Záhada se žraloky: V chladných vodách jsou žraloci loveni mnohem častěji

01.04.2020 - Stanislav Mihulka

Pokud rybáři vyrážejí na lov mořských dravců, měli by zamířit dál od rovníku


Reklama

V přírodě je pěkně vidět, že v teplejších oblastech planety žije více druhů než v oblastech dále od rovníku. Zní to jednoduše, ale vědci dodnes hledají přesvědčivé vysvětlení, které by tento nepoměr vyjasnilo. Jednou z hypotéz je, že za to může predace – dravý způsob života a lov kořisti dravcem, která by měla být intenzivnější v rovníkových oblastech planety.

Pokud je tahle představa správná, pak by dravci, kteří žijí po celé planetě, měli být aktivnější právě kolem rovníku. Tým švýcarských vědců ale nedávno díky analýze rybolovu zjistil, že pro žraloky a další mořské dravce, to vůbec neplatí. Naopak to vypadá, že rybáři tyto dravce loví nápadně častěji ve vodách, které jsou více vzdálené od rovníku.

TIP: Obávaní žraloci bílí jsou v oceánu kořistí: Jejich lovcem ale tentokrát není člověk

Badatelé zpracovali úctyhodný soubor údajů o rybolovu na celém světě z let 1960 až 2016, který zahrnoval informace o 900 milionech úlovků. I když zohlednili různé okolnosti, například to, že rybaření je v různých částech světa různě intenzivní, dospěli k závěru, že žraloky a další mořské dravce rybáři uloví mnohem pravděpodobněji ve vodách středních zeměpisných šířek, než v okolí rovníku. Vše nasvědčuje tomu, že právě tam, zhruba mezi 30 a 60 stupněm severní, a také jižní zeměpisné šířky, jsou v dravci v oceánu nejvíce aktivní. Vědci neskrývají překvapení a na vysvětlení jsou zatím krátcí. Snad by v tom mohl hrát svou roli vliv teploty na úspěšnost lovu nebo třeba rozdílné množství organické hmoty v oceánu.

  • Zdroj textu:

    New Scientist

  • Zdroj fotografií: CC0 Creative Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Cesta ke špicberskému souostroví byla velmi komplikovaná. Skutečné problémy však tehdy Italii teprve čekaly.

Zajímavosti
Zajímavosti

Dávné značky (ve výřezu) ve starém kostele měly chránit před čarodějnicemi a černou magií.

Věda
Vesmír
Historie

„Plavit se“ umí i gekoni

Indický oceán z Madagaskaru na Andamanské ostrovy přepluli před 6 miliony předci gekonů felsuma andamanská (Phelsuma andamanense). Na přírodním voru se plavili více než 5 000 kilometrů. Dnes jsou v Bengálském zálivu jedinými zástupci felsum. Jejich nejbližší příbuzní žijí stále v „domovině předků“ na jihozápadě Indického oceánu. 

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907