Zvyky a nauka mormonské církve: V čem se liší od ostatních protestantů?

12.05.2020 - Robert Bezděk

Mormony známe především prostřednictvím jejich misionářů. V ulicích našich měst často můžeme potkat dvojice mladých mužů v tmavých oblecích a bílých košilích s jmenovkou na saku. Jejich církev přitom existuje již téměř dvě století!

<p>Otcem a také prorokem mormonismu se stal Američan <strong>Joseph Smith</strong>, který víru opřel o své dílo <em>Kniha Mormonova</em>. Podle Smithe mimo jiné ukřižovaný Kristus po návratu mezi živé opustil Palestinu, přeplavil se do Severní Ameriky a tam kázal místním indiánům.</p>

Otcem a také prorokem mormonismu se stal Američan Joseph Smith, který víru opřel o své dílo Kniha Mormonova. Podle Smithe mimo jiné ukřižovaný Kristus po návratu mezi živé opustil Palestinu, přeplavil se do Severní Ameriky a tam kázal místním indiánům.


Reklama

Budoucí zakladatel mormonské církve Joseph Smith se narodil 23. prosince 1805 ve městě Sharon v americkém státě Vermont. Jeho rodiče si pak pořídili menší farmu poblíž Palmyry ve státě New York. Smithova rodina patřila k metodistům, kteří vznikli odštěpením od anglikánské církve a mimo jiné zdůrazňovali důležitost osobních zjevení. Smithův otec měl různé duchovní vize a s pomocí „nebeských“ hlasů a kouzelných proutků hledal i zakopané poklady. Údajné nalezení ukrytého pokladu ostatně také stálo za vznikem mormonské církve. V osmnácti letech se Josephu Smithovi zjevil anděl Moroni a sdělil mu, že si ho bůh vybral k odhalení dosud skrytých pravd o původu obyvatel amerického kontinentu. Jejich dějiny byly prý sepsány na zlatých deskách a uloženy na pohorku Cumorah, označovaném též jako Mormon Hill. 

Žádná káva ani čaj

Již v roce založení mormonské církve sepsal Smith mormonské „vyznání víry“ v podobě třinácti Článků víry. Podle nich to vypadá, že mormonské učení se nijak zásadně neliší od mnoha jiných křesťanských protestantských církví. Ve skutečnosti však jisté části mormonské teologie popírají nejen základní rysy křesťanství, ale i ostatních monoteistických náboženství. Svět je podle mormonů věčný a nebyl stvořen žádným z mnoha existujících bohů. Za bohy jsou považováni Elohim, Jahve (starozákonní boží jména), Adam, Kristus i Smith. Duchovní svět a bohové jsou vlastně pouze zjemnělou formou hmoty. Každý z bohů žil kdysi ve fyzickém těle a stejně jako se svými ženami plodil děti zde, bude je plodit i v duchovním světě. Také Kristus prý v Káni Galilejské slavil svou vlastní svatbu a za svůj život se stačil oženit celkem třikrát. Každý pravověrný mormon se po smrti stane také bohem a se svými manželkami bude plodit duchovní děti. Všechny lidské duše pocházejí z duchovního světa a život ve fyzickém těle je pro ně vlastně jakousi zkouškou. Pokud obstojí, vrací se jako bohové do duchovního světa.

Velmi specifickým rysem mormonské církve je křest mrtvých. Používá se především pro osoby, které žily před vznikem mormonského společenství a neměly tak možnost být u nich pokřtěni za svého života. K tomu je však zapotřebí znát jejich data narození a úmrtí. Za tím účelem jezdí mormoni po světě, zkoumají matriky a fotografují příslušné záznamy, které pak ukládají v obřím archívu v Salt Lake City. Na základě těchto údajů pak dochází k zástupným a mnohonásobným křtům. Mrtví pak mají v duchovním světě možnost rozhodnout se, zda tento křest přijmou či nikoli.

TIP: Bohové přicházejí: Kdy vznikla jednotlivá světová náboženství?

Vedle toho křtí mormoni samozřejmě i žijící členy své komunity. Děti jsou údajně křtěny až v osmi letech. V období dospívání pak odcházejí na zhruba dvouletou misijní cestu, která představuje náboženskou povinnost a službu církvi. Před touto cestou proběhne příslušné zasvěcení v chrámu a každý mormon dostane speciální spodní prádlo, které má nosit s výjimkou koupání a sportovních akcí stále na sobě. Svého nositele prý ochraňuje před zlem a nemocemi. Dalším typickým znakem mormonů je odmítání všech zdraví škodlivých látek. Kromě alkoholu tak mormoni nepijí třeba ani čaj, kávu nebo jiné nápoje s kofeinem.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907