Zoborožec jihoafrický: Zazděná princezna a její obětavý rytíř

Zoborožec jihoafrický (Tockus leucomelas) je středně velký pták, žijící, jak už jeho jméno naznačuje, v jižní části černého kontinentu. Dorůstá délky kolem 50 centimetrů a je výrazný díky velkému žlutému, černě lemovanému zobáku. Samotný vzhled zoborožce by určitě postačoval, aby mu oko Evropana věnovalo soustředěný pohled. To, co činí tento druh (a některé příbuzné druhy v rámci rodu) výjimečným, je ovšem způsob spolupráce mezi samečkem a samičkou v době hnízdění.

TIP: Vysokohorský papoušek Nestor kea aneb Vládce novozélandských hor

Období kladení vajec vždy následuje po vydatných deštích a obvykle se odehrává od září do října. Pár si vyhlédne přirozenou stromovou dutinu, která je metr až dvanáct metrů vysoko a do ní pak samička naklade obvykle 3–4 vejce, na nichž sedí po následujících 24 dní. Aby zabezpečila ideální tepelné podmínky a ochránila potomstvo před predátory, samička v dutině sama sebe zazdí vlastními výkaly a ponechá vertikální štěrbinu úzkou jen 5–15 milimetrů. Sameček ji pak tímto otvorem krmí po dobu sezení na vejcích a potravu přináší i poté, co se mladí zoborožci vyklubou. Když je nejstaršímu mláděti 19–27, rodiče rozbijí ochrannou zeď a samička se poprvé po měsíci a půl dostává na denní světlo. Mladí zůstávají v hnízdě ještě asi dva týdny a poté se připojí k rodičům při shánění potravy, která se skládá z širokého spektra menších živočichů a částí rostlin.