Výzkum letokruhů stromů prohloubil záhadu dávné kosmické bouře

28.10.2022 - Stanislav Mihulka

Ne vždy je vědecký výzkum korunován úspěchem. Mimořádně rozsáhlá a komplexní studie dávné kosmické bouře například přinesla více nových otázek než odpovědí…

<p>Co způsobilo veliký nárůst obsahu uhlíku-14 v letokruzích stromů z let 774 a 775 našeho letopočtu? <em>(ilustrace: University of Queensland, CC0)</em></p>

Co způsobilo veliký nárůst obsahu uhlíku-14 v letokruzích stromů z let 774 a 775 našeho letopočtu? (ilustrace: University of Queensland, CC0)


Reklama

Jakým způsobem můžeme zjistit, jak intenzivně byla Země v minulosti bombardována kosmickým zářením? Překvapivě poměrně jednoduše – odpověď totiž skýtají letokruhy stromů.

Vysokoenergetické částice kosmického záření se při průchodu atmosférou Země střetávají s atomy dusíku. Těch je v atmosféře naší planety opravdu hodně – tvoří ji z 21 % kyslík, ze 78 % dusík a 1 % zabírají vzácné plyny a ostatní prvky. Při střetu těchto částic s atomy dusíku vznikají atomy radioaktivního izotopu uhlíku-14, které následně sestupují do planetárního cyklu uhlíku a stávají se součástí rostlin na hodně dlouhou dobu  poločas přeměny uhlíku-14 je totiž 5 730 roků. Pečlivou analýzou obsahu uhlíku-14 v letokruzích stromů je tak možné zjistit, jak intenzivně byla Země v minulosti zasahována kosmickým zářením.

Záhada události Miyake

Intenzita kosmického záření se v průběhu času mění. Někdy je kosmické počasí klidné, jindy zuří kosmické bouře a naše planeta je pod silnější palbou záření. Většinu výraznějších odchylek výskytu radioaktivního uhlíku-14 za posledních tisíc let vědci dokázali vysvětlit. Záhadou ale zůstává událost z let 774 a 775 našeho letopočtu, kterou v roce 2012 popsal japonský fyzik Fusa Miyake, při níž došlo k vůbec největšímu známému výkyvu výskytu uhlíku-14. Na počest japonského fyzika vědci dnes hovoří o události Miyake.

Do řešení této záhady se nedávno ponořil Benjamin Pope z australské Queenslandské univerzity se svými kolegy. Jak ale vyplývá z jejich výzkumu, který uveřejnil odborný časopis Proceedings of the Royal Society A, záhada události Miyake se spíše prohloubila.

Badatelé vycházeli z teorie, že by mohlo jít o projev velmi silné sluneční erupce – přibližně desetkrát silnější než slavná Carringtonova událost z roku 1859. Ukázalo se ale, že událost Miyake nesouvisí s vrcholy cyklu sluneční aktivity. Příliš pravděpodobná není ani možnost, že by šlo naopak o projev slunečního minima, protože sluneční aktivita a s ní související sluneční vítr pomáhají chránit Zemi před kosmickým zářením. 

TIP: Může způsobit sluneční bouře návrat do středověku? Jak se můžeme bránit?

Dalším vysvětlením by mohla být exploze supernovy. Pokud by ale došlo v uvedené době k explozi supernovy, která by byla dostatečně blízko, aby ovlivnila zemskou atmosféru, měli bychom nalézt stopy takové exploze. Žádné takové stopy supernovy uvedeného stáří ale neznáme. Zemi teoreticky mohlo zasáhnout i záření blízkého magnetaru, ale ani žádný vhodný magnetar vědci identifikovat nedokázali. Jedna z nejkomplexnějších studií na dané téma tak paradoxně místo odpovědí přinesla další otázky. I tak to ale ve světě vědy někdy chodí.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Fosilie ptakoještěra Balaenognathus maeuseri byla nalezena v německém lomu a byla popsána paleontology z Anglie, Německa a Mexika. (ilustrace: University of Portsmouth, Megan JacobsCC BY-SA 4.0)

Věda
Zajímavosti

Roztavená láva stéká z ostrova Havaj do Tichého oceánu. (foto: Shutterstock)

Příroda

Jak by asi vypadala obloha na planetě uvnitř kulové hvězdokupy? (ilustrace: Shutterstock)

Vesmír

V roce 2022 bylo objeveno pouhých 13 případů infekce vlasovcem medinským. Ještě v 80. letech minulého století jich byly miliony. (foto: The Carter Center, Louise GubbCC BY 4.0)

Věda

Na celém světě existuje přibližně 7 000 různých jazyků. Jen v Evropě je jich okolo 200. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907