Klíšťata nepřenášejí jen infekce. Záhadný alfa-gal syndrom může proměnit maso v životu nebezpečný alergen

Zdraví Martin Reichman 16.07.2026

Alfa-gal syndrom patří k nejzáhadnějším alergiím současnosti. Jediné přisátí klíštěte může spustit celoživotní přecitlivělost na maso a další produkty ze savců.




Sezona klíšťat letos opět připomíná, že tito drobní parazité nepřenášejí jen známé infekce, jako je lymská borelióza nebo klíšťová encefalitida. Ve Spojených státech stále rychleji přibývá případů takzvaného alfa-gal syndromu – specifické alergie na maso a další produkty pocházející ze savců.

Alergické reakce na alfa-gal se mohou pohybovat od mírných až po život ohrožující (anafylaxe) a typicky se objevují asi 2 až 6 hodin po požití masa ze savců nebo dalších produktů z nich vyrobených.

Přestože byl tento syndrom objeven teprve před necelými dvaceti lety, počet nemocných podle odhadů dosahuje stovek tisíc a odborníci stále tápou v tom, jak přesně vzniká i jak jej nejlépe léčit.

Právě proto se letos v červenci uskutečnila vůbec první vědecká konference věnovaná výhradně alfa-gal syndromu. Jejím cílem bylo sjednotit výzkumné priority a propojit odborníky z různých oborů, protože nemoc zasahuje imunologii, alergologii, epidemiologii, veterinární medicínu i ekologii.

Jak vzniká alergie na maso

Za vznik syndromu je ve Spojených státech zodpovědné především klíště americké (Amblyomma americanum). V jiných částech světa ale mohou podobnou reakci vyvolávat i jiné druhy klíšťat.

Při sání krve může klíště přenést do lidského organismu molekulu nazývanou alfa-gal. Ta se přirozeně nachází v tkáních většiny savců, s výjimkou člověka a dalších primátů. Imunitní systém si ji proto může vyhodnotit jako cizorodou látku a začne proti ní vytvářet protilátky.

Výsledkem je neobvyklá forma potravinové alergie. Po požití hovězího, vepřového, jehněčího či jiných produktů pocházejících ze savců – například některých mléčných výrobků nebo želatiny – může organismus spustit alergickou reakci. Ta bývá v některých případech velmi závažná a ve výjimečných případech i život ohrožující.

Vzácná nemoc, která už dávno není na okraji zájmu

Ještě donedávna byl alfa-gal syndrom považován za vzácné onemocnění. Studie amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) z roku 2023 ukázala, že mezi lety 2010 a 2022 počet podezření na výskyt alfa-gal syndromu každoročně rostl.

CDC odhaduje, že tímto onemocněním trpí přibližně 450 000 lidí, skutečný počet však může být ještě vyšší. Nedávná studie navíc zjistila, že asi čtvrtina obyvatel pěti amerických států měla v krvi protilátky typické pro alfa-gal syndrom. Ne u všech se ale objevily klinické příznaky.

Rostoucí zájem veřejnosti dokládají také sociální sítě. Skupiny sdružující pacienty mají desetitisíce členů a jejich počet rychle narůstá, což podle pacientských organizací odráží nejen vyšší povědomí o nemoci, ale také skutečný nárůst počtu postižených.

Proč klíšťat přibývá

Rozšiřování syndromu úzce souvisí s proměnou americké krajiny. Hlavním hostitelem klíštěte Amblyomma americanum jsou jelenci běloocasí (Odocoileus virginianus). Jejich populace se během posledních desetiletí výrazně zotavila díky ochranářským programům a obnově lesů na východě Spojených států.

Spolu s jelenci se ale rozšířili i jejich parazité. Vědci upozorňují, že člověk tím nechtěně vytvořil ideální podmínky pro populační explozi tohoto druhu klíštěte.

Situaci navíc podporuje oteplování klimatu. Klíště, jehož výskyt byl v minulosti omezen hlavně na jihovýchod USA, se postupně šíří stále více na sever a na západ. S rostoucím počtem kontaktů mezi lidmi a klíšťaty proto přibývá i nových diagnóz.

Alergie, která mate lékaře

Jedním z největších problémů alfa-gal syndromu je jeho mimořádně proměnlivý průběh. Na rozdíl od většiny potravinových alergií se příznaky často neobjeví ihned po jídle, ale až za několik hodin. To výrazně komplikuje hledání skutečné příčiny obtíží.

Nemocní mohou trpět kopřivkou, nevolností, bolestmi břicha, průjmy nebo dechovými obtížemi. U některých převládají pouze zažívací potíže, které lékaři snadno zamění za otravu jídlem nebo syndrom dráždivého tračníku.

Existují ale i pacienti, kteří červené maso snášejí bez problémů, zatímco silnou reakci vyvolá až léčivo obsahující molekulu alfa-gal nebo implantace biologické srdeční chlopně vyrobené z tkání prasete či krávy. Rizikové mohou být například i některé přípravky obsahující želatinu nebo heparin získávaný z prasečích orgánů. Právě tato nepředvídatelnost znamená, že řada pacientů i lékařů často vůbec netuší, odkud potíže pocházejí.

Pacientské organizace upozorňují, že lidé s alfa-gal syndromem se často obtížně dozvídají, zda léky nebo zdravotnické materiály obsahují látky živočišného původu. Farmaceutické firmy totiž přítomnost alfa-galu většinou výslovně neuvádějí.

Zastánci pacientů proto prosazují, aby byl alfa-gal oficiálně uznán jako významný alergen a aby výrobci museli jeho přítomnost jasně označovat nejen u potravin, ale také u léčiv a zdravotnických prostředků.

Vědci hledají odpovědi

Navzdory rostoucímu počtu případů zůstává mnoho základních otázek nezodpovězených. Není jasné, proč někteří lidé po přisátí klíštěte onemocní, zatímco jiní nikoli. Stejně tak není známo, která složka klíštěcích slin spouští vznik alergické reakce ani proč se příznaky mezi jednotlivými pacienty tolik liší.

Výzkumníci proto doufají, že hlubší pochopení mechanismu onemocnění otevře cestu k novým klinickým studiím a v budoucnu snad i k vývoji vakcíny.

První specializovaná konference ukázala, že řešení nebude možné hledat v rámci jediného vědeckého oboru. Vedle alergologů a imunologů se na výzkumu musí podílet také entomologové, veterináři, epidemiologové i ekologové. Právě propojení těchto disciplín podle organizátorů představuje nejlepší šanci, jak odhalit příčiny stále záhadného onemocnění a zpomalit jeho rychlé šíření.

Alfa-gal v Evropě

Klíště americké je široce rozšířené na východě, jihovýchodě a Středozápadě Spojených států. Jeho výskyt byl ale v minulosti zaznamenán také v Kanadě. V Evropě bylo zaznamenáno několik izolovaných případů alfa-gal syndromu ve Švédsku.

„U amerických klíšťat je přenos alfa-gal syndromu jasně prokazatelný, tuzemská klíšťata – klíště obecné (Ixodes ricinus) a piják lužní (Dermacentor reticulatus) se zatím jako silní přenašeči alfa-gal syndromu nejeví. Přesto však bez klinických dat, která dosud nejsou k dispozici, nelze dělat ucelené závěry,“ přibližuje situaci v Evropě vedoucí Laboratoře molekulární biologie klíšťat v Biologickém centru AV ČR Mgr. Jan Perner.


Další články v sekci