Probiotika užívá stále více lidí. Pro zdraví střev ale může být důležitější to, co máme každý den na talíři

V našich střevech žijí biliony bakterií, virů a dalších mikroorganismů, které hrají složitou a významnou roli v našem zdraví. Tato společenstva mikroorganismů, souhrnně označovaná jako střevní mikrobiom, pomáhají regulovat metabolismus, trávení a fungování imunitního systému. Podílejí se také na hormonálních procesech, zdraví srdce a cév, regulaci chuti k jídlu i fungování mozku.

Pečovat o střevní mikrobiom a poskytovat mu vhodnou výživu je proto bezpochyby dobrý cíl. Nový výzkum ale naznačuje, že mnoho Američanů k tomu možná nepřistupuje tím nejlepším způsobem. Studie publikovaná v časopise Clinical Gastroenterology and Hepatology totiž zjistila, že podíl Američanů starších 20 let, kteří užívali probiotické doplňky stravy, se v letech 2009 až 2023 více než ztrojnásobil – z necelých 2 procent populace přibližně na 7 procent. Užívání probiotik vzrostlo také mezi lidmi mladšími 20 let.

Přestože absolutní čísla zůstávají poměrně nízká, jde podle Chrise Dammana, odborníka na mikrobiom a gastroenterologa z centra pro zdraví trávicího traktu při washingtonské univerzitě o významný nárůst. Současně však téměř vůbec nevzrostla spotřeba fermentovaných potravin a rostlinných potravin bohatých na vlákninu. Tento kontrast je pozoruhodný. 

Odborníci zjistili, že jedním z nejjednodušších a zároveň nejdůležitějších způsobů, jak podpořit zdraví střev, je poskytovat střevním mikroorganismům potravu, které se jim daří využívat. Patří sem ovoce, zelenina, luštěniny, ořechy a další potraviny bohaté na vlákninu. Prospěšné jsou také fermentované potraviny, jako je jogurt, kimči, kysané zelí nebo kefír. Obsahují totiž řadu živých mikroorganismů, které mohou ovlivňovat složení střevního mikrobiomu a přispívat k celkovému zdraví.

Probiotické doplňky stravy jsou často propagovány právě jako prostředek pro podporu zdraví střev. Existuje však jen málo důkazů, že u zdravých lidí dokážou střevní zdraví skutečně zlepšit nebo jinak prospět. Některé studie navíc naznačují, že v určitých případech mohou dokonce složení střevního mikrobiomu narušit.

„U většiny lidí mohou probiotika vyvolat pocit, že pro své zdraví něco dělají, nemusí ale nutně přinést účinek, který očekávají,“ uvádí hlavní autorka nové studie Kira L. Newmanová, klinická docentka na michiganské univerzitě a výzkumnice zabývající se mikrobiomem. „Víme ale, že potraviny, jako je ovoce, zelenina a celozrnné obiloviny, zdravý mikrobiom podporují.“

Co říká věda o probiotických doplňcích

Ze studií víme, že vláknina představuje pro střevní mikrobiom zdroj energie. Naše tělo nemá enzymy potřebné k tomu, aby dokázalo metabolizovat většinu vlákniny, kterou konzumujeme. Střevní mikroorganismy to ale dokážou.

Když jíme ovoce a zeleninu, vláknina prochází trávicím traktem z velké části nestrávená až do tlustého střeva, kde se jí mikroorganismy pustí do práce. Střevní mikrobiom ji přeměňuje na mastné kyseliny s krátkým řetězcem a další látky, které jsou pro nás prospěšné. Tyto sloučeniny pomáhají snižovat záněty, zlepšovat hladinu cukru v krvi a stimulovat tvorbu hormonů potlačujících chuť k jídlu.

Pro zdraví střev jsou prospěšné také fermentované potraviny, protože obsahují užitečné mikroorganismy. Studie ukázaly, že konzumace rostlinných potravin bohatých na vlákninu a fermentovaných potravin může zvyšovat rozmanitost střevního mikrobiomu, což je žádoucí. Široké zastoupení různých druhů mikroorganismů ve střevech pomáhá vytlačovat škodlivé patogeny a souvisí s nižší pravděpodobností vzniku chronických onemocnění, jako je cukrovka 2. typu nebo vysoký krevní tlak.

Probiotické doplňky stravy, které se prodávají například ve formě kapslí, želé bonbonů, prášků nebo tablet, rovněž obsahují mikroorganismy. Obvykle však nabízejí koncentrované dávky omezeného počtu bakteriálních kmenů. Studie ukázaly, že některé z nich mohou být v několika konkrétních situacích prospěšné, například při užívání antibiotik mohou snižovat riziko infekce bakterií Clostridioides difficile.

Některé výzkumy ale zjistily, že užívání probiotických doplňků může snižovat rozmanitost střevního mikrobiomu a vyvolávat další nezamýšlené účinky.

V jedné klinické studii vědci ze Stanfordovy univerzity podávali dospělým s metabolickým syndromem – souborem stavů, které zvyšují riziko srdečních onemocnění, mrtvice a cukrovky 2. typu – probiotický doplněk po dobu 18 týdnů. Obsahoval několik bakteriálních kmenů, o nichž se předpokládá, že prospívají metabolickému a trávicímu zdraví. Výzkumníci zjistili, že u některých účastníků se zlepšil krevní tlak a hladina triglyceridů. U jiných se naopak zhoršila hladina cukru v krvi a inzulinu.

Potraviny versus doplňky stravy

Newmanová se na michiganské univerzitě specializuje na léčbu pacientů se zánětlivými onemocněními střev. Ke studii ji podle jejích slov přivedlo to, že se jí lidé často ptali na užívání probiotických doplňků kvůli zlepšení zdraví střev, zatímco o změnu jídelníčku měli v mnoha případech menší zájem – navzdory tomu, že strava hraje ve zdraví střev obrovskou roli.

„Probiotika mezi běžná doporučení pro zdraví trávicího traktu ani pro onemocnění spojená se střevním mikrobiomem nepatří,“ říká Newmanová. „U řady těchto onemocnění naopak důsledně doporučujeme jídelníček bohatý na ovoce, zeleninu a celozrnné obiloviny.“

Během sledovaného období se průměrný denní příjem vlákniny u dospělých starších 20 let významně nezměnil a pohyboval se kolem 8,5 gramu na každých 1 000 kilokalorií přijaté potravy. To je výrazně méně, než doporučují zdravotnické autority: dospělí by měli denně přijímat 14 gramů vlákniny na každých 1 000 kilokalorií.

Vědci se zaměřili také na spotřebu potravin bohatých na mikroorganismy, mezi něž patří například jogurt, kimči, kysané zelí, kefír, kombucha nebo čerstvé sýry. Zjistili, že průměrná spotřeba těchto potravin vzrostla jen nepatrně.

Jak nejlépe vyživovat střevní mikrobiom

Také Dammana se lidé často ptají, jestli by jim s trávením nepomohla probiotika. Chápe přitom, že změnit jídelníček není pro každého snadné. „Je mnohem jednodušší vzít si pilulku,“ říká. A právě v tom podle něj probiotika spočívají – stačí spolknout kapsli a člověk má pocit, že pro své zdraví něco udělal.

Ve většině případů však podle něj změna jídelníčku přinese největší efekt. To znamená jíst dostatek rostlinných a fermentovaných potravin. „Nakrmte prospěšné mikroorganismy, které už ve střevech máte,“ dodává gastroenterolog Damman.