Zdaleka největší řeky na Zemi mají svá koryta v oblacích nad našimi hlavami

07.03.2019 - Stanislav Mihulka

Drtivá většina vody ve středních zeměpisných šířkách planety teče v řekách, jejichž koryta se nacházejí nad našimi hlavami


Reklama

Vezměte vzduchovou masu s opravdu vysokým obsahem vlhkosti a k tomu prudký vítr, který bude takovou masu hnát atmosférou. S těmito ingrediencemi získáte pozoruhodný klimatický fenomén, kterému se přezdívá atmosférická řeka. Takové řeky obvykle vznikají nad oceánem, odkud ženou vlhký vzduch mocné větry v dolních vrstvách atmosféry. Vyskytují se po celém světě.

Atmosférické řeky nemají tak stabilní koryto a směr jako tradiční řeky, ale nesou nezměrné množství vody. V průměrné řece v atmosféře proteče nad zemským povrchem každý den asi 25× více vody než v Mississippi. V roce 2017 proudila na americký Pacifický severozápad atmosférická řeka, která byla dlouhá neuvěřitelných 8 tisíc kilometrů a cílovou oblast zaplavila spoustou vody. Nedávno zase jedna atmosférická řeka zalila severní Kalifornii.

TIP: Extrémní Kalifornie: Trýznivá sucha střídají devastující záplavy

Podle odborníků jsou atmosférické řeky v jistém smyslu největšími řekami světa. Zároveň podle nich platí, že více než 90 procent vody, která se na Zemi pohybuje ve středních zeměpisných šířkách, kde také žije nejvíce lidí, protéká právě těmito atmosférickými řekami. Ty tak hrají klíčovou roli v přepravě většiny životně důležitého vlhkého vzduchu z tropů a subtropů do suššího mírného pásu.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Startup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas QuineCC BY-SA 2.0)

Věda
Zajímavosti

Chcete-li zahlédnout vzdálené galaxie, neobejdete se bez dalekohledu s objektivem o průměru alespoň 10 cm, lépe však 15 cm, a nad hlavou byste měli mít dostatečně tmavou oblohu. (ilustrační foto: Unsplash, Simon Delalande, CC0)

Vesmír

Ostrov Sokotra, kde se poddruhu Adenium obesum subsp. Socotranum daří, leží asi 240 km od pobřeží Somálska. Politicky je ovšem ostrov součástí Jemenské republiky. (foto: Shutterstock)

Příroda

Socha Juraje Jánošíka z roku 1919 ve Smetanových sadech v Hořicích v Královéhradeckém kraji. (foto: Wikimedia Commons, Ben SkálaCC BY-SA 3.0)

Historie

Dědeček kakadu

Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.

Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ HarrisonCC BY-SA 4.0)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907