Nová studie naznačuje, že interakce mezi sousedními galaxiemi uvolňují mezigalaktický plyn, který se pak stává potravou supermasivních černých děr
Největšími jedlíky ve vesmíru jsou supermasivní černé díry. Mezinárodní tým astronomů si posvítil na tato fyzikální monstra a zkoumal, jakým způsobem se krmí mezigalaktickým plynem, který podle všeho představuje podstatnou složku jejich jídelníčku. Své výsledky vědci zveřejnili minulý týden v recenzovaném měsíčníku Nature Astronomy.
Astrofyzička Sandra Raimundová z britské Univerzity v Southamptonu a její spolupracovníci odhalili zásadní souvislost mezi interakcemi sousedních galaxií a enormním množstvím mezigalaktického plynu, který se stává „potravou“ pro supermasivní černé díry v takových galaxiích.
Supermasivní černé díry mají hmotnost statisíců, milionů a někdy i miliard Sluncí, přičemž takto masivní černé díry objevujeme i ve velmi mladém vesmíru. Pro astronomy je stále velkou záhadou, jak vlastně supermasivní černé díry vznikají a jak je možné, že vyrostly tak rychle.
„Supermasivní černé díry se krmí z podstatné části kosmickým plynem, který se nachází v jejich okolí. Plyn pak pohání jejich aktivitu, kdy se projevují intenzivním zářením,“ vysvětluje Raimundová. „Dovedou velmi intenzivně rozsvítit galaktická jádra, což má pak velký vliv na současnou podobu galaxií, které pozorujeme ve vesmíru. Stále ale není jasné, kde vezmou tolik plynu, aby to dlouhodobě pokrylo jejich spotřebu.“
Badatelé prozkoumali více než tři tisíce galaxií a zjišťovali, u kterých se kosmický plyn z nějakého důvodu pohybuje jinak než zbytek galaxie. Nejčastěji to je kvůli interakcím se sousedními galaxiemi.
Výsledky podle badatelů ukázaly jasnou souvislost mezi prouděním plynu a aktivitou supermasivních černých děr – naznačují také, že v místech, kde se střetávají dvě galaxie, plyn meandruje do obrovských vzdáleností, aby následně podlehl obřím gravitačním silám supermasivních černých děr. Takto vtažený a pohlcený plyn jim poté slouží jako životně důležitý zdroj paliva.
TIP: Supermasivní černé díry mohou být překvapivě delikátní jedlíci
Vědci nyní doufají, že další výzkum by mohl přínést odpovědi na otázky, kolik z celkové hmotnosti supermasivních černých děr vyrostlo právě díky tomuto mechanismu a jak důležité to bylo v raném vesmíru.
VědaV roce 2022 bylo objeveno pouhých 13 případů infekce vlasovcem medinským. Ještě v 80. letech minulého století jich byly miliony. (foto: The Carter Center, Louise Gubb, CC BY 4.0)
ZajímavostiNa celém světě existuje přibližně 7 000 různých jazyků. Jen v Evropě je jich okolo 200. (foto: Shutterstock)
VálkaCísař Karel I. provádí inspekci bosenského pluku na italské frontě. (foto: Wikimedia Commons, CC0)
PřírodaPelikáni na jezeře Kerkini. V hladině se zrcadlí dvoutisícové vrcholy pohoří Belasica zahalené bělavými mračny. (foto: Vladimír Šoltys - se souhlasem k publikování)
VědaVnitrní jádro má poloměr 1 300 km a svou teplotou 5 400 °C se blíží podmínkám na povrchu Slunce. (ilustrace: Shutterstock)
HistorieArchitektonický komplex v Kuksu představoval naprosto ojedinělé dílo nejen v rámci českých zemí, ale v kontextu celé Evropy. (foto: Shutterstock)