Země ve stínu Araratu: Divoká horstva a prastaré kláštery v hrdé Arménii

29.06.2021 - Roman Šudoma

Arménie byla první zemí na světě, jejímž státním náboženstvím se stalo křesťanství. Víra se tam opírá o nesčetné množství klášterů i bájnou horu Ararat a místní obyvatele o ni nepřipravila ani turecká genocida za první světové války

<h3>Správná výchova</h3><p>Arménské děti jsou od narození vedeny k práci, a nedělá jim tedy problém přiložit doma ruku k dílu. Pokud je otec pastýřem a potřebuje pomoct s nelehkým údělem, může snadno zaměstnat své syny, kteří v takovém případě dokonce dostanou omluvenku ze školního vyučování. <em>(foto: Roman Šudoma)</em></p>

Správná výchova

Arménské děti jsou od narození vedeny k práci, a nedělá jim tedy problém přiložit doma ruku k dílu. Pokud je otec pastýřem a potřebuje pomoct s nelehkým údělem, může snadno zaměstnat své syny, kteří v takovém případě dokonce dostanou omluvenku ze školního vyučování. (foto: Roman Šudoma)

<h3>Po nás potopa</h3><p>Na bájném <strong>Araratu</strong> přistála podle Bible Noemova archa. Hora představuje národní symbol Arménie, a figuruje dokonce v jejím státním znaku. Dnes se však rozkládá za hranicemi země, neboť <strong>tvořila součást území, kterého se na začátku 20. století během masového vyvražďování Arménů zmocnili Turci</strong>. <em>(foto: Roman Šudoma)</em></p>

Po nás potopa

Na bájném Araratu přistála podle Bible Noemova archa. Hora představuje národní symbol Arménie, a figuruje dokonce v jejím státním znaku. Dnes se však rozkládá za hranicemi země, neboť tvořila součást území, kterého se na začátku 20. století během masového vyvražďování Arménů zmocnili Turci(foto: Roman Šudoma)

<h3>Domov svatého Řehoře</h3><p>V klášteře <strong>Khor Virap</strong> věznil arménský král <strong>Tiridates III.</strong> po třináct let svatého <strong>Řehoře</strong> – jednal tak na popud Římské říše, která pronásledovala křesťany. Podle legendy však vladař onemocněl a vyléčit jej dokázala až Řehořova víra. Roku 301 pak panovník ustanovil křesťanství oficiálním náboženstvím své země. <em>(foto: Wikimedia Commons, Marcin Konsek, CC BY-SA 4.0)</em></p>

Domov svatého Řehoře

V klášteře Khor Virap věznil arménský král Tiridates III. po třináct let svatého Řehoře – jednal tak na popud Římské říše, která pronásledovala křesťany. Podle legendy však vladař onemocněl a vyléčit jej dokázala až Řehořova víra. Roku 301 pak panovník ustanovil křesťanství oficiálním náboženstvím své země. (foto: Wikimedia Commons, Marcin Konsek, CC BY-SA 4.0)

<h3>Chlebové placky</h3><p>Arménským pekárnám vévodí kamenné pece, jimž se říká <em>„tannur“</em>, případně <em>„tanndyr“</em>. <strong>Připravuje se v nich kavkazský chléb lavaš – tenká placka z pšeničné mouky, vody, kvasnic a soli</strong>. Velké oblibě se toto pečivo těší ve východních oblastech Středomoří, v Íránu a na Kavkaze. <em>(foto: Roman Šudoma)</em></p>

Chlebové placky

Arménským pekárnám vévodí kamenné pece, jimž se říká „tannur“, případně „tanndyr“. Připravuje se v nich kavkazský chléb lavaš – tenká placka z pšeničné mouky, vody, kvasnic a soli. Velké oblibě se toto pečivo těší ve východních oblastech Středomoří, v Íránu a na Kavkaze. (foto: Roman Šudoma)

<h3>Čepice a náhrobky</h3><p>Na okraji města <strong>Noratus</strong> u jezera <strong>Sevan</strong> leží největší zachovalý arménský hřbitov, jehož nejstarší náhrobky – kterým se říká chačkary – pocházejí z 10. století. Nejedná se však pouze o místo uctění památky zesnulých: V přilehlých uličkách se usadily stařenky, od nichž si můžete koupit právě dopletené ponožky, rukavice nebo čepici. <em>(foto: Roman Šudoma)</em></p>

Čepice a náhrobky

Na okraji města Noratus u jezera Sevan leží největší zachovalý arménský hřbitov, jehož nejstarší náhrobky – kterým se říká chačkary – pocházejí z 10. století. Nejedná se však pouze o místo uctění památky zesnulých: V přilehlých uličkách se usadily stařenky, od nichž si můžete koupit právě dopletené ponožky, rukavice nebo čepici. (foto: Roman Šudoma)

<h3>Módní pastevectví</h3><p>Ještě před několika lety bylo pastevectví výsadou tureckých vyhnanců jezídů. V poslední době však stále roste poptávka po jehněčím mase, a tak si mnoho místních pořizuje stáda, z nichž některá mají až tisíc kusů. <em>(foto: Roman Šudoma)</em></p>

Módní pastevectví

Ještě před několika lety bylo pastevectví výsadou tureckých vyhnanců jezídů. V poslední době však stále roste poptávka po jehněčím mase, a tak si mnoho místních pořizuje stáda, z nichž některá mají až tisíc kusů. (foto: Roman Šudoma)

<h3>Arménský furiant</h3><p>Legenda praví, že se během dokončování kláštera <strong>Sanahin</strong> jeden z učedníků chlubil, že by dokázal vybudovat velkolepější stavbu. Za svou namyšlenost byl sice vyhnán, nicméně později se ukázalo, že nepřeháněl: Pustil se totiž do díla a brzy vznikl klášter v <strong>Haghpatu</strong> (na snímku). Obě stavby jsou od roku 1996 na seznamu UNESCO. <em>(foto: Shutterstock)</em></p>

Arménský furiant

Legenda praví, že se během dokončování kláštera Sanahin jeden z učedníků chlubil, že by dokázal vybudovat velkolepější stavbu. Za svou namyšlenost byl sice vyhnán, nicméně později se ukázalo, že nepřeháněl: Pustil se totiž do díla a brzy vznikl klášter v Haghpatu (na snímku). Obě stavby jsou od roku 1996 na seznamu UNESCO. (foto: Shutterstock)

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Historie

Černé díry se ukrývaly přímo před očima vědců. Nový výzkum našel způsob, jak je odhalit.

Vesmír

Lidské pozůstatky obětí erupce v domě „Casa del Fabbro“, včetně muže, jehož DNA vědci přečetli.

Věda

Stejně jako ostatní krokodýli, i gaviálové mají speciální smyslové orgány. Jedná se o drobné jamky v šupinách, které pokrývají tělo. Tyto jamky jsou schopny zachytit vibrace nebo změny tlaku vody, což napomáhá při hledání kořisti.

Příroda

Britské tanky postupují vpřed. Velitel stroje často šel před strojem a naváděl řidiče, aby se vyhnul překážkám.

Válka

Jihoamerické pralesy by mohly ukrývat až na čtyři tisíce doposud neznámých rostlinných druhů.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907