Astronomové získali detailní rádiový snímek blazaru vzdáleného 4 miliardy světelných let

12.08.2022 - Stanislav Mihulka

Virtuální superteleskop horizontu událostí EHT opět prokázal své kvality a pořídil výjimečně detailní snímek blazaru J1924-2914, vzdáleného asi 4 miliardy světelných let

<p>Blazar je galaxie s velmi aktivním jádrem</p>

Blazar je galaxie s velmi aktivním jádrem


Reklama

Současná astronomie stále častěji využívá schopností virtuálních teleskopů – sítě několika teleskopů, nacházejících se na různých místech světa, spojených do jednoho virtuálního supertelskopu. Jedním z nich je tzv. Teleskop horizontu událostí (EHT, anglicky Event Horizon Telescope), jehož tým se nedávno mohl pochlubit prvními detailními snímky supermasivních černých děr v historii, nejprve v roce 2019 černé díry v jádru galaxie M87 a letos v květnu černé díry Sagittarius A* v centru Mléčné dráhy.

Tím ale práce EHT pochopitelně neskončila – virtuální superteleskop i nadále pořizuje ohromující a mimořádně detailní snímky vesmíru v rádiové oblasti. Tentokrát ho operátoři zaměřili na blazar J1924-2914, tedy velmi aktivní galaktické jádro nebo kvasar, jehož nesmírně energetický polární výtrysk hmoty a záření míří přímo k Zemi.

Blazar pod drobnohledem

Teleskop horizontu událostí pořídil snímek tohoto blazaru v rekordním rozlišení. Dokázal zachytit objekty s rozlišením tří světelných let u blazaru, který je od nás vzdálený asi čtyři miliardy světelných let. Jak astronomové rádi připomínají, s tímto rozlišením bychom mohli pozorovat pomeranč na povrchu Měsíce.

Rádiové snímky blazaru J1924-2914. Kredit: VLBA (Hunt et al. 2021), GMVA (Issaoun et al. 2019), EHT (Issaoun, Wielgus, et al. 2022)CC BY-SA 4.0

Pozorování Teleskopu EHT odhalila, že výtrysky blazaru J1924-2914 mají spirálovitou strukturu, podobnou točitému schodišti. „Naše nové snímky mají největší rozlišení při pozorování polarizovaného záření, nejen pokud jde o blazary, které jsou velmi vzácné, ale obecně pro všechny kvasary,“ potvrzuje Sara Issaoun z amerického výzkumného centra Harvard & Smithsonian Center for Astrophysics. Za polarizované záření kvasarů (včetně blazarů) zodpovídají silná magnetická pole v okolí blazaru.

TIP: Nové důkazy: Blazary jsou zřejmě továrnami vysokoenergetických neutrin

I když jsou sama o sobě velmi cenná a zajímavá, pozorování blazaru J1924-2914 mají i další přínos. Astronomové je využívají ke kalibraci ostatních pozorování Teleskopu horizontu událostí, především v případě supermasivní černé díry Sagittarius A* v Mléčné dráze. Je veřejným tajemstvím, že Teleskop EHT v minulých letech pozoroval celou řadu dalších objektů. Výsledky těchto pozorování mají být postupně zveřejněné, takže se rozhodně máme na co těšit.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

100 dnů starý vlčí klon Maya. (foto: Sinogene Biotechnologies, CC0)

Věda

V Brně fungovala síť soukenických manufaktur, jedna z nich se nacházela na dnešní Lidické ulici. (foto: Archiv města Brna)

Historie

Miniaturní nenasytové

Kolibříci jsou nejmenšími zástupci ptáků na světě. Druh kalypta nejmenší (Mellisuga helenae), známý z Kuby, dosahuje délky pouze kolem 6 centimetrů a hmotnosti asi 2 gramy. Je tak jen asi dvakrát těžší než největší druh čmeláka. Srdce kolibříků (čeleď Trochilidae) tluče zhruba dvacetkrát za sekundu a jejich křídla mávnou za stejnou dobu dokonce osmdesátkrát. Aby malí opeřenci zvládli takový fantastický výkon, musí také hodně jíst – alespoň na poměry své velikosti. Každý den proto spořádají nektar v množství rovnajícím se až dvojnásobku vlastní hmotnosti! To z nich činí nejen největší jedlíky mezi ptáky, ale dokonce i jedny z největších nenasytů mezi všemi obratlovci.

Kolibříci mají neuvěřitelně výkonný metabolismus. Bylo změřeno, že srdeční rytmus může dosáhnout až 1 260 úderů za minutu a i v klidu se některé druhy nadechnou 250krát za minutu. Spotřeba kyslíku na gram svalové tkáně je u nich desetkrát vyšší než u elitních lidských atletů. (foto: Shutterstock)

Příroda
Vesmír

Nejstarší dosavadní doklad o užívání opia pochází z Mezopotámie - 3400 let př. n. l. Sumerové označovali mák setý, z něhož se opium získává, jako „radostnou rostlinu“. Samotný název „opium“  pochází ze starověké řečtiny (ópion) a znamená „šťáva z rostliny“. (foto: Unsplash, Tim Cooper, CC0)

Věda
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907