Alkohol a rakovina prsu: Riziko zvyšuje nejen množství vypitého alkoholu, ale také věk a způsob konzumace

Výzkumy opakovaně naznačují, že žádné množství alkoholu nelze považovat za zcela bezpečné. Záleží přitom nejen na tom, kolik ho vypijete, ale také v jakém věku s pitím začnete a jakým způsobem alkohol konzumujete.

Představa, že malé množství alkoholu zdraví neškodí, nebo mu dokonce prospívá, je už dávno překonaná. Vědecké studie opakovaně prokázaly jeho nepříznivé účinky – od zvýšeného rizika srdečních onemocnění a demence až po vyšší úmrtnost.

Alkohol navíc zvyšuje pravděpodobnost vzniku nejméně sedmi druhů rakoviny. Zvlášť silná je přitom souvislost s nádory prsu. Dostupné údaje dokonce naznačují, že určité riziko může představovat jakékoli množství alkoholu.

„Když shrneme výsledky řady studií, vychází z nich, že dlouhodobé pití jedné sklenky vína denně, tedy jednoho standardního alkoholického nápoje, zvyšuje riziko rakoviny prsu přibližně o deset procent,“ říká Anne McTiernanová, internistka a epidemioložka zabývající se prevencí nádorových onemocnění v Fred Hutch Cancer Center v Seattlu.

Čím více alkoholu člověk vypije, tím větší je samozřejmě zdravotní riziko obecně a tím výrazněji roste také pravděpodobnost vzniku rakoviny prsu, dodává McTiernanová. Ta byla v roce 2017 hlavní autorkou přelomové zprávy, která upozornila, že riziko může zvyšovat i mírná konzumace alkoholu. Tehdy v rozhovoru pro The Washington Post zdůraznila, že „z hlediska rakoviny prsu neexistuje žádná míra konzumace alkoholu, kterou bychom mohli považovat za zcela bezpečnou“.

Stejný názor později vyjádřila také Světová zdravotnická organizace (WHO) v široce citovaném prohlášení z roku 2023, podle něhož neexistuje žádné bezpečné množství alkoholu. Podobně změnila svůj postoj také American Cancer Society. V roce 2020 upustila od dřívějšího doporučení pít střídmě a nově uvedla, že nejlepší je alkoholu se vyhnout úplně.

O rozsahu tohoto rizika vypovídají také údaje z roku 2019. S konzumací alkoholu tehdy bylo možné spojit přibližně 16 procent případů rakoviny prsu. To je více než zhruba deset procent případů, které souvisely s genetickými mutacemi, například v genech BRCA1 a BRCA2.

Ženy si často dobře uvědomují riziko spojené s výskytem rakoviny prsu v rodině. „Svou genetickou výbavu ale změnit nemůžete,“ upozorňuje Carmen Calfaová, onkoložka specializující se na nádory prsu v Sylvester Comprehensive Cancer Center při University of Miami Health System. Naproti tomu „odložit sklenku vína nebo si místo alkoholického koktejlu objednat nealkoholický je něco, co ženy ovlivnit mohou“. Mnohé si však tuto možnost vůbec neuvědomují, dodává.

Proč alkohol zvyšuje riziko rakoviny prsu

Vědci nabízejí několik vysvětlení, proč konzumace alkoholu souvisí se vznikem nádorových onemocnění. V případě rakoviny prsu se zdají být nejdůležitější dva mechanismy.

První souvisí s DNA, která nese genetickou informaci každé buňky. Když vypijete alkoholický nápoj, organismus začne obsažený etanol odbourávat a vzniká při tom acetaldehyd – toxická látka schopná poškozovat DNA. „Naše tělo dokáže poškozenou DNA opravovat. Pokud je ale poškození příliš rozsáhlé a dochází k němu opakovaně, přestaneme ho zvládat,“ vysvětluje McTiernanová. Narušená DNA pak může způsobit, že se buňky začnou nekontrolovaně množit a růst, což může vést ke vzniku nádorových buněk.

Konzumace alkoholu podle výzkumů zvyšuje také hladinu estrogenu v krvi. Jedním z možných důvodů je, že stimuluje činnost aromatázy, enzymu, který se nachází v několika tkáních lidského těla. Jeho úkolem je přeměňovat androgeny, tedy mužské pohlavní hormony, na estrogen, vysvětluje Calfaová. 

Zvýšená aktivita aromatázy tak může vést k vyšší hladině estrogenu v krvi a podpořit růst nádorů prsu s pozitivními estrogenovými receptory. Jde přitom o nejčastější typ rakoviny prsu, který zároveň vykazuje nejsilnější souvislost s konzumací alkoholu.

Nejde jen o množství

Jedním z nejdůležitějších faktorů je množství vypitého alkoholu. Řada studií z posledních desetiletí potvrzuje, že čím více člověk pije, tím vyšší je riziko rakoviny prsu, říká Calfaová. Jedna z nedávných analýz například zjistila, že u žen, které konzumují velké množství alkoholu, je toto riziko o 52 procent vyšší než u abstinentek. Nezáleží přitom na druhu nápoje – ať už jde o pivo, víno, nebo tvrdý alkohol, tělo obsažený etanol zpracovává stejným způsobem.

Význam může mít také věk, v němž žena začne pít. Pokud s alkoholem začne už v mladém věku, kdy buňky prsní tkáně ještě nejsou plně diferencované, tedy vyzrálé, může se vystavit většímu riziku. Prsní tkáň je totiž v tomto období citlivější a náchylnější k poškození karcinogenními látkami, vysvětluje Mary Beth Terryová, profesorka epidemiologie a environmentálních věd na Kolumbijské univerzitě, která se zabývá rizikovými faktory rakoviny prsu.

Podle Terryové navíc lidé, kteří začnou pít v mladém věku, častěji získají pravidelný návyk nebo si vypěstují poruchu spojenou s užíváním alkoholu. V důsledku toho pak mohou během života vypít podstatně větší množství alkoholu.

Dalším faktorem je způsob konzumace. Některé výzkumy naznačují, že nárazové pití, při němž žena během jediné příležitosti vypije čtyři nebo více alkoholických nápojů, může zvyšovat riziko rakoviny prsu více, než by odpovídalo samotnému celkovému množství vypitého alkoholu.

Nedávný výzkum týmu Mary Beth Terryové naznačuje, že nebezpečí nárazového pití může být zvlášť výrazné u mladších žen. Mohlo by tak přispívat k rostoucímu počtu případů rakoviny prsu u žen mladších 40 let.

Přesný důvod zatím není známý. Jedním z možných vysvětlení je, že organismus obtížněji zpracovává a odbourává velké množství alkoholu přijaté v krátkém čase, vysvětluje Terryová.

Jak snížit riziko rakoviny prsu spojené s alkoholem

Zatímco řada rozsáhlých studií prokázala souvislost mezi vyšší konzumací alkoholu a větším rizikem rakoviny prsu, výzkum zaměřený na to, jak se toto riziko mění po omezení nebo úplném vysazení alkoholu, je podstatně méně rozsáhlý, upozorňuje Terryová. Zatím proto není jasné, o kolik a na jak dlouho je nutné pití omezit či úplně ukončit, aby se již vzniklé riziko podařilo snížit.

Dostupné poznatky nicméně naznačují, že omezení alkoholu může přinést jen prospěch. Vzhledem k tomu, co vědci vědí o poškozování buněk a vzniku nádorů, je možné, že část škod způsobených pitím v mladém věku je nevratná. Výzkum týmu Mary Beth Terryové však ukázal, že u nejčastějšího typu nádorů prsu, tedy těch s pozitivními estrogenovými receptory, může omezení alkoholu skutečně snížit riziko jejich vzniku.

Jiné studie zase zjistily, že ženy, které dosud pily velké množství alkoholu, mohou snížením jeho spotřeby omezit riziko rakoviny prsu. Platí to bez ohledu na to, jak výrazně pití omezí – jejich vyhlídky jsou v tomto ohledu lepší než u žen, které v nadměrné konzumaci pokračují. U žen, jimž již byla rakovina prsu diagnostikována, však zatím není tak jasné, zda pití alkoholu, nebo naopak abstinence ovlivňují riziko návratu onemocnění.

Omezit pití má smysl v každém věku, bez ohledu na to, kolik alkoholu už člověk během života vypil. Lze tak předejít dalšímu poškozování buněk. Vliv alkoholu na riziko rakoviny prsu se totiž v průběhu času sčítá, takže čím méně mu je člověk dlouhodobě vystaven, tím lépe.

Prvním krokem je zjistit, kolik alkoholu vlastně vypijete. Podle McTiernanové to může být více, než si uvědomujete. Za jeden standardní nápoj se považuje přibližně 355 mililitrů piva, 150 mililitrů vína nebo 45 mililitrů tvrdého alkoholu. Pokud si ale nalijete větší sklenku nebo objednáte silný koktejl, můžete v jediném nápoji vypít množství alkoholu odpovídající dvěma standardním dávkám.

McTiernanová proto doporučuje věnovat pozornost tomu, kolik alkoholu jednotlivé nápoje skutečně obsahují. Lepší přehled o vlastní spotřebě může pomoci získat také jednoduchý návyk: mezi jednotlivými alkoholickými nápoji vypít sklenici vody. Tím se přirozeně zpomalí tempo konzumace.

Calfaová přiznává, že dříve pro ni bylo téměř automatické dát si k večeři koktejl nebo sklenku vína. Dnes si však počet vypitých nápojů hlídá a pokaždé se nejprve sama sebe zeptá: „Opravdu si to teď chci dát?“ Často také volí nealkoholické alternativy, díky nimž si může vychutnat oblíbenou chuť bez alkoholu. Například k hamburgeru si dá pivo s nulovým obsahem alkoholu.

Úplná abstinence přitom není jedinou cestou, jak riziko snížit. Pomoci mohou i další návyky zdravého životního stylu, například více pohybu, nekouření a vyvážená strava. „Každý se může rozhodnout, jak velké riziko je ochoten podstoupit. Pokud ale víte, že toto riziko existuje, můžete se rozhodovat na základě dostatečných informací,“ uzavírá Calfaová.