Keto dieta není dobrá jen na hubnutí: Vědci zkoumají její potenciál při léčbě deprese, schizofrenie a anorexie

Ketogenní dieta (zkráceně také keto dieta) je už téměř sto let známá jako účinná léčba některých forem epilepsie. V posledních letech se ale stále častěji dostává do centra pozornosti psychiatrů. Přibývá totiž důkazů, že by mohla pomáhat i lidem s depresí, bipolární poruchou, schizofrenií nebo dokonce mentální anorexií.

Přestože jsou dosavadní výsledky zatím předběžné, otevírají zcela nový pohled na vznik některých psychických onemocnění – jako na poruchy metabolismu mozku.

Mozek je energeticky nejnáročnější orgán

Přestože mozek představuje jen asi dvě procenta tělesné hmotnosti, spotřebuje přibližně pětinu veškeré energie organismu. Za normálních okolností získává energii především z glukózy vznikající rozkladem sacharidů.

Pokud je však přísun sacharidů výrazně omezen, organismus přechází do stavu označovaného jako ketóza. Játra začnou z tuků vytvářet ketolátky, které se stanou alternativním zdrojem energie nejen pro svaly, ale také pro mozek. Právě na tomto principu je založena ketogenní dieta, která obsahuje vysoký podíl tuků a jen minimum sacharidů.

Vědci její účinky na mozek studují už od 20. let minulého století, kdy byla zavedena jako léčba dětské epilepsie odolné vůči lékům. Pozdější výzkumy naznačily, že by mohla zmírňovat i některé projevy Alzheimerovy choroby.

Duševní nemoci možná souvisejí s poruchami metabolismu

Nové studie naznačují, že ketogenní dieta by mohla prospívat také lidem s některými psychiatrickými diagnózami. Malé klinické studie zaznamenaly zlepšení příznaků u pacientů s depresí, bipolární poruchou i schizofrenií. Výzkum je zatím v počátcích a probíhají rozsáhlejší randomizované klinické studie, které mají ověřit skutečný rozsah účinku.

Tyto výsledky zároveň podporují hypotézu, že alespoň část duševních onemocnění může souviset s narušeným energetickým metabolismem mozku. Jinými slovy – problém nemusí spočívat pouze v nerovnováze neurotransmiterů nebo psychologických faktorech, ale také v tom, že mozkové buňky nedokážou dostatečně efektivně využívat svůj hlavní zdroj energie.

Podle některých odborníků tento pohled zásadně mění dosavadní chápání psychiatrických onemocnění.

Spojení mezi metabolismem a duševním zdravím není pro vědce úplnou novinkou. Lidé trpící depresí, bipolární poruchou nebo schizofrenií mají výrazně vyšší riziko metabolických onemocnění, jako je cukrovka, obezita nebo syndrom polycystických ovarií (nejčastější hormonální porucha u žen v reprodukčním věku). Platí přitom i opačný vztah – lidé s metabolickými poruchami častěji trpí psychiatrickými nemocemi.

Výzkumy navíc ukazují, že u závažných psychických poruch bývá narušené zpracování glukózy přímo v mozku. Například u bipolární poruchy se ukázalo, že pacienti, jejichž mozek méně účinně přeměňuje glukózu na energii, mívají dřívější nástup i častější návraty onemocnění. Ketogenní dieta by mohla tento problém částečně obejít tím, že mozku nabídne alternativní palivo v podobě ketolátek.

První klinické studie přinášejí povzbudivé výsledky

Jedna z dosud největších studií zahrnula 88 pacientů, u nichž běžná léčba deprese nepřinášela dostatečný účinek. Ti, kteří dodržovali přísnou ketogenní dietu, zaznamenali ve srovnání s kontrolní skupinou mírné zlepšení depresivních příznaků.

Menší pilotní studie naznačily podobný efekt také u schizofrenie a bipolární poruchy. Důležité je, že účastníci nepřestávali užívat předepsané psychiatrické léky – dieta byla pouze doplňkem standardní léčby.

V současnosti probíhá nejméně pět rozsáhlých randomizovaných klinických studií, které mají potvrdit, zda jsou dosavadní výsledky skutečně spolehlivé.

Jak může ketóza ovlivňovat mozek?

Přesný mechanismus zatím není známý a vědci předpokládají, že účinek je pravděpodobně výsledkem několika mechanismů, nikoli pouze náhrady glukózy ketolátkami.

Ketóza pravděpodobně ovlivňuje rovnováhu dvou klíčových neurotransmiterů – glutamátu a GABA. První z nich aktivuje nervové buňky, druhý jejich aktivitu tlumí. Právě stabilizace této rovnováhy vysvětluje, proč ketogenní dieta pomáhá pacientům s epilepsií, a mohla by hrát roli i u psychiatrických poruch.

Dalším možným mechanismem je podpora činnosti mitochondrií, buněčných „elektráren“, které vyrábějí energii potřebnou pro fungování neuronů. Ketogenní dieta zároveň podle některých studií snižuje chronický zánět v organismu. Protože zvýšená zánětlivá aktivita bývá spojována s řadou psychických onemocnění, může i tento efekt přispívat ke zmírnění příznaků.

Překvapivé výsledky u mentální anorexie

Zvláštní pozornost vzbudila nová studie zaměřená na mentální anorexii. Na první pohled působí paradoxně – velmi přísná dieta by přece měla být pro pacienty s poruchou příjmu potravy nevhodná.

Ketogenní dieta však omezuje především druhy potravin, nikoli jejich energetickou hodnotu. U účastníků studie nedošlo ke klinicky významnému úbytku hmotnosti a současně se u nich zmírnily příznaky poruchy příjmu potravy.

Jedna z autorek studie, Caroline Beckwithová, která sama anorexii v minulosti prodělala, popsala, že po přechodu na ketogenní dietu poprvé po mnoha letech zažila celé hodiny bez vtíravých myšlenek na omezování jídla nebo nutkání ke cvičení.

Dieta není vhodná pro samoléčbu

Odborníci však důrazně varují před tím, aby lidé zkoušeli ketogenní dietu jako léčbu psychických onemocnění bez lékařského dohledu.

Dieta může nepředvídatelně ovlivňovat účinky psychiatrických léků a v některých případech dokonce vyvolat manickou epizodu, a to i u lidí, kteří dříve žádnou psychiatrickou diagnózu neměli. Proto by případná léčba měla vždy probíhat pod dohledem psychiatra nebo lékaře se zkušenostmi s metabolickou terapií.

Nový pohled na léčbu duševních nemocí

Myšlenka, že jediný terapeutický přístup by mohl pomáhat u tak odlišných onemocnění, jako jsou deprese, schizofrenie, anorexie nebo Alzheimerova choroba, může znít překvapivě. Některé z těchto nemocí se ale často vyskytují společně a stále více důkazů naznačuje, že mohou sdílet společné biologické mechanismy.

Podobně se dnes ukazuje, že metabolismus ovlivňuje prakticky všechny orgány lidského těla. Léčebné postupy zaměřené na jeho úpravu – ať už prostřednictvím stravy, pohybu nebo moderních léků – proto mohou mít mnohem širší účinky, než se dosud předpokládalo.

Příkladem jsou léky ze skupiny GLP-1, které byly vyvinuty především pro léčbu obezity a cukrovky, ale zároveň ovlivňují činnost mozku a podle některých studií snižují riziko závislostí či některých poruch příjmu potravy.

Výzkum ketogenní diety v psychiatrii je zatím na začátku a zatím nelze mluvit o nové standardní léčbě. Přesto stále více odborníků připouští, že metabolické procesy mohou hrát v duševním zdraví mnohem významnější roli, než se ještě před několika lety předpokládalo. Pokud probíhající klinické studie dosavadní výsledky potvrdí, mohl by se otevřít zcela nový směr léčby některých psychických onemocnění.