Záhada ztraceného plynu: Kde berou hladové supermasivní černé díry svou potravu?

25.01.2023 - Stanislav Mihulka

Nová studie naznačuje, že interakce mezi sousedními galaxiemi uvolňují mezigalaktický plyn, který se pak stává potravou supermasivních černých děr

<p><strong>Arp 87</strong> ze souhvězdí Lva představuje typickou dvojici interagujících galaxií (NGC 3808A a NGC 3808B), kde dochází k přenosu mezigalaktického plynu.<em> (foto: NASA, ESA, Hubble, CC BY-SA 4.0)</em></p>

Arp 87 ze souhvězdí Lva představuje typickou dvojici interagujících galaxií (NGC 3808A a NGC 3808B), kde dochází k přenosu mezigalaktického plynu. (foto: NASA, ESA, Hubble, CC BY-SA 4.0)


Reklama

Největšími jedlíky ve vesmíru jsou supermasivní černé díry. Mezinárodní tým astronomů si posvítil na tato fyzikální monstra a zkoumal, jakým způsobem se krmí mezigalaktickým plynem, který podle všeho představuje podstatnou složku jejich jídelníčku. Své výsledky vědci zveřejnili minulý týden v recenzovaném měsíčníku Nature Astronomy.

Astrofyzička Sandra Raimundová z britské Univerzity v Southamptonu a její spolupracovníci odhalili zásadní souvislost mezi interakcemi sousedních galaxií a enormním množstvím mezigalaktického plynu, který se stává „potravou“ pro supermasivní černé díry v takových galaxiích.

Krmení supermasivních obrů

Supermasivní černé díry mají hmotnost statisíců, milionů a někdy i miliard Sluncí, přičemž takto masivní černé díry objevujeme i ve velmi mladém vesmíru. Pro astronomy je stále velkou záhadou, jak vlastně supermasivní černé díry vznikají a jak je možné, že vyrostly tak rychle.

Supermasivní černé díry se krmí z podstatné části kosmickým plynem, který se nachází v jejich okolí. Plyn pak pohání jejich aktivitu, kdy se projevují intenzivním zářením,vysvětluje Raimundová. „Dovedou velmi intenzivně rozsvítit galaktická jádra, což má pak velký vliv na současnou podobu galaxií, které pozorujeme ve vesmíru. Stále ale není jasné, kde vezmou tolik plynu, aby to dlouhodobě pokrylo jejich spotřebu.

Tajemství ztraceného plynu

Badatelé prozkoumali více než tři tisíce galaxií a zjišťovali, u kterých se kosmický plyn z nějakého důvodu pohybuje jinak než zbytek galaxie. Nejčastěji to je kvůli interakcím se sousedními galaxiemi.

Výsledky podle badatelů ukázaly jasnou souvislost mezi prouděním plynu a aktivitou supermasivních černých děr – naznačují také, že v místech, kde se střetávají dvě galaxie, plyn meandruje do obrovských vzdáleností, aby následně podlehl obřím gravitačním silám supermasivních černých děr. Takto vtažený a pohlcený plyn jim poté slouží jako životně důležitý zdroj paliva.

TIP: Supermasivní černé díry mohou být překvapivě delikátní jedlíci

Vědci nyní doufají, že další výzkum by mohl přínést odpovědi na otázky, kolik z celkové hmotnosti supermasivních černých děr vyrostlo právě díky tomuto mechanismu a jak důležité to bylo v raném vesmíru.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 2022 bylo objeveno pouhých 13 případů infekce vlasovcem medinským. Ještě v 80. letech minulého století jich byly miliony. (foto: The Carter Center, Louise GubbCC BY 4.0)

Věda

Na celém světě existuje přibližně 7 000 různých jazyků. Jen v Evropě je jich okolo 200. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Císař Karel I. provádí inspekci bosenského pluku na italské frontě. (foto: Wikimedia CommonsCC0)

Válka

Pelikáni na jezeře Kerkini. V hladině se zrcadlí dvoutisícové vrcholy pohoří Belasica zahalené bělavými mračny. (foto: Vladimír Šoltys - se souhlasem k publikování)

Příroda

Vnitrní jádro má poloměr 1 300 km a svou teplotou 5 400 °C se blíží podmínkám na povrchu Slunce. (ilustrace: Shutterstock)

Věda

Architektonický komplex v Kuksu představoval naprosto ojedinělé dílo nejen v rámci českých zemí, ale v kontextu celé Evropy. (foto: Shutterstock)

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907