Zikmund Lucemburský a Barbora Celská: Císařský pár spojovala velká náruživost

18.08.2019 - Jana Ládyová

Barbora Celská se Zikmundem Lucemburským patřili k k nejkrásnějším párům v Evropě. Co je spojovalo? Tělesná náruživost, láska k přepychu, touha po moci a bezstarostném způsobu života a nebývalá ctižádostivost

<p>Krásná císařovna Barbora</p>

Krásná císařovna Barbora


Reklama

Císař Zikmund Lucemburský se podruhé oženil až ve čtyřiceti letech. Jeho chotí se v roce 1408 stala mladinká, asi patnáctiletá Barbora Celská. Přesné datum jejího narození neznáme. Zikmund ji poznal roku 1401, kdy byla ještě dítětem, musel tedy počkat, až dospěje. Zikmund potřeboval získat spojence a revanšovat se Barbořině otci Heřmanu Celskému, který mu pomohl, když si jej uherská šlechta jako svého krále dovolila zajmout. V té době rovněž Zikmund uzavřel spojenectví s Habsburky.

Mladičká krasavice

Barboru kronikáři popisovali jako mimořádně atraktivní dámu s velkým osobním kouzlem. Jedním slovem dodávali, že zároveň i panovačnou a nevěrnou. O jejích avantýrách si povídala celá Evropa. Ani Zikmund však nebyl žádný asketa. Měl bezpočet milenek a na výpravách ho prý doprovázelo víc nevěstek než duchovních! Neměli si tedy co vyčítat. A přes všechny povídačky - podle tehdejších měřítek patřila Barbora se Zikmundem k nejkrásnějším párům v Evropě. 

Co je spojovalo? Tělesná náruživost, láska k přepychu, touha po moci a bezstarostném způsobu života a nebývalá ctižádostivost. Jediné dítě, dcera Alžběta, se narodila rok po svatbě. 

Talentovaná obchodnice i vladařka

Zikmund byl často na cestách či taženích, a poskytoval tak Barboře prostor k záletům. A zpočátku jí je prý dokonce toleroval. Pak mu ale došla trpělivost a nechal manželku internovat a přestal jí vyplácet apanáž. Barbora prý i s malou dcerkou třela bídu s nouzí. Ale ne moc dlouho. Zikmund to nevydržel, smířil se s ní, protože neměl v důsledku husitských válek čas řešit takové malichernosti. A hlavně potřeboval neustále peníze.

TIP: Lvice a Rytíř: Proč zkrachoval vztah Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského?

Barbora se ukázala jako zdatná podnikatelka, brzy získala pod svou kontrolu bohatá města a hrady v Horních Uhrách, kde se těžilo zlato, stříbro a měď. Zikmund jí velkoryse ponechal v podnikání volné ruce a uměl její obchodní schopnosti náležitě ocenit. Byl zaneprázdněn svými diplomatickými aktivitami v říši, a tak mu to vyhovovalo. Barbora „vydělávala“ a následně financovala jeho válečné výpravy. V době své nepřítomnosti jí umožňoval, aby ho v Uhrách zastupovala. A Barbora se ukázala i jako schopná panovnice.

  • Zdroj textu:

    100+1 historie SPECIÁL

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Spisovatel pečlivě budoval svou image dobrodruha. Vpravo Karel May (1842–1912) jako Old Shatterhand, vlevo na snímku z roku 1905.

Zajímavosti

Červené světlo pomáhá stárnoucím očím

Věda

Ledoví obři Uran a Neptun

Vesmír

Na sklonku života pobýval Václav Eusebius v Roudnici nad Labem.

Historie

Původně Messerschmitt Bf 109, později Avia S-199, která se v roce 1948 dostala do Izraele a bojovala v izraelsko-arabských válkách

Válka

Horal každým coulem

Symbolem horolezectví a života ve vyšších nadmořských výškách by mohl být jak divoký (Bos mutus) a jeho domestikovaná forma jak domácí (Bos grunniens)Tento mohutný sudokopytník s dlouhou srstí obývá oblasti střední Asie a žije v nadmořských výškách až kolem 5 500 metrů nad mořem (nepotvrzené údaje uvádí i 6 100 m n. m.). Díky velmi dobře tepelně izolující srsti a mnoha dalším adaptacím pro život na vysokohorských loukách a náhorních plošinách byl tento druh skotu ceněn již ve starověku. Dodnes je domestikovaná forma jaka využívána šerpy k vynášení zavazadel horolezcům v Himálaji. Jak přitom není žádný střízlík – velcí samci přesahují hmotnost jedné tuny a v plecích mohou dosáhnout výšky 2,2 metru. Samice jsou v porovnání se samci asi o třetinu menší. Také domestikovaní jaci zdaleka nedosahují velikosti svých divokých předků, samci váží maximálně 580 kilogramů.

„Nízkohorská“ nemoc

Mezi adaptace, které jakům umožňují obývat nehostinné prostředí vysokých horstev, patří celkově větší plíce a srdce, než jaké má skot žijící v nížinách. Tito kopytníci mají také lepší schopnost přenosu kyslíku v krvi díky fetálnímu hemoglobinu, který u nich zůstává aktivní po celý život. Jaci jsou tak dobře přizpůsobeni svému prostředí, že v nížinách poměrně rychle hynou! Ohrožují je zde běžné nemoci a teploty nad 15 °C.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907