Američtí Němci, kteří přišli z Moravy: Jak se žije v uzavřené komunitě Hutteritů

15.02.2018 - Vladislav Mikmek

Věří v absolutní pacifismus a společné vlastnictví majetku. Na území dnešních Spojených států vyrazili před 400 lety z Moravy. Seznamte se s uzavřenou komunitou Hutteritů

<p>„Zlatý věk“ Hutteritů na Moravě skončil v r. 1622, kdy byli vypovězeni ze země. Přes Slovensko, Ukrajinu a Rumunsko dorazili až do USA. </p>

„Zlatý věk“ Hutteritů na Moravě skončil v r. 1622, kdy byli vypovězeni ze země. Přes Slovensko, Ukrajinu a Rumunsko dorazili až do USA. 


Reklama

Hutterité jsou komunální větví anabaptistů. Podobně jako amišové a mennonité mají své začátky v radikální reformaci 16. století. V osadách, které hutterité nazývají koloniemi, žijí dnes především na území Kanady a Spojených států amerických. Původně však sídlili v Evropě. Asi sto let svých raných dějin strávili na Moravě a toto období označují za svůj „Zlatý věk“. Až do bitvy na Bílé hoře se zde shromažďovali a vytvářeli svůj životní styl, než je okolnosti vyhnaly na východ a později do Ameriky. V Evropě je už nenajdeme.

Asi padesát tisíc hutteritů, jejichž počet se neustále zvyšuje díky velké porodnosti, dnes žije farmářským životem. Většinou se dorozumívají němčinou, ta ale za staletí získala mnoho slovanských a později anglických výrazů podle zemí, v nichž hutterité postupně žili.

Pacifismus a společné vlastnictví

Hutterité neuznávají ego, které je zdrojem zla, jelikož posiluje osobní vlastnictví. Vše patří kolonii. Tento systém jim funguje skvěle, ale větší komunity tak lze spravovat jen velmi těžko.

Proto pokaždé, když kolonie významněji přesáhne sto obyvatel, zakoupí nový pozemek a založí dceřinou kolonii, kam se přesune polovina původních hutteritů.

Každý má svoji roli. Od mladých se očekává, že budou poslouchat starší, od žen, že se budou řídit rozumem muže. Mladí častěji zastávají fyzickou práci, v průběhu let se jim postupně přidělují méně fyzicky namáhavé povinnosti. Vše je zařízeno tak, aby komunita fungovala co nejlépe pro blaho všech; jedinec se vždy přizpůsobuje celku.

Individuálně uvažující hutterité řád sice akceptují, ale nikoliv niterně. Některé kolonie zažívají problémy běžných lidí: jsou zaznamenány případy alkoholismu a rozmáhají se deprese. Mezilidské vztahy mezi kolonisty bývají poznamenány potlačenými emocemi a lidé nezřídka volí raději mlčení místo vzájemného řešení problémů, tak aby nedošlo k násilí.

Přestože kontakt s okolním světem omezují, nedělá hutteritům problém využívání užitečných technologií v ospravedlnitelných případech. Proto na jejich polích můžeme vidět běžnou techniku usnadňující práci. Výjimečně mívají některé kolonie dokonce počítač s filtrovaným internetem.

Hutterité

  • Přibližný počet: 50 000 lidí
  • Země s komunitami: USA a Kanada
  • Zvláštní znamení: důraz na společný majetek

Seriál o konzervativních komunitách

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Kelly Hofer



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

100 dnů starý vlčí klon Maya. (foto: Sinogene Biotechnologies, CC0)

Věda

V Brně fungovala síť soukenických manufaktur, jedna z nich se nacházela na dnešní Lidické ulici. (foto: Archiv města Brna)

Historie

K nejobtížnějším překážkám patří vodopád na podzemní řece. Při jeho překonávání nezůstane suchý nikdo. (foto: © National Geographic - se souhlasem k publikování)

Zajímavosti
Vesmír

Kolem největší geotermální laguny na světě, která udržuje celoročně příjemnou teplotu vody, má vyrůst soběstačná rekreační vesnice. (foto: Profimedia, geoLagon)

Revue

Miniaturní nenasytové

Kolibříci jsou nejmenšími zástupci ptáků na světě. Druh kalypta nejmenší (Mellisuga helenae), známý z Kuby, dosahuje délky pouze kolem 6 centimetrů a hmotnosti asi 2 gramy. Je tak jen asi dvakrát těžší než největší druh čmeláka. Srdce kolibříků (čeleď Trochilidae) tluče zhruba dvacetkrát za sekundu a jejich křídla mávnou za stejnou dobu dokonce osmdesátkrát. Aby malí opeřenci zvládli takový fantastický výkon, musí také hodně jíst – alespoň na poměry své velikosti. Každý den proto spořádají nektar v množství rovnajícím se až dvojnásobku vlastní hmotnosti! To z nich činí nejen největší jedlíky mezi ptáky, ale dokonce i jedny z největších nenasytů mezi všemi obratlovci.

Kolibříci mají neuvěřitelně výkonný metabolismus. Bylo změřeno, že srdeční rytmus může dosáhnout až 1 260 úderů za minutu a i v klidu se některé druhy nadechnou 250krát za minutu. Spotřeba kyslíku na gram svalové tkáně je u nich desetkrát vyšší než u elitních lidských atletů. (foto: Shutterstock)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907