Pozemské radioteleskopy odhalily průlet cizí hvězdy, který zavířil protoplanetárním diskem rodící se dvojhvězdy Z Canis Majoris v souhvězdí Velkého psa
Riskantní průlety hvězd kolem jiných hvězd známe především z počítačových simulací. V reálném vesmíru jsme jich zatím spolehlivě pozorovali jen nesmírně málo. Až doposud zůstávaly tyto těsné průlety hvězd spíše jen teoretické. Průlom přinesl nový výzkum založený na pozorováních pozemních radioteleskopů soustav ALMA a Very Large Array (VLA).
Astronom Ruobing Dong z kanadské University of Victoria a jeho tým detekovali právě takovou výjimečnou událost. Podle pozorování vědců došlo nedávno k těsnému průletu cizí hvězdy kolem proto-dvojhvězdy, známé jako Z Canis Majoris. Tento hvězdný vetřelec proletěl velmi blízko zárodku dvojhvězdy a vyvolal vznik nápadných a chaoticky uspořádaných proudů kosmického materiálu z disku, který obklopuje proto-dvojhvězdu.
Podle Donga je velmi obtížné podobné události pozorovat. Měřeno kosmickým časem probíhají velmi rychle. Dong to přirovnává k pořízení snímku blesku, který zasáhl strom. Vzácně se to povede, ale dá to hodně práce a chce to velkou porci štěstí. Pro astronomy je toto pozorování velmi cenné.
TIP: Soustava ALMA pozorovala kvílení čerstvě zrozené masivní hvězdy
V soustavě Z Canis Majoris se astronomové stali svědky reálného blízkého průletu a poprvé získali o takové události detailní data. Teď je mohou porovnávat s modely a počítačovými simulacemi. Studium situací, jako je průlet cizí hvězdy, nám poskytuje okno do minulosti naší Sluneční soustavy. K takovým událostem u nás určitě také docházelo, především v době vzniku Slunce a planet. Důkazy o nich jsou už ale zřejmě dávno pryč.
ALMA (ESO/NAOJ/NRAO), B. Saxton (NRAO/AUI/NSF), CC0
ALMA (ESO/NAOJ/NRAO), S. Dagnello (NRAO/AUI/NSF), CC0
VědaStartup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas Quine, CC BY-SA 2.0)
VesmírChcete-li zahlédnout vzdálené galaxie, neobejdete se bez dalekohledu s objektivem o průměru alespoň 10 cm, lépe však 15 cm, a nad hlavou byste měli mít dostatečně tmavou oblohu. (ilustrační foto: Unsplash, Simon Delalande, CC0)
HistorieSocha Juraje Jánošíka z roku 1919 ve Smetanových sadech v Hořicích v Královéhradeckém kraji. (foto: Wikimedia Commons, Ben Skála, CC BY-SA 3.0)
PřírodaDědeček kakadu
Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.
Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ Harrison, CC BY-SA 4.0)