vzala káva a odkdy ji pijeme v Česku?

Jak už to bývá, část Pražanů si kávu oblíbila a ostatní ji haněli. Deodatus později získal měšťanské právo, v roce 1704 zakoupil zmíněný dům v Liliové ulici, před nímž prodával své hřejivé zboží. Po deseti letech založil kamennou kavárnu na Malé Straně, v domě U Tří pštrosů u Karlova mostu. V Praze se oženil a stal se otcem tří dětí. Traduje se, že z Lipska přivezl Pražanům i další exotický nápoj – čaj. 

V Brně byla káva k mání ještě o něco dříve než v Praze - od roku 1702 zde lahodný exotický mok nabízel jistý pokřtěný Turek Ahmed. Koncem 19. století už bylo v Praze 33 velkých a 38 menších kaváren, v Brně pak 30 větších a 63 menších. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kočky hlazení nevyžadují, ale tolerují ho výměnou za krmení. Ukázalo se, že klíčem je respektovat požadavky malých šelem a nevnucovat se.

Zajímavosti

Ekonomické ztráty kvůli suchu činí na Jihozápadě za rok 2020 11,4 až 23 miliard dolarů (asi 247 až téměř 500 miliard Kč).

Věda
Reklama

Finští vojáci očekávají sovětský útok v krytu na linii VT, červen 1944.

Válka
Revue
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907