Antibiotika pod drobnohledem: Co skutečně dělají s naším střevním mikrobiomem?

Antibiotika patří mezi nejdůležitější objevy moderní medicíny. Každý rok zachraňují miliony životů a pomáhají zvládat infekce, které byly ještě před několika desítkami let často smrtelné. Zároveň však vyvolávají obavy z vedlejších účinků, zejména těch, které souvisejí se střevním mikrobiomem – složitým ekosystémem bilionů bakterií a dalších mikroorganismů žijících v našem trávicím traktu. Mnoho lidí proto při užívání antibiotik automaticky sahá po probiotických doplňcích. Současné vědecké poznatky ale naznačují, že situace je mnohem složitější.

Proč antibiotika způsobují zažívací potíže

Nevolnost, křeče v břiše nebo průjem patří mezi běžné vedlejší účinky antibiotické léčby. Důvod je poměrně jednoduchý. Antibiotika sice ničí bakterie způsobující infekci, současně však mohou zasáhnout i část prospěšných mikroorganismů, které pomáhají trávit vlákninu, produkují důležité látky a podporují fungování imunitního systému.

Některá antibiotika navíc působí přímo na střevní tkáně. Například širokospektrální azithromycin, často předepisovaný při infekcích dýchacích cest, aktivuje ve střevech takzvané motilinové receptory, které ovlivňují stahy trávicí soustavy. Výsledkem mohou být nepříjemné křeče nebo zvýšená střevní aktivita.

Krátkodobé zažívací obtíže proto nemusí znamenat, že antibiotika nenávratně poškodila mikrobiom. Ve většině případů jde o očekávaný a přechodný vedlejší účinek léčby.

Situaci navíc komplikuje skutečnost, že část lidí může po prodělané infekci trpět dlouhodobými zažívacími obtížemi bez ohledu na užívání antibiotik. Studie ukazují, že přibližně 10 až 25 procent pacientů po některých akutních střevních infekcích později rozvine přetrvávající problémy, například syndrom dráždivého tračníku.

Určit, zda jsou podobné obtíže důsledkem samotné infekce, antibiotické léčby nebo změn ve střevním mikrobiomu, proto není vždy jednoduché.

Jak odolný je střevní mikrobiom

Vědci již téměř deset let vědí, že antibiotika dokážou složení střevního mikrobiomu dočasně změnit. Dobrou zprávou je, že u většiny dospělých lidí se mikrobiom během několika týdnů po léčbě vrací do stavu podobného tomu původnímu. Situace je však individuální. Každý člověk má unikátní mikrobiální společenství, a proto mohou být dopady antibiotik velmi rozdílné.

Větší výkyvy bývají pozorovány například u lidí s oslabenou imunitou nebo u pacientů užívajících některé léky na snížení žaludeční kyselosti. U těchto skupin může být vyšší i riziko infekce bakterií Clostridioides difficile, která je známá tím, že způsobuje závažné střevní potíže.

Překvapivý pohled na dlouhodobé následky

Až donedávna nebylo jasné, jak dlouho mohou změny mikrobiomu přetrvávat. Nová rozsáhlá švédská studie publikovaná v časopise Nature Medicine přinesla zajímavé odpovědi.

Výzkumníci analyzovali údaje o předepisování antibiotik a složení mikrobiomu téměř 15 tisíc lidí. Ukázalo se, že u části účastníků přetrvávaly některé změny mikrobiálního společenství ještě řadu let po jediné antibiotické kúře.

Ne všechny léky však působily stejně. Nejvýraznější dlouhodobé změny byly spojeny s antibiotiky klindamycin, flukloxacilin a fluorochinolony. Naopak běžně předepisované přípravky, jako je amoxicilin, azithromycin nebo některá cefalosporinová antibiotika, vykazovaly podstatně mírnější dopad.

Vědci zatím nedokážou s jistotou říci, jaký zdravotní význam tyto dlouhodobé změny mají. Je možné, že u některých lidí jsou prakticky bez následků, zatímco u jiných mohou ovlivňovat náchylnost k určitým onemocněním. Odpovědi bude muset přinést další výzkum.

Pomáhají probiotické doplňky?

Mnoho pacientů považuje probiotické kapsle za logický způsob ochrany mikrobiomu během antibiotické léčby. Dosavadní vědecké důkazy však jejich přínos příliš nepotvrzují. Souhrnná analýza klinických studií publikovaná v roce 2023 ukázala, že užívání probiotických doplňků během léčby antibiotiky má jen velmi omezený efekt.

Ještě překvapivější byly výsledky menší studie zveřejněné v roce 2018 v časopise Cell, které naznačují, že lidem užívajícím po antibiotikách probiotické doplňky se původní složení střevního mikrobiomu obnovovalo pomaleji než těm, kteří žádná probiotika neužívali. Vědci předpokládají, že některé probiotické kmeny mohou dočasně bránit návratu původního mikrobiálního společenství.

Výjimku mohou představovat pacienti s vyšším rizikem infekce bakterií Clostridioides difficile, například hospitalizovaní nebo lidé s oslabenou imunitou. V jejich případě může být vhodné individuální posouzení lékařem.

Tři strategie pro zdravější mikrobiom

Místo spoléhání na probiotické doplňky doporučují odborníci zaměřit se na postupy, jejichž účinnost podporují přesvědčivější data.

• Základem je dostatek vlákniny. Střevní bakterie ji fermentují a vytvářejí při tom mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které prospívají střevní sliznici i metabolismu. Pokud je příjem vlákniny nízký, mohou pomoci například doplňky s psylliem.
• Neméně důležitá je pestrost jídelníčku. Výzkumy naznačují, že právě pestrost rostlinných potravin je jedním z nejlepších ukazatelů zdravé mikrobiální rozmanitosti. Různé druhy vlákniny totiž slouží jako potrava pro různé skupiny bakterií. Čím pestřejší jídelníček člověk má, tím širší spektrum mikroorganismů může ve střevě prosperovat.
• Třetí doporučení se týká fermentovaných potravin. Řecký jogurt, kefír, kimčchi nebo kysané zelí obsahují živé mikroorganismy a podle výzkumu Stanfordovy univerzity mohou přispívat ke zvýšení mikrobiální rozmanitosti. Účastníci studie, kteří pravidelně jedli fermentované potraviny, vykazovali nejen pestřejší mikrobiom, ale také nižší hladiny řady zánětlivých markerů v krvi.

Antibiotika mají stále nezastupitelnou roli

Přes všechny debaty o mikrobiomu zůstává hlavní poselství odborníků jednoznačné: pokud jsou antibiotika skutečně potřeba, jejich přínosy výrazně převyšují možná rizika pro střevní mikrobiom.

Současně je však důležité používat antibiotika rozumně. Nepomáhají proti virovým infekcím, jako je běžné nachlazení nebo chřipka, a jejich zbytečné užívání pouze zvyšuje riziko vedlejších účinků i vzniku antibiotické rezistence.

Moderní medicína navíc některé své postupy přehodnocuje. Například u řady jinak zdravých pacientů s divertikulitidou (zánětem výchlipky střevní stěny) dnes lékaři antibiotika rutinně nepředepisují, protože výzkumy ukazují, že se většina nemocných uzdraví i bez nich.

Pokud už ale antibiotickou léčbu zahájíte, je důležité dodržet doporučený režim a dokončit celou předepsanou kúru. Jen tak lze zajistit úplné potlačení infekce a zároveň snížit riziko vzniku odolných bakteriálních kmenů.