Arménie byla první zemí na světě, jejímž státním náboženstvím se stalo křesťanství. Víra se tam opírá o nesčetné množství klášterů i bájnou horu Ararat a místní obyvatele o ni nepřipravila ani turecká genocida za první světové války
Arménské děti jsou od narození vedeny k práci, a nedělá jim tedy problém přiložit doma ruku k dílu. Pokud je otec pastýřem a potřebuje pomoct s nelehkým údělem, může snadno zaměstnat své syny, kteří v takovém případě dokonce dostanou omluvenku ze školního vyučování. (foto: Roman Šudoma)
Na bájném Araratu přistála podle Bible Noemova archa. Hora představuje národní symbol Arménie, a figuruje dokonce v jejím státním znaku. Dnes se však rozkládá za hranicemi země, neboť tvořila součást území, kterého se na začátku 20. století během masového vyvražďování Arménů zmocnili Turci. (foto: Roman Šudoma)
V klášteře Khor Virap věznil arménský král Tiridates III. po třináct let svatého Řehoře – jednal tak na popud Římské říše, která pronásledovala křesťany. Podle legendy však vladař onemocněl a vyléčit jej dokázala až Řehořova víra. Roku 301 pak panovník ustanovil křesťanství oficiálním náboženstvím své země. (foto: Wikimedia Commons, Marcin Konsek, CC BY-SA 4.0)
Arménským pekárnám vévodí kamenné pece, jimž se říká „tannur“, případně „tanndyr“. Připravuje se v nich kavkazský chléb lavaš – tenká placka z pšeničné mouky, vody, kvasnic a soli. Velké oblibě se toto pečivo těší ve východních oblastech Středomoří, v Íránu a na Kavkaze. (foto: Roman Šudoma)
Na okraji města Noratus u jezera Sevan leží největší zachovalý arménský hřbitov, jehož nejstarší náhrobky – kterým se říká chačkary – pocházejí z 10. století. Nejedná se však pouze o místo uctění památky zesnulých: V přilehlých uličkách se usadily stařenky, od nichž si můžete koupit právě dopletené ponožky, rukavice nebo čepici. (foto: Roman Šudoma)
Ještě před několika lety bylo pastevectví výsadou tureckých vyhnanců jezídů. V poslední době však stále roste poptávka po jehněčím mase, a tak si mnoho místních pořizuje stáda, z nichž některá mají až tisíc kusů. (foto: Roman Šudoma)
Legenda praví, že se během dokončování kláštera Sanahin jeden z učedníků chlubil, že by dokázal vybudovat velkolepější stavbu. Za svou namyšlenost byl sice vyhnán, nicméně později se ukázalo, že nepřeháněl: Pustil se totiž do díla a brzy vznikl klášter v Haghpatu (na snímku). Obě stavby jsou od roku 1996 na seznamu UNESCO. (foto: Shutterstock)
Roman Šudoma (se souhlasem k publikování), Shutterstock, Wikimedia Commons, Marcin Konsek, CC BY-SA 4.0
VědaStartup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas Quine, CC BY-SA 2.0)
VesmírChcete-li zahlédnout vzdálené galaxie, neobejdete se bez dalekohledu s objektivem o průměru alespoň 10 cm, lépe však 15 cm, a nad hlavou byste měli mít dostatečně tmavou oblohu. (ilustrační foto: Unsplash, Simon Delalande, CC0)
PřírodaOstrov Sokotra, kde se poddruhu Adenium obesum subsp. Socotranum daří, leží asi 240 km od pobřeží Somálska. Politicky je ovšem ostrov součástí Jemenské republiky. (foto: Shutterstock)
HistorieSocha Juraje Jánošíka z roku 1919 ve Smetanových sadech v Hořicích v Královéhradeckém kraji. (foto: Wikimedia Commons, Ben Skála, CC BY-SA 3.0)
PřírodaDědeček kakadu
Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.
Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ Harrison, CC BY-SA 4.0)
