Astronomové získali detailní rádiový snímek Malého Magellanova mračna

30.11.2017 - Stanislav Mihulka

Snímek australského radioteleskopu ASKAP prozrazuje bouřlivou minulost blízké trpasličí galaxie

Malé Magellanovo mračno - Snímek Malého Magellanova mračna v rádiové oblasti
Malé Magellanovo mračno - Snímek Malého Magellanova mračna v rádiové oblasti

Reklama

Astronomům Australské národní univerzity se povedl husarský kousek. Podařilo se jim získat zatím nejdetailnější snímek blízké trpasličí galaxie Malého Magellanova mračna v rádiové oblasti.

K pořízení snímku použili nový výkonný radioteleskop australské výzkumné organizace CSIRO s pokročilými technologiemi, který nese název Australian Square Kilometre Array Pathfinder (ASKAP).

Nový snímek Malého Magellanova mračna

Malé Magellanovo mračno je malá nepravidelná galaxie, jejíž velikost a hmota představuje jen zlomek Mléčné dráhy. Galaxie je ale od nás vzdálená pouhých 200 tisíc světelných let a představuje tak jednoho z našich nejbližších galaktických sousedů. Na noční obloze je spolu s Velkým Magellanovým mračnem viditelná pouhým okem.

TIP: Velké a Malé Magellanovo mračno spojuje proud hvězd a proud plynu

Nově pořízený rádiový snímek badatelům odhalil řadu nových poznatků, které prozrazují více o tom, jak Malé Magellanovo mračno vzniklo a jak se bude dále vyvíjet. Na snímku jsou patrné masy plynu na okraji galaxie, které naznačují, že Malé Magellanovo mračno má za sebou bouřlivou minulost

  • Zdroj textu:

    Australian National University

  • Zdroj fotografií: Australian National University

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907