Reklama


Zlatý důl: Vyhozená elektronika obsahuje zlato za 20 miliard dolarů ročně

08.04.2018 - Stanislav Mihulka

Nová metoda dovoluje těžit drahé kovy z vyhozených SIM karet a další elektroniky

<p>Elektronika ukrývá zlato i další cenné kovy</p>

Elektronika ukrývá zlato i další cenné kovy


Reklama

Lidé vyrábějí spoustu užitečných elektronických přístrojů. Elektronika ale nakonec obvykle skončí v odpadu. Nejde přitom o žádná skromná množství, ale o miliony tun. V dnešní době se snažíme elektronický odpad recyklovat, daří se to ale jenom u 20 procent tohoto specifického odpadu.

Přitom je to zlatý důl. Vědci nedávno vyvinuli novou metodu, se kterou je možné „těžit“ cenné kovy z použitých SIM karet a další elektroniky. Technologie využívá proces kavitace, při němž působí ultrazvuk v kapalině a vytváří tam drobné bublinky.

TIP: Překvapivá recyklace: LEDky vytvořené z potravinářského odpadu

Jen v roce 2016 bylo podle odhadů v podobě elektronického odpadu vyhozeno zlato za 20 miliard dolarů (asi 412 miliard Kč). Kromě zlata tento odpad obsahuje i jiné cenné kovy, jako je stříbro, měď, platina nebo paladium. Všechny tyhle poklady bychom mohli těžit a zároveň tím snížit zátěž pro životní prostředí.

  • Zdroj textu:

    IFL Science

  • Zdroj fotografií: CC0 Creative Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda

Tajemství slavné Dürerovy Růžencové slavnosti už dnes vlastně neexistuje, i když právě tento obraz je českému publiku nejpřístupnější: visí v Národní galerii.

Zajímavosti

Sonda Voyager 2 se již nachází v tzv. mezihvězdného prostoru. Aktuálně ji dělí od Země 120 AU. Její dvojče Voyager 1 se pohybuje ve vzdálenosti 150 AU.

Vesmír
Zajímavosti

Při lovu využívají lvíčci zlatí dlouhých prstů, jimiž snadno dosáhnou do nedostupných děr a skulin. Populace lvíčků zlatých přežívá v malé oblasti nedaleko brazilského Rio de Janeira.

Příroda

LeTourneau: Terénní stonožka

Obří terénní vozidlo se zrodilo v hlavě geniálního amerického vynálezce Roberta Gilmoura LeTourneaua. Délkou i provozním řešením připomíná vlak a jeho základní myšlenka vychází z lokomotivy, která díky dieselelektrickým generátorům produkuje dost energie na uvedení zbylé části soupravy do pohybu. Netřeba dodávat, že zkonstruování takového kolosu nebylo snadné, nicméně v roce 1958 konečně vznikla zcela funkční verze TC-497: poháněly ji čtyři turbínové motory s celkovým výkonem 4 680 koní, její kola měřila 3 m v průměru a celá souprava dosahovala úctyhodných 170 m. V „lokomotivě“ dokonce zbylo místo pro ubikaci, v níž mohlo žít až šest zaměstnanců. Maximální rychlost kolosu ovšem činila pouhých 32 km/h.

Funkční mnohokolka navíc bohužel přišla v době, kdy už se o přepravu těžkých břemen v terénu staraly výkonné transportní vrtulníky. Pozemní vlaky proto skončily na vrakovištích nebo v muzejních expozicích.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907