Porovnání izotopového složení hmoty Země, Marsu a zbytků „stavebního materiálu“ z dob vzniku Sluneční soustavy odhalilo, jak asi vznikly kamenné planety
Planety Sluneční soustavy vznikly přibližně před 4,6 miliardami let, z disku plynu a prachu, který tehdy obklopoval čerstvě zrozené Slunce. Podle klasické teorie na sebe zárodky planet nabalovaly prach vnitřní části Sluneční soustavy jako sněhové koule sníh, až do velikosti zhruba odpovídající dnešnímu Měsíci. Tak se vytvořila planetární „embrya“ jejichž srážkami vznikly vnitřní, kamenné planety Sluneční soustavy, čili Merkur, Venuše, Země a Mars.
Existuje ale i novější teorie, podle které vnitřní planety vznikají z nezměrného deště milimetrových zrnek prachu, který prší z vnějších oblastí sluneční soustavy směrem ke Slunci. Také tento prach by se měl postupně nabalovat do podoby zárodků planet. Rozdíl je v původu prachu, z něhož měly vzniknout vnitřní planety. Jak to tedy bylo?
Mezinárodní tým vedený odborníky německé Westfälische Wilhelms-Universität Münster (WWU Münster) provedl doposud nejobsáhlejší srovnání izotopového složení hmoty Země, Marsu a dávného stavebního materiálu, jak z vnitřní, tak z vnější části Sluneční soustavy. Využili k tomu meteority, které pocházejí ze zmíněných míst.
TIP: V atmosféře Země jsou zrnka z dob vzniku Sluneční soustavy
Výsledky výzkumu přesvědčivě ukazují, že přinejmenším Země a Mars vznikly převážně z materiálu, který pocházel z vnitřní části Sluneční soustavy. Jen pár procent materiálu zmíněných planet pochází z oblastí, které leží za oběžnou drahou Jupiteru. Závěry této studie mají podle vědců zásadní význam pro naše pochopení procesu vzniku planet.
Země: NASA/Apollo 17, Mars: ESA/MPS/UPD/LAM/IAA/RSSD/INTA/UPM/DASP/IDA, CC BY-SA 3.0 IGO
VálkaSzent István krátce předtím, než klesl ke dnu. V pozadí sesterský Tegetthoff. (foto: Wikimedia Commons, NHHC, CC0)
ZajímavostiDavidova socha Michelangela Buonarrotiho z let 1501–1504 je v současné době považována za jedno z nejlepších sochařských vyobrazení mužského těla v renesančním stylu. (foto: Wikimedia Commons, Benjamín Núñez González, CC BY-SA 4.0)
VědaLudwig Van Beethoven na obraze Josepha Karla Stielera z roku 1820. (foto: Wikimedia Commons, JK Stieler, CC0)
VesmírIlustrace zachycuje výron oblaku trosek po impaktu sondy DART (NASA) na povrch planetky Dimorphos. Obrázek vznikl s pomocí detailních snímků planetky, které pořídila kamera DRACO na palubě sondy DART těsně před impaktem. (zdroj: ESO, M. Kornmesser, CC BY-SA 4.0)