Výzkum britských vědců ukázal, že jedna z nejběžnějších dědičných nemocí může přinášet množství vážných komplikací. Prevence je přitom mimořádně jednoduchá – stačí darovat krev
Problémy se železem zhoršují kvalitu života
Dědičná či hereditární hemochromatóza je geneticky podmíněná porucha hospodaření těla se železem. Projevuje se tím, že se u pacientů postupně ukládá nadbytečné železo v játrech, slinivce, srdci, kloubech i jinde. To má závažné důsledky pro zdraví a celkový stav, které se navíc během života postupně zhoršují. Často bývají zřetelné až v pokročilém věku.
Toto onemocnění působí skrytě, zvláště během mládí postižených. Postihuje ale jednoho člověka z 200 až 400, což dělá z dědičné hemochromatózy jednu z vůbec nejběžnějších genetických chorob. Podle nového výzkumu britských vědců a lékařů je navíc hemochromatóza podstatně škodlivější, než se doposud myslelo.
Britové zjistili, že dědičná hemochromatóza vede ke čtyřnásobnému riziku závažného onemocnění jater a zdvojnásobuje riziko revmatické artritidy. Rovněž zvyšuje riziko diabetu, chronických bolestí a tělesné slabosti. Muži s touto poruchou mají podstatně vyšší šanci, že zemřou na rakovinu jater.
TIP: Náhrada za antibiotika? Proti otravě krve budou bojovat magnetické částice
Dobrou zprávou je, že toto onemocnění lze poměrně snadno udržet v rozumných mezích. Stačí třikrát nebo čtyřikrát ročně darovat krev nebo si prostě jenom nechat část krve odebrat. Část přebytečného železa se tak dostane z těla ven a železo se pak mnohem méně ukládá ve tkáních a orgánech pacienta.
IFL Science, University of Exeter
ZajímavostiUdržování podmořských ropovodů s využitím lidské síly stojí víc než dva miliony korun za jediný den. V blízké budoucnosti by je však mohly značně urychlit a zlevnit autonomní drony.
VálkaFinští vojáci přeházejí sovětskou hranici poblíž Tohmajärvi v létě 1941. Helsinky deklarovali svoji účast ve válce jako obrannou.
RevueJednáte pomalu!
freska Ježíše
kde: Španělsko | kdy: 2012Freska Ecce homo, kterou v kostelíku nedaleko španělské Zaragozy před více než sto lety vytvořil Elías García Martínez, postupně „opadávala“ vinou vlhkosti. Ministerstvo kultury ji sice hodlalo nechat zrestaurovat, ale v porovnání s tamní důchodkyní Cecilií Giménezovou jednalo příliš pomalu: Vitální osmdesátnice vzala dílo do vlastních rukou a pohřbila historickou malbu pod nánosy nové barvy. Výsledek jejího snažení připomíná mazanici malého dítěte, které si hraje s pastelkami. Památku sice původně čekala oprava, ale z poničeného Ježíše se stala internetová senzace a do města kvůli němu proudí davy turistů – takže zatím zůstává ve zbídačeném stavu.
