Jak se chránit před komářím bodnutím? Vyplatí se používat DEET, esenciální oleje nebo třeba citronelové svíčky?
Esenciální oleje, citronelové svíčky i ultrazvukové odpuzovače slibují ochranu před komáry. Odborníci však upozorňují, že ne všechny metody fungují stejně dobře. Jak se tedy před komářím štípnutím účinně chránit?
Komáři se s oteplujícím klimatem šíří do nových oblastí a spolu s nimi roste i význam účinné ochrany před nebezpečnými infekcemi. (foto: Shutterstock)
Komáří štípnutí většinou znamená jen svědivý pupínek na kůži. V některých částech světa ale představuje mnohem vážnější problém. Komáři totiž přenášejí řadu nebezpečných nemocí, mezi které patří malárie, horečka dengue, žlutá zimnice, západonilský virus nebo virus zika. S oteplováním klimatu se navíc sezóna komárů v mnoha regionech prodlužuje a některé druhy se šíří i do oblastí, kde se dříve téměř nevyskytovaly.
Zajímavé je, že komáři si své oběti nevybírají náhodně. Někteří lidé je přitahují výrazně více než jiní a stávají se pro ně doslova magnetem. Roli přitom může hrát tělesný pach, chemické složení potu i množství oxidu uhličitého, které člověk vydechuje.
Armádní repelent
Odborníci se shodují, že nejspolehlivější ochranou proti komářím štípancům je DEET. Tato syntetická látka byla vyvinuta už před zhruba osmdesáti lety pro americkou armádu a dodnes je považována za zlatý standard v ochraně proti hmyzu.
V Česku je běžnou součástí řady repelentů určených proti komárům, klíšťatům i tropickému hmyzu. Na obale bývá uveden buď přímo jako „DEET“, nebo pod chemickým názvem N,N-diethyl-meta-toluamid (někdy také diethyltoluamid).
Přesto se s ním dlouhodobě pojí určité obavy. Část lidí váhá, zda je vhodný i pro děti, zda je bezpečné jeho používání během těhotenství a zda jej lze aplikovat přímo na pokožku. Tyto obavy částečně vycházejí ze zpráv z 80. a 90. let, kdy byly popsány některé zdravotní komplikace u lidí, kteří DEET opakovaně používali nesprávným způsobem nebo jej dokonce požili.
Následné výzkumy však ukázaly, že při správném používání je riziko DEET velmi nízké. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) považuje tuto látku za bezpečnou i pro těhotné a kojící ženy. Americká pediatrická akademie doporučuje pouze opatrnost u dětí mladších dvou let, u nichž by se měl repelent používat střídmě.
DEET má ale své nevýhody. Některým lidem vadí jeho typický zápach nebo mastný pocit na kůži. Navíc může poškozovat některé plasty a syntetické materiály.
Picaridin a další alternativy
Lidé, kteří DEET používat nechtějí, mají i jiné možnosti. Velmi dobrou alternativou je picaridin – další syntetický repelent registrovaný americkou Agenturou pro ochranu životního prostředí (EPA). Některé studie dokonce ukazují, že může být stejně účinný nebo účinnější než stejně koncentrovaný DEET.
Výhodou picaridinu je především příjemnější použití. Nezanechává mastný film a většinou nemá výrazný zápach. V Česku bývají picaridinové repelenty někdy označované také jako icaridin nebo obchodně Saltidin.
Další možností jsou repelenty obsahující olej z citronového eukalyptu (OLE). Jde o přírodní látku registrovanou EPA, která může fungovat poměrně dobře. Není však doporučována pro děti mladší tří let.
Fungují esenciální oleje?
Mnoho lidí v ochraně před hmyzem spoléhá na přírodní esenciální oleje, například hřebíčkový nebo skořicový. Vědecké studie skutečně ukazují, že některé z nich mohou komáry odpuzovat. Jejich účinnost je ale výrazně kratší než u běžných repelentů. Ve výzkumu, který testoval dvacet různých esenciálních olejů, vyšel nejlépe hřebíčkový olej. Poskytoval téměř dvě hodiny ochrany. Skořicový olej chránil asi osmdesát minut.
Problém spočívá v tom, že účinnost přírodních produktů se výrazně liší podle koncentrace i původu použitých olejů. Komerční přípravky často obsahují jen malé množství účinné látky, a proto nemusí fungovat tak dobře jako laboratorně testované směsi. Odborníci navíc varují před domácí výrobou repelentů. Některé esenciální oleje mohou při dlouhodobém používání dráždit pokožku nebo vyvolat alergické reakce.
Citronelové svíčky a ultrazvuk?
Různá elektronická zařízení slibující odpuzování komárů pomocí ultrazvuku většinou podle expertů nefungují. Podobně jsou na tom i známé elektrické lapače hmyzu. Ty sice zabijí velké množství létajícího hmyzu, ale komáři mezi jejich nejčastější oběti nepatří.
Určitý efekt mohou mít prostorové repelenty, které do okolí vypouštějí chemické látky ve formě páry. Ani ty však neposkytují stoprocentní ochranu, pokud člověk není zcela obklopen ochrannou zónou.
Překvapivě účinným pomocníkem může být obyčejný ventilátor. Komáři jsou slabí letci a silnější proud vzduchu jim komplikuje orientaci i přistání. Nevýhodou je, že ventilátor musí běžet poměrně intenzivně.
Citronelové svíčky, často propagované jako přírodní obrana proti komárům, mají podle studií jen omezený účinek. Některé výzkumy dokonce nenašly žádný měřitelný efekt.
Nejlepší ochrana je prevence
Repelent ale není jedinou obranou. Velkou roli hraje i prevence v okolí domova. Komáři potřebují ke svému rozmnožování stojatou vodu, proto je důležité odstraňovat nádoby, ve kterých se drží voda, čistit okapy nebo kontrolovat sudy a květináče.
Důležité jsou také okenní sítě a omezení pobytu venku za svítání a soumraku, kdy bývají komáři nejaktivnější. Při pobytu venku odborníci doporučují nosit dlouhé rukávy a dlouhé kalhoty. Moskytiéry pak představují velmi účinnou ochranu zejména pro malé děti nebo kojence v kočárku.
Kdy může být štípnutí nebezpečné?
Běžná reakce na komáří štípnutí zahrnuje zarudnutí, svědění a lehký otok. Jde o reakci organismu na směs proteinů a enzymů v komářích slinách. Ty obsahují například látky zabraňující srážení krve i mírné anestetikum, díky kterému si člověk štípnutí často ani nevšimne. Pokud se však místo po štípnutí během několika dní zhoršuje, výrazně otéká nebo nemizí, doporučují lékaři kontaktovat odborníka.
Pozornost je třeba věnovat i celkovým příznakům. Horečka, bolesti hlavy, bolesti svalů nebo vyrážka po komářím štípnutí mohou signalizovat infekci přenášenou komáry. Například nákaza západonilským virem, který vyvolává nebezpečnou západonilskou horečku, probíhá u většiny lidí bez příznaků, u některých se mohou objevovat příznaky podobné chřipce nebo neurologické komplikace.
Lékaři upozorňují, že kvůli globalizaci a cestování přibývá i případů exotických nemocí, jako je horečka dengue, které si lidé přivezou ze zahraničí. Pokud se tedy po štípnutí objeví příznaky připomínající chřipku, je vhodné vyhledat lékařskou pomoc.