Dvojice astrofyziků přišla s kontroverzní hypotézou – éru velkých dinosaurů podle nich ukončil střet Země s dlouhoperiodickou kometou
Před 66 miliony let narazilo do Země těleso, které vyhloubilo ohromný kráter s centrem u dnešního Chicxulubu na pobřeží Yucatánu a ukončilo období křídy i celých druhohor. Dopad rozpoutal katastrofu, která významnou měrou přispěla k nejmladšímu masovému vymírání. Zmizely asi tři čtvrtiny druhů na planetě, včetně nepatrných mořských řas a podobných organismů.
Mezi vědeckou obcí dnes panuje poměrně obecná shoda, že tělesem, které tehdy narazilo do Země, byl asteroid. Amir Siraj a Avi Loeb z americké Harvardovy univerzity zastávají ale poněkud jiný názor. Vědci provedli gravitační simulace a matematické analýzy, z jejichž výsledků vyplývá, že skutečným pachatelem zkázy na konci křídy mohla dlouhoperiodická kometa.
Podle Siraje s Loebem funguje Sluneční soustava jako gigantický pinball. Významnou roli obvykle sehraje Jupiter, jehož mohutná gravitace pozmění dráhy dlouhoperiodických komet, které si to pak mohou namířit ke Slunci. Při přiblížení ke Slunci se pak takové komety mohou rozpadnout na kusy, které pak představují kosmické šrapnely, a ty mohou zasahovat planety nebo měsíce.
TIP: Výzkum australského kráteru prozradil, jak často Zemi zasahují větší meteority
Výpočty Siraje a Loeba ukazují, že se takové události stávají natolik často, že by to reálně mohlo souviset s katastrofou na konci křídy. Dalším důkazem je podle nich složení tělesa, které dopadlo v Chicxulubu. Odpovídá totiž uhlíkatému chondritu, které jsou v hlavním pásu planetek vzácné. Pro dlouhoperiodické komety by takové složení ale nemělo být zvlášť výjimečné. Novou teorii bude nutné ještě důkladně prověřit výzkumem v Chicxulubu a u dalších podobných kráterů.
HistorieV bitvě u Hradce Králové, známé také jako bitva u Chlumu či u Sadové, se na obou stranách dohromady utkalo na 430 000 mužů. S výjimkou bitvy u Lipska v roce 1813 nebojovalo nikde jinde za celé 19. století víc vojáků. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)
VědaKdyž si někdo kýchne na Mount Everestu, jeho patogeny mohou na místě vydržet i staletí. (foto: Wikimedia Commons, Tirthakanji, CC BY-SA 3.0 CZ)
VesmírPozemský Měsíc není ve srovnání s ostatními souputníky žádným trpaslíkem. (foto: Unsplash, Drew Tilk, CC0)