Z ledu sibiřského permafrostu rozmrzli vířníci staří 24 tisíc let

09.06.2021 - Stanislav Mihulka

Arktický permafrost opět vydal velmi dlouho zmražené, a přesto se čile množící živočichy

<p>Jeden z rozmrazených vířníků <em>(Rotifera)</em>.</p>

Jeden z rozmrazených vířníků (Rotifera).


Reklama

Sibiřská řeka Alazeja protéká severovýchodem Jakutska a vlévá se do Východosibiřského moře. Právě u této řeky byly z hloubky 3,5 metru pod povrchem odebrány vzorky permafrostu. Podle radiokarbonového datování jsou staré asi 24 tisíc let. Mezinárodní tým vědců nechal vzorky roztát, a pak sledoval, co se bude dít.

V roztátém permafrostu začali rejdit vířníci (Rotifera), převážně sladkovodní nebo původní mnohobuněční živočichové o velikosti maximálně 2 milimetrů, kteří na první pohled připomínají velké nálevníky. Nejenom že přežili zamražení na 24 tisíc let, aniž by došlo k destrukci jejich buněk, ale také byli schopní se množit.

Odolní vířnici

Badatelé si pochvalují, že jejich výzkum představuje zatím nejlepší doklad schopnosti mnohobuněčných živočichů přežít desetitisíce let ve stavu kryptobiózy, v němž mají prakticky zastavené tělesné pochody a metabolismus. Doposud jsme si byli jistí jen tím, že zmražení přežijí deset let. Vše nasvědčuje tomu, že vířníci jsou opravdu odolní.

TIP: Nesmrtelní mikrobi ze Sibiře: Jak velkou hrozbu představují tisíce let zmražené viry?

Vědci již dříve zjistili, že arktický permafrost ukrývá řadu organismů, které v něm zamrzly a přežily dlouhé tisíce let. Jde o mikroby, viry nebo rostliny. Rekordmany jsou v tomto směru hlístice, které byly rozmraženy po více než 30 tisících let. Badatelé zatím do detailu nevědí, jak vířníci mohli přežít v permafrostu tak dlouhou dobu. Je to námět na další výzkum, jehož výsledky by se mohly uplatnit i medicíně i dalších odvětvích.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Množství masivních staveb včetně teras, věží opevnění, suchých příkopů a jiných obranných struktur vedlo vědce k přesvědčení, že šlo především o pevnost. (foto: iStock)

Historie

Szent István krátce předtím, než klesl ke dnu. V pozadí sesterský Tegetthoff. (foto: Wikimedia Commons, NHHCCC0)

Válka

Davidova socha Michelangela Buonarrotiho z let 1501–1504 je v současné době považována za jedno z nejlepších sochařských vyobrazení mužského těla v renesančním stylu. (foto: Wikimedia Commons, Benjamín Núñez GonzálezCC BY-SA 4.0)

Zajímavosti

Luňák červený (Milvus milvus) je nápadný svým hluboce vykrojeným ocasem. Většina těla je zbarvena rezavě hnědě, místy s nádechem do červena. Oči dospělých ptáků mají světlou, téměř bílou barvu. (foto: Shutterstock)

Příroda

Ludwig Van Beethoven na obraze Josepha Karla Stielera z roku 1820. (foto: Wikimedia Commons, JK StielerCC0)

Věda

Ilustrace zachycuje výron oblaku trosek po impaktu sondy DART (NASA) na povrch planetky Dimorphos. Obrázek vznikl s pomocí detailních snímků planetky, které pořídila kamera DRACO na palubě sondy DART těsně před impaktem. (zdroj: ESO, M. KornmesserCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907