Reklama


Astronomové získali detailní rádiový snímek Malého Magellanova mračna

30.11.2017 - Stanislav Mihulka

Snímek australského radioteleskopu ASKAP prozrazuje bouřlivou minulost blízké trpasličí galaxie

Malé Magellanovo mračno - Snímek Malého Magellanova mračna v rádiové oblasti
Malé Magellanovo mračno - Snímek Malého Magellanova mračna v rádiové oblasti

Reklama

Astronomům Australské národní univerzity se povedl husarský kousek. Podařilo se jim získat zatím nejdetailnější snímek blízké trpasličí galaxie Malého Magellanova mračna v rádiové oblasti.

K pořízení snímku použili nový výkonný radioteleskop australské výzkumné organizace CSIRO s pokročilými technologiemi, který nese název Australian Square Kilometre Array Pathfinder (ASKAP).

Nový snímek Malého Magellanova mračna

Malé Magellanovo mračno je malá nepravidelná galaxie, jejíž velikost a hmota představuje jen zlomek Mléčné dráhy. Galaxie je ale od nás vzdálená pouhých 200 tisíc světelných let a představuje tak jednoho z našich nejbližších galaktických sousedů. Na noční obloze je spolu s Velkým Magellanovým mračnem viditelná pouhým okem.

TIP: Velké a Malé Magellanovo mračno spojuje proud hvězd a proud plynu

Nově pořízený rádiový snímek badatelům odhalil řadu nových poznatků, které prozrazují více o tom, jak Malé Magellanovo mračno vzniklo a jak se bude dále vyvíjet. Na snímku jsou patrné masy plynu na okraji galaxie, které naznačují, že Malé Magellanovo mračno má za sebou bouřlivou minulost

  • Zdroj textu: Australian National University
  • Zdroj fotografií: Australian National University

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mrazivá katastrofa  

O konci dinosaurů a jejich současníků po dopadu obří planetky na Zemi máme již mnoho důkazů. Také loni spatřilo světlo světa několik vědeckých prací, jež se zajímavému fenoménu věnují. S využitím zpřesněných počítačových modelů pro množství vyvržené hmoty po nárazu tělesa a následný vývoj klimatu vědci například zjistili, že se průměrná globální teplota snížila o neuvěřitelných 26 °C, a to na 3–16 let. Teplomilní dinosauři a mnozí jejich pozemští souputníci tak jednoduše nemohli přežít. Do atmosféry se také dostalo ohromné množství plynů – podle zatím nejpřesnějších odhadů asi 325 gigatun síry a 425 gigatun oxidu uhličitého – a celkově měla exploze energii výbuchu 300 milionů atomových bomb. Saze a prach pak zatemnily oblohu na celé měsíce či roky.

Zajímavosti

Dnešní trendy odkazují k praktičnosti a minimalismu ve zdobení

Historie
Vesmír

Nově nalezený chameleon z Madagaskaru

Věda

Kopytníky patří mezi nejproslulejší léčiva středověku. Celá rostlina kořeněně voní a její chuť se podobá pepři či zázvoru.

Příroda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907