Zemi a Mars tvoří převážně materiál vnitřní části Sluneční soustavy

29.12.2021 - Stanislav Mihulka

Porovnání izotopového složení hmoty Země, Marsu a zbytků „stavebního materiálu“ z dob vzniku Sluneční soustavy odhalilo, jak asi vznikly kamenné planety

<p>Země a Mars</p>

Země a Mars


Reklama

Planety Sluneční soustavy vznikly přibližně před 4,6 miliardami let, z disku plynu a prachu, který tehdy obklopoval čerstvě zrozené Slunce. Podle klasické teorie na sebe zárodky planet nabalovaly prach vnitřní části Sluneční soustavy jako sněhové koule sníh, až do velikosti zhruba odpovídající dnešnímu Měsíci. Tak se vytvořila planetární „embrya“ jejichž srážkami vznikly vnitřní, kamenné planety Sluneční soustavy, čili Merkur, Venuše, Země a Mars.

Existuje ale i novější teorie, podle které vnitřní planety vznikají z nezměrného deště milimetrových zrnek prachu, který prší z vnějších oblastí sluneční soustavy směrem ke Slunci. Také tento prach by se měl postupně nabalovat do podoby zárodků planet. Rozdíl je v původu prachu, z něhož měly vzniknout vnitřní planety. Jak to tedy bylo?

Izotopové složení planet

Mezinárodní tým vedený odborníky německé Westfälische Wilhelms-Universität Münster (WWU Münster) provedl doposud nejobsáhlejší srovnání izotopového složení hmoty Země, Marsu a dávného stavebního materiálu, jak z vnitřní, tak z vnější části Sluneční soustavy. Využili k tomu meteority, které pocházejí ze zmíněných míst.

TIP: V atmosféře Země jsou zrnka z dob vzniku Sluneční soustavy

Výsledky výzkumu přesvědčivě ukazují, že přinejmenším Země a Mars vznikly převážně z materiálu, který pocházel z vnitřní části Sluneční soustavy. Jen pár procent materiálu zmíněných planet pochází z oblastí, které leží za oběžnou drahou Jupiteru. Závěry této studie mají podle vědců zásadní význam pro naše pochopení procesu vzniku planet.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Množství masivních staveb včetně teras, věží opevnění, suchých příkopů a jiných obranných struktur vedlo vědce k přesvědčení, že šlo především o pevnost. (foto: iStock)

Historie

Szent István krátce předtím, než klesl ke dnu. V pozadí sesterský Tegetthoff. (foto: Wikimedia Commons, NHHCCC0)

Válka

Davidova socha Michelangela Buonarrotiho z let 1501–1504 je v současné době považována za jedno z nejlepších sochařských vyobrazení mužského těla v renesančním stylu. (foto: Wikimedia Commons, Benjamín Núñez GonzálezCC BY-SA 4.0)

Zajímavosti

Luňák červený (Milvus milvus) je nápadný svým hluboce vykrojeným ocasem. Většina těla je zbarvena rezavě hnědě, místy s nádechem do červena. Oči dospělých ptáků mají světlou, téměř bílou barvu. (foto: Shutterstock)

Příroda

Ludwig Van Beethoven na obraze Josepha Karla Stielera z roku 1820. (foto: Wikimedia Commons, JK StielerCC0)

Věda

Ilustrace zachycuje výron oblaku trosek po impaktu sondy DART (NASA) na povrch planetky Dimorphos. Obrázek vznikl s pomocí detailních snímků planetky, které pořídila kamera DRACO na palubě sondy DART těsně před impaktem. (zdroj: ESO, M. KornmesserCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907